Eretmises zavrtěla hlavou, otřela si slzy a nabrala ten nejkrutější výraz. ,, Nebudeš mě tady urážet! Slyšíš? Když říkám, že mě nikdy nemůžeš porazit, tak mě nikdy neporazíš!'' a v ten moment rána!

Cítila jsem strašnou bolest. Selhala mi ledvina... ,, Víš co je nejlepší?'' bláznivě se zasmála. ,, Ty máš tělo a já ne. Takže já ti mohu fyzicky ublížit, ale ty? Ty jen psychicky, takže je jasný, že vyhraju já! Uvědom si to konečně...''

Náhle další rána! Plíce...propíchnuté jedny plíce. I přesto, že jsem byla ve svém podvědomí, jako duše, všechno jsem to cítila a prožívala.

,, Doktoři tě tentokrát nezachrání. O to se postarám!'' a nastala poslední rána. Eretmises mi začala lámat všechny kosti v těle. Začalo to bolestí rukou až po nohy. Žebra, klíční kost taky nevynechala a páteř a lebku? Na to už neměla dostatek sil...ale i tak! Moje tělo dostalo zabrat a moje psychika též. ,, Zbohem!''

,, Ty svině!'' vykřikla jsem, jelikož jsem už nemohla.

Zasmála se. ,, Jsem královna...svině si ty, jelikož si moje poddaná!'' v ten moment se vypařila jako pára nad hrncem a já se vrátila zpátky.

Doktoři byly zase u mě a dělali co jen mohli, ale věděla jsem, že jim to nemůže dávat smysl. Jak by se mi z čista jasna zlámaly všechny kosti v těle? Jak by se mi najednou propíchla jedna plíce? A jak by náhle přestala fungovat ledvina, když předtím byla naprosto v pořádku? Doktoři nemohli najít vysvětlení. Cítila jsem to a to nebylo všechno. Cítila jsem, že se začínám ztrácet někde v tunelu...

,, Elisabeth!'' slyšela jsem svoje jméno na každé straně. Na konci tunelu bylo světlo, ale jak bylo v těch filmech, vždycky to vede do nebe či na jasnou louku plnou mrtvých lidí. Já ještě ale nechtěla odejít! Nechci!

Zastavila jsem proto a sedla si na zem. Zůstanu tady. Když půjdu za světlem, znamená to, že jsem opravdu mrtvá, ale když zůstanu tady. Je ještě naděje!

Eretmises mě porazila. 3:1. Hra skončila. Ale počkat!

V mysli mi přeskočili kolečka. Jestliže zjistí, že jsem mrtvá, v mém těle už nemůže co pohledávat! Opustí moje tělo a přejde někam jinam. Mohla bych se vrátit a všechno by bylo v pořádku...tedy skoro! Až na ty zlomené kosti a tu plíci a ledvinu.