,, Jak si ...jak? Měl ses chytit do pasti!'' zařvala naštvaně Eretmises. ,, Za to budeš pykat!'' a skočila mu po krku. Já se ještě snažila popadnout dech, avšak to teď pro mě nebylo až tak podstatné.

Vstala jsem na nohy a nenápadně se kradla k obou soupeřům. Eretmises plně věnovala svoji pozornost mému udatnému rytíři a tak jsem měla větší šanci.

Nadechla jsem se, sebrala meč, který Ritarimu vypadl, když mě zachránil a přiblížila jsem se k ní tak blízko ze zadu, že byl ji klidně mohla zabodnout hrot meče do zad, ale ...něco mě zastavilo. Přeci jen to byla dívka, která jen bojovala za svoji vlast a já ji chystala zabít.

Tohle mé zaváhání stálo moji šanci se jí zbavit. Otočila se a když mě viděla, okamžitě mi vyrazila meč z ruky.

,, Věděla jsem, že na to nemáš!'' zvolala a zlomyslně se usmála. ,, Jsi prostě moc slabá... Nepatříš do mého světa. Měla by si odejít zpátky do toho slabošského a hnusného světa lidí. Obyčejných lidí, kteří musejí pracovat a sžírat se a já nevím co!''

,, Možná, že já na to nemám, ale on jo...'' okamžitě jsem zavřela oči. Slyšela jen pouze, jak hrot meče projel jejím tělem. Poté dusot. Spadla na kolena a nakonec dopadla na zem.

Lehce jsem otevřela oči. ,, Děkuju...'' poděkovala jsem znovu za záchranu Ritarimu, ale když jsem královnu takhle viděla, mrzelo mě to, že to nešlo jinak.

Klekla jsem si k ní, zavřela ji oči a pošeptala: ,, Moc mě to mrzí...''

,, Vy jste zabili královnu!'' zařval někdo z dřevěného domu a já okamžitě vyskočila na nohy. Bylo to špatně nebo dobře, to co jsme udělali?

,, Pane bože! Opravdu je mrtvá!'' zvolal další.

,, Hurá!'' a právě v ten moment začal jásot. Všichni vyběhli z domovů ven a začali nás obklopovat, jenže... Dřív než nás obklopili jsem pocítila bodavou bolest pocházející od zad.

,, Elisabeth? Jsi v pořádku?'' zeptal se Riatri svým podezíravým hlasem.

Něco studeného právě před chvílí prošlo mým tělem. Na břiše se mi začal dělat červený, krvavý flek, který Ritari hned zbystřil.

Upadla jsem na zem, jelikož meč, zabodnutý v mých zádech mě přemohl. ,, Elisabeth!'' slyšela jsem v dáli moje jméno.

Poslední hlas, který jsem ale slyšela nepatřil mému milovanému, ale Eretmises! Přelstila nás...nezabili jsme ji, to ona právě zabila mě!