Po dvou hodinách mě to přestalo bavit. Podíval jsem se na dívku vedle sebe. Nebyla ,,mladší". Spíše naopak. Po jejím těle lezli brouci a strašně to tu smrdělo po hnijícím mase. Bylo mi z toho zápachu na zvracení.

Opět jsem asi hodinu šplhal po skále nahoru, ale moje snaha byla marná. Pokaždé jsem spadl dolů na tu mě dobře známou vlhkou zem. Zadíval jsem se na hvězdy a začal se modlit. V očích mě pálily slzy a tak jsem sklopil pohled k zemi. Ještě se ani všechny nevsákly do země, když mi někdo položil ruku na rameno a tiše zašeptal...

Omlouvám se za tak krátkou kapitolu, ale chtěla jsem vás napnou, kdo to asi zašeptal... :D

Díky všem!