Další a prozatím poslední moje prvotinka ^-^ 

Když mě na tenhle ship napadla kdysi povídka, nebyla jsem si jí stoprocentně jistá, a proto jsem jí zadala naší božské AkaNoMajo, aby si s ní vyhrála, a vzešla z toho dokonalá povídka Second Chance. Takže, kdo jí ještě nečetl a láká ho tenhle pár, hybaj na ní! <3

No a zítra nás už čeká poslední jednorázovečka v kalendáři ^-^

Bylo klasické sobotní ráno v polovině dubna. Hřejivé počasí už konečně připomínalo trochu jaro a skrze pootevřené kuchyňské okno se do místnosti dostával cvrlikot venkovního ptactva a proplouvala tam jemná vůně pomalu rozkvétajících květin.

Vysoký černovlásek se zády opíral o kuchyňskou linku, v ruce svíraje hrnek s horkou černou kávou a s jemně pozdviženým obočím a úšklebkem na rtech sledoval svého milence, jak sedí na židli a je zahloubaný do jednoho z těch naučných časopisů. Téměř pokaždé, když ho viděl, jak se snaží do té svojí kebule nacpat nějaké zajímavé informace, vyneslo mu to úšklebek na tváři, protože vidět zrovna jeho, jak se zajímá taky o něco jiného, než bylo břicho nacpané ramenem, bylo opravdu překvapivé.

,,Ty jo, věděl jsi, že Halleyova kometa je vidět každých sedmdesát šest let?" vydechnul zaujatě blondýnek.

Obito protočil očima a znovu se ušklíbnul. Už skoro netrpělivě očekával další zajímavý fakt, který si jeho milenec v časopise přečte, jako každou sobotu, a bude ho nově zjištěnými informacemi zahrnovat.

,,Samozřejmě, učili nás to na střední... Možná už na základce," vydechnul mu v odpověď a upil kávy z bílého hrníčku.

,,No jo, ty abys taky něco nevěděl," zabručel modroočko a otočil na další stránku.

,,Jsem vzdělanej člověk, co si budeme povídat," odfrknul si tmavovlasý Uchiha, ,,a zrovna tohle není věc, se kterou bys kdekoho ohromil, ví to snad každej."

,,Hm, tak jsem asi spal nebo chyběl, když se to zrovna učilo."

,,Nic nečekanýho."

Na několik sekund se mezi nimi rozhostilo opět ticho, kdy blondýnek hltal další a další informace.

,,Takže," ozvalo se zase zpoza časopisu, ,,další kometa by tu měla bejt přibližně v roce dva tisíce šedesát dva, to bysme se na ní mohli podívat, ne? Prej je vidět i ze Země."

Obito povytáhnul obočí.

,,To je ale až za čtyřicet jedna let."

,,A co jako?"

Trhnul Naruto hlavou na stranu a modrýma pomněnkovýma očima se zadíval na svého milence, který jej propichoval trochu skeptickým pohledem.

,,No... Že to je až za hodně dlouhou dobu," pokrčil Uchiha rameny a znovu upil kávy, ,,to máš v plánu se mnou být tak dlouho? Víš, kolik nám bude, až se tu objeví?"

,,A proč bychom spolu jako nemohli být?" nakrčil druhý nechápavě obočí.

,,Neustále si na mě někde stěžuješ," odfrknul si černovlásek a potřásl hlavou, ,,to je pořád, Obito nechce tamto, Obito nechce tohle, s Obitem tam jít nemůžu, protože ho to nezajímá, tohle Obito nemá rád, Obito sem, Obito tam, Obito, Obito, Obito."

Naruto se uchechtnul.

,,Páni, snad nikdy v životě jsem tě neslyšel říct tolikrát tvoje jméno."

,,Jenom tě pitvořím."

,,Tak asi blbě. Já neříkám Obito, já říkám starej," vypláznul na něj hravě jazyk a zaklapnul časopis, který položil na stůl vedle prázdného talířku od snídaně.

,,Prosím?!" černovláskovo víčko nepříjemně zatikalo, což Naruta pobavilo.

Mladík na židli se krátce zasmál a potřásl hlavou.

,,No, jo," zamručel rozjařeně, ,,pořád si na svůj věk stěžuješ, ne?"

,,Je mi jenom třicet šest," přimhouřil druhý oči.

,,Najednou je to jenom třicet šest? Ještě včera to bylo už třicet šest a minulý týden už si byl skoro jednou nohou v hrobě," rejpal si dál.

,,Srandičky, srandičky," zabručel nespokojeně černovlásek, ,,taky bych tak kecal, kdyby mi bylo jenom dvaadvacet."

,,A už je to tady," ušklíbnul se Naruto.

,,Tak když jsem tak starej, proč se mnou vůbec seš?" zaprskal na něj.

I když věděl, že ho to pískle jenom škádlí, stejně se ho to kdoví proč dotklo.

,,To ti to mám vysvětlovat pokaždý, co se budeme bavit o našem věku?" povytáhl obočí blondýnek a postavil se ze židle.

Dvěma kroky překonal vzdálenost, která ho od něj dělila a objal jej láskyplně kolem pevného pasu.

Obito se na něj chvíli nedůvěřivě díval, než odložil hrneček s rozpitou kávou stranou a založil si ruce na prsou. Sjížděl roztomile se culícího blondýna černým pohledem a chvíli si pohrával s myšlenkou, jestli má dál hrát uraženého. I když přeborníkem na tohle byl zrovna Naruto.

,,Možná si to potřebuju osvětlit," odvětil hraně zamyšleně.

,,Už jsem si na tebe prostě zvyknul," uchechtl se blondýnek a přiléval schválně dál olej do ohně.

Moc dobře věděl, kam tohle škádlení bude směřovat a upřímně se na to dost těšil. Přece jenom byla sobota ráno a celý volný den byl ještě před nimi.

,,Prosím?!" načepýřil se černovlásek a celé jeho tělo se nepříjemně napjalo.

Naruto se pobaveně rozesmál, stoupnul si na špičky a zlehka svého milovaného políbil na rty, které byly momentálně stáhnuté do úzké naštvané linky.

,,No," přikývnul modroočko, ,,už sem asi starej na to, si hledat někoho jinýho. Víš jak, už jsem prostě zvyklej na to, co mám doma a zvykat si na novýho člověka a všechny jeho zvyky a zlozvyky... Učit se zase co má a nemá rád, čemu dává přednost, zvykat si na to, že je vlastně jinej v posteli, pche... To už pro mě není. Spokojil jsem se s tím, co mám."

Obitovo chřípí se nazlobeně roztáhlo, jak do sebe pořád mladý muž natáhnul zprudka vzduch a jeho víčko opět nebezpečně zacukalo.

,,Zahráváš si," zavrčel na blondýnka a v černých onyxových hloubkách se mu zablesklo.

,,Však víš, že tě jenom škádlím," uculil se na něj jako sluníčko a jeho objetí kolem pasu zesílilo, ,,nikdo lepší než ty, pro mě stejně není. Navíc... Kdo by to se mnou vydržel?"

Přitulil se hlavou k mužově pevné a vypracované hrudi a zplna plic nasál jeho osobitou vůni, kterou nijak nepodtrhoval žádný odér kolínské nebo parfému. Takhle to měl stejně nejradši.

,,Hm, občas je to s tebou dost na pováženou," připustil černovlásek, ,,až se sám sobě divím, že už jsem tě nevyměnil."

,,Ha?!" tentokrát se na něj podíval uraženě blondýn, ,,Si myslíš, že seš jako nějaká výhra? Ukaž mi jednoho jedinýho člověka, kterej by s tebou byl schopnej vydržet to, co já!"

,,Já ti nevím," protáhnul Obito a v očkách mu pobaveně zajiskřilo, ,,co třeba takovej Kakashi?"

,,Vždyť je na tebe starej!"

,,Jsme stejně starý, ty jelito," uchechtnul se.

,,To je fuk, stejně má Iruku a od toho pracky nedá."

,,Pravda, pravda... Tak co potom Deidara? Ten by si určitě dal říct, kdyby neměl Itachiho. Je docela rozkošnej."

Naruto přimhouřil varovně oči a Obito viděl, že trefil hřebíček přímo na hlavičku.

Kdo ví, proč ti dva na sebe tolik žárlili a snažili se mezi sebou soutěžit a předbíhat se. Přitom si ani jeden neměl na co stěžovat a když byli spolu, chovali se jak ti nejlepší kamarádi pod sluncem, ale ve skrytu duše mezi sebou soupeřili neustále. Pořád si museli dokazovat, že zrovna jejich partner je ten lepší, i když srovnávat Itachiho a Obita, bylo jako srovnávat den a noc, nehledě na to, že byli ze stejné krve.

Blondýnek vystrčil bradu dopředu a chňapnul rukama po Obitově pažích.

,,Asi bych ti měl názorně předvíst, čeho by ses od Deidary nedočkal, když byste byli spolu," zahudroval a začal tmavovláska táhnout do ložnice.

,,Jo? A co by to jako mělo bejt?" zajímal se s úšklebkem Obito a v duchu věděl, že tuhle malou šarvátku o to, kdo koho dřív dostane do postele, tentokrát vyhrál on.

,,Pořádnej hlubokej deep throat, aniž bych se u toho zadusil vlasama!" vyštěknul popuzeně blondýnek, odhodlaný svému partnerovi ukázat jednu nejlepší kuřbu v životě.

,,Kdybych věděl, že mě čeká zrovna tohle, vytáhnul bych Deidaru už dřív," zasmál se chraplavě Obito.

Naruto ho dotáhnul do ložnice, kde s ním ne moc šetrně smýknul o postel.

,,Sklapni a svlíkni si kalhoty."