22) Překvapení
Po náročném dni jsem okamžitě usnula a druhý den mě bylo těžko vzbudit, ale přeci jen se to Ritarimu podařilo. ,, Máma je v práci?'' zeptala jsem se rozespale a posadila se, abych se mohla protáhnout.
,, Ano...Pojď...'' pomohl mi vstát. ,, Něco ti chci ukázat.''
,, Tak počkej, já se jenom převleču.''
,, To není třeba. Vypadáš dobře...'' prohlédl si mě od hlavy až k patě a já se zamračila a založila si ruce.
,, Pokud jdeme někam ven, tak přece nevyjdu ven v Mickey Mouseím pyžamu!'' jen pokrčil rameny.
,, Vypadáš v tom sexy, ať je ten Mickey Mouse, kdo chce...'' protočila jsem panenky a musela se trochu usmát. Popadl mě za ruku a táhl na zahradu. Díky bohu, že jenom na zahradu a to, co jsem tam spatřila mě oslnilo.
Ritari zapnul naši fontánku a k fontánce položil na trávník deku, kde byl rozprostřen košík se snídaní a se vším možným. ,, Páni! Ty...ty jsi úžasný.''
Sedla jsem si na purpurovou dečku a pohlédla na to jídlo. Nevěděla jsem, do čeho zakousnout dříve.
Byly tady banány, sendviče, džusy, jablka, jahody a mnohem víc, jen jsem to nestačila všechno pobrat. ,, To jsi všechno udělal sám, nebo ti mamka pomohla?'' zeptala jsem se překvapeně a šťastně.
,, Připravil jsem to pouze já. Pro tebe, jelikož včerejší den jsi strávila se mnou tady, aby ses naučila bojovat. A kvůli mě máš pár modřin, které jsem víceméně vyléčil a tak jsem tě chtěl mile překvapit. ''
,, Vyléčil? Jak?'' chtěla jsem vědět. ,, Jsi snad kouzelník?''
,, Ne...jen ...mám takovou schopnost léčit malá zranění. Nic výjimečného.''
,, Děláš si srandu? To je neskutečný stejně jako tohle milé překvapení!'' vzala jsem do ruky červené krásné jablko, do kterého jsem si s chutí kousla. Bylo šťavnaté a sladké. ,, Výborné! Kde jsi ho sehnal?''
,, Natrhal...v jednom sadu.''
,, Ale sad je víc než několik kilometrů daleko od našeho domu.''
,, Abych tohle přichystal, tak jsem celou noc nespal.'' spadla mi čelist až na zem.
,, Cože? Musí být unavený! To...to jsi přece nemusel!''
,, Zapomínáš, že jsem tak trochu z jiného světa než tady z toho vašeho. Já nebývám moc unavený...A musel...Pro tebe!''
Jeho slova mě hladila po tváři. ,, Připije si se mnou?'' chtěla jsem vědět a on s radostí přikývl. Sebral sklenku, ve které byl jablečný džus a připil si se mnou na vítězství!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro