31) Bruxa
* Z pohledu Ritariho *
Byl jsem celou tu dobu, kdy byla Elisabeth v nemocnici v tomto světě bez kouzel, bez zábavy, bez rytířů a vlastně bez ničeho na co jsem byl zvyklí. Strašná nuda, ale kvůli strachu o Elis jsem nemohl odejít!
A díky bohu, že jsem neodešel...Lékaři mi zavolali, že se Elisabeth z čista jasna zastavilo na chvilku srdce. Samozřejmě v tom musela mít prsty královna Eretmises, která v její mysli přetrvává. Věděl jsem, že mě Elisabeth slyší, ale bál jsem se i tak o ni. Musí bojovat!
A pak nastala další a poslední rána! ,, Omlouváme se...je nám to opravdu líto, ale nemohli jsme nic udělat.'' hned jsem věděl, že se Elisabeth něco stalo a ještě hůř...zemřela.
Měl jsem slzy na krajíčku. ,, Nevíme jak! Je to nemožné. Stejně tak jako její kóma. Prostě zvláštní...Měla zlomená žebra a vlastně většinu kostí v těle a špatné plíce a ledviny! Je nám to líto!'' zhluboka jsem se nadechl. Nemysli na to! Zachráním ji ještě...Bruxa je kouzelnice i přesto, že se to snažila ty roky skrývat. Něco vymyslí!
Díky Eretmises jsem dokázal procházet mezi světy. To bylo možná jediné dobré...
Vrátil jsem se zpátky a začal hledat Bruxu. ,, Bruxo!'' zavolal jsem na ni, když jsem ji spatřil v davu lidí. Otočila se a když mě spatřila, rozběhla se ke mě a chtěla vědět podrobnosti.
,, Je v pořádku? Dokázala to? Proč se tak tváříš?'' bylo těžké jí to říct, jelikož to bylo ještě těžší pro mě.
,, Brux...já...potřebuji tvoji pomoc.'' požádal jsem ji s psími očky, avšak to jsem asi neměl, jelikož vycítila, co se stalo.
,, Pane bože! Ne...'' vydechla smutně. ,, Ritari...jestli, jestli zemřela, nemohu ji pomoci!'' a v ten moment do mě tahle věta udeřila jako kulový blesk. Začal jsem bláznit, že není naděje, že už je navždy pryč a já se ani nestačil rozloučit. Začal jsem bláznit, protože představa, že bez ní už každičký den nebude jako slunce, byla hrozná! Chytl jsem se za vlasy a div si je nevytrhl.
,, Brux! Musí něco existovat! Prosím!'' žadonil jsem se skleněnými oči. Bruxa se zamračila, ale nic neřekla. Přemýšlela nebo mi jen dala najevo, že opravdu už je konec?
,, Možná...?''
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro