/29.7. 1993/

„Víš jak je ta knížka o Ha-Harrym
Po-Potterovi?"zeptala se mě roztřeseně mamka.
„No..."
„Tak kouzelnický svět e-existuje,"pokračovala.
„Já i tvůj táta jsme chodili do Bradavic a po dokončení školy jsme se vzali...a-"
„A na-narodil se nám syn, Ha-Harry Potter. Chvíli po jeho narození jsme se dozvěděli, že po něm jde jistý černokněžník, Lord Voldemort. Začali jsme se skrývat.

Existuje takové zaklínadlo, které tě dokáže skrýt. Určíš si takzvaného strážce tajemství a pokud ti strážce neřekne o tom chráněném místu, můžeš těm lidem koukat roky do oken, ale nikdy je neuvidíš. My jsme přesně takovéhle zaklínadlo použili na náš dům a za strážce chtěli určit našeho nejlepšího přítele, který by raději umřel, než aby vyzradil kde bydlíme.

Sirius však přišel s naprosto geniálním plánem, protože se domníval, že Voldemortovi bude jasné, že strážce bude Sirius, takže jsme "rozhlásili", že je to Sirius, ale ve skutečnosti jsme za strážce určili Petera, to je další můj bývalý kamarád-"ujmul se slova táta, ale nakonci se zasekl.
„O-on nás zradil...a na Halloween si pro Harryho Voldemort při-přišel. Táta ho chtěl zdržet, ale Voldemort ho zabil a pokračoval nahoru, kde jsem se snažila schovat s Harrym.

Nebylo to vůbec nic platné a dostal se za námi, a tak jsem se pro Harryho o-obětovala. Voldemort se potom pokusil za-zabít i Harryho, a-ale kletba se pravděpodobně o-odrazila a Ha-Harry přežil. Když jsme se ale probrali le-ležel t-tam be-bez znám-známky živ-života,"navázala na taťku mamka, ale na konci se jí třásl hlas tak, že už nemohla pokračovat.

„Tak jsme se přestěhovali do Londýna a žili jako mudlové. Potom jsi se nám narodila ty. Chtěli jsme tě držet mimo všechno minimálně do té doby, než ti přijde dopis, který by měl mimochodem dorazit asi za týden. Pak vyšla ta knížka...trhalo nám to srdce, protože jsme si mysleli, že si někdo vymyslel lepší konec té noci a publikoval to i mezi mudly, kteří si však myslí, že je to celé jenom výplod něčí fantazie,"ujmul se konce taťka.

***

„Harry! Harry! Jsi tady!"zvolala jsem druhý den ve stejný čas. S mamkou jsme se domluvily, že za Harrym dojdu a všechno mu vyklopím.

„Jak jsem říkala, že zjistím, jestli jsme příbuzní, včera na obědě jsem udělala takový "průzkum" a už vím, jak to bylo. Máma s tátou chodili do Bradavic a -"
„Ty znáš Bradavice?"přerušil mě udiveně.
„Jo. Takže, kde jsem to skončila...jo, chodili do Bradavic a po dokončení školy se vzali. Nevím jak dlouho po svatbě se jim narodil syn, Harry Potter. Z mě zatím neznámých důvodů ho ale chtěl Voldemort zabít. A tak na jejich tehdejší dům použili nějaké zaklínadlo, které ten dům mělo skrýt před zrakem ostatních.

Má to fungovat tak, že si určíš strážce tajemství. A ten, pokud nevyzradí kde bydlíš, nemůže ten, kterýmu to ten strážce neřekl, najít tvůj dům.

No, takže tohle udělali mamka s taťkou, ale ten strážce je zradil a řekl kde bydlí Voldemortovi.
Jo, a Voldemort se Harryho teda vypravil zabít.
Táta se Voldemorta pokoušel zdržet, ale řekněme si to upřímně, nebylo to moc platný.
Voldemort teda tátu "zabil" a šel nahoru, kde se pokoušela máma schovat s Harrym.

Voldemort mámě říkal, ať uhne, že chce zabít jenom Harryho. Máma se však ani nehnula a obětovala se pro něj. Kletba se pak od Harryho pravděpodobně odrazila, ale to mamka neví. Když se s taťkou probrali, což je podle nich na nejvýš zvláštní, viděli Harryho ležet v postýlce bez známky života,"vyprávěla jsem a Harry byl slovo od slova bledší.

„Předpokládám, že ten Harry jsem já, že?"zeptal se.
„Hmmm...už to tak vypadá,"zamyslela jsem se.
„To je boží!"vykřikl a začal poskakovat všude okolo.
„A ještě něco, mamka tě zve na oběd, tak mě poprosila, abych se tě zeptala, jestli na tebe čekají s obědem nebo jestli jim má zavolat, že budeš na obědě u nás,"vyřídila jsem ještě mamčino poselství.
„Ne...myslím, že to beze mě zvládnou a ani si nebudou dělat starosti."
„Tak jo, pojď, jinak nám to taťka všechno sní,"řekla jsem, chytla ho za ruku a táhla pryč z hřiště.