Nápad: Já
Počet slov: 400
Ship: Hiccstrid
Děj: Kliďas stárne. Ale kým umře, chtěl by vidět svá vnoučata. Proto se rozhodne Škyťákovi a Astrid domluvit. Přímo uprostřed Velké Síně. Za důsledek to má Astrid ztuhlou jako sochu a dusícího se Škyťáka

Doplnění: odehrává se mezi RTTE a HTTYD2. Postavy vypadají jako v HTTYD2.
~~~~~~~~

Náčelník Kliďas Velikán seděl před krbem ve svém domě. V ruce žmoulal kus papíru.

Byla na něm jeho mrtvá žena Valka, se sotva půl roku starým Škyťákem na rukou. Namaloval to jeden potulný umělec, co sem připlul s Johanem.

"Jak mi chybíš Valko." Povzdech si.

Pak se jeho pohled upřel na malého Škyťáka. Tehdy byl ještě ovladatelný. Jen spal, jedl a občas brečel.

Ale teď.. Co sestřelil draka, je to s ním těžký. Buď něco vymýšlí a sestrojuje v kovárně nebo celý den létá s Bezzubkou.

"S takovou se vnoučat nedožiju, kluku." Zamumlal.

Kliďas chtěl vnoučata. Hodně. A věděl, že jeho čas se pomalu krátí. Jenže Škyťák s jeho snoubenkou Astrid se k ničemu neměli.

"Tak to vidím, že vás budu muset popostrčit."
                             *****

Kliďas seděl u vyvýšeného stolu spolu s Tlamounem, Hanlivcem a několika dalšími muži.

Pozoroval svého syna, sedícího s gangem u vzdáleného stolu. Z jedné strany měl jeho snoubenkou a ze druhé samozvaného bratra Dagura.

Škyťák s Dagurem o něčem vášnivě diskutovali a gang se na nich smál.

Vstal od stolu.

"Am eš?" Zeptal se s plnými ústy Tlamoun.

"Za Škyťákem."

Přešel k jejich stolu a sedl si na volné místo mezi Eretem a Snoplivcem. Všichni ztichli a podívali se na něj.

"Potřebuješ něco tati?" Zeptal se ho podezřívavě Škyťák.

"Chtěl bych si promluvit. S tebou a Astrid."

Dva jmenovaní se na sebe podívali.

"A o čem?" Škyťák se zhluboka napil ze svého korbele medoviny.

"Už stárnu a.... Chci vnoučata."

V síni nastalo okamžité ticho. Astrid upustila příbor a hleděla na Kliďase jako na přízrak. Škyťák vyplivl všechnu medovinu na stůl a začal se dusit.

Rybynoha se dokonce musel nahnout z poza Astrid a třísknout ho do zad.

"C-co si říkal?" Podíval se na Kliďase.

"Že chci vnoučata."

"Ódine za co mě trestáš. Fakt se o tom chceš bavit tady? A k tomu, máme v tomhle ohledu ještě čas. Že Astrid? Astrid?" Zatřásl s blond dívkou.

"Já ještě děti nechci!" Vyhrkla.

"Myslíš, že já jo?"

"Ale vždyť už jste spolu dlouho." Vložil se do toho znovu Kliďas. "Jste zasnoubení. Už by jste se mohli..."

"Víte co? Já už půjdu." Škyťák urychleně vstal a rozběhl se k Bezzubkovi. "Musím něco dodělat v kovárně."

"Škyťáku počkej!" Rozběhla se za ním Astrid. "Nenechávej mě tu s ním."

Jakmile oba na zádech svých draků vyletěli střešním oknem, ozval se Tlamoun.

"To se ti povedlo Kliďasi."

"Buď zticha Tlamoune!"

Anabethyni rodiče si smyseli že pojedou do Ostravy do Ikei. Takže Anabeth seděla tři hodiny v autě na zadku. A když měla Anabeth všechny svoje písničky přeposlouchané třikrát, tak se nudila že vzala první retardovanou věc co jí napadla a napsala to.

A takhle vznikla tahle povídka. Názor?

Anabeth 🔱