Další moje prvotina, u které jsem nepředpokládala, že se takhle zvrtne a bude takhle dlouhá :D Předem upozorňuji na to, že je to docela OOC, takže se omlouvám :D
,,Přestanu kouřit," zamumlal tmavovlasý snědý muž a típnul špaček cigarety do popelníku, který stál na venkovní straně parapetu.
Nechal okno otevřené, aby se v místnosti pořádně vyvětralo, odvrátil zrak od dění venku na ulici a zadíval se na svého o několik let mladšího partnera, jak s naprosto znuděným výrazem v obličeji luští křížovku v dnešních novinách.
,,Nic mi na to neřekneš?" zeptal se ho zvědavě a posadil se naproti němu.
Podložil si bradu sevřenou pěstí a s pozdvihnutým obočím se zadíval do mladíkových hnědých vlasů, stažených do vysokého culíku.
,,Pro mě za mě," vydechnul druhý.
,,Čekal jsem trochu víc nadšení," uchechtl se Asuma a odfrknul si, ,,myslel jsem, že budeš rád, když začnu dělat konečně něco pro svoje zdraví."
Hnědovlásek zvedl znuděný pohled od téměř doluštěné křížovky a zdlouhavě vydechnul.
,,Kolikrát ses už o to snažil, Asumo, hm? Kolikrát? Vždycky to skončilo totálním neúspěchem. Jsi prostě odsouzen k tomu umřít na rakovinu jazyka, plic nebo se ti z tý přemíry nikotinu zastaví srdce."
,,Teď to myslím vážně," odvětil tmavovlasý a snažil se znít opravdu přesvědčivě, ,,tohle byla moje poslední cigareta."
,,A co tě k tomu tak najednou vede?"
,,Hmm, řekněme, že jsem trochu počítal... Dlouho jsme nebyli na žádné dovolené."
,,Dlouho?" nakrčil obočí Shikamaru, ,,Chtěl jsi spíš říct, že jsme nikdy nebyli na dovolený."
,,A co těch čtrnáct dní u jezera loni v létě?"
,,Vzal si mě tam jenom proto, že Kakashi s sebou vzal Naruta a Gai Leeho" odfrknul si Shikamaru, ,,kdyby tam nebyli, nebral bys mě s sebou."
,,To není pravda!"
,,Vážně?"
Asuma jenom něco nesrozumitelně zamručel a založil si ruce na prsou.
,,Tak vidíš," ušklíbnul se Shikamaru a poté si zívnul, ,,nepotřebuju jezdit na žádnou dovolenou. Je to šílená otrava si neustále něco balit a pak vybalovat. Nesnáším to."
,,Tak bych ti mohl za ušetřený peníze koupit něco hezkýho."
,,Nic nepotřebuju. Nejsem náročnej."
,,Tseh, prostě musíš mít na všechno odpověď, že jo?"
,,Jo."
,,A poslední slovo taky, že?"
,,Jistě."
Asuma si ho chvíli měřil zkoumavým pohledem, než jenom zavrtěl hlavou.
,,Nemůžeš mi aspoň trochu věřit?"
,,Proč bych měl? Stejně to nezvládneš dýl, jak čtyři dny."
,,Sázka?"
,,Klidně."
,,O co?"
,,Nah, nenuť mě teď přemýšlet," protočil Nara očima, ,,musel jsem namáhat mozkový závity čtyři minuty, než jsem vyluštil tuhle křížovku pro náročné."
***
,,Fajn... Tohle by mělo bejt úplně všechno," zamručel o několik desítek minut později Asuma a s rukama v bok se díval na přeplněný konferenční stolek v obýváku.
,,Nah, ani se mi nechce počítat, kolik peněz si do toho vrazil," povzdechl si znuděně Shikamaru a s mírným zamračením sledoval tu spoušť, ,,máš tu zásobu cigaret snad na půl roku."
Kupa kartonových krabic od jedné jediné značky, ve kterých se nacházely krabičky cigaret, tři elektronické cigarety, minimálně šedesát různých náplní, ať už mentolových, ovocných nebo čistě tabákových, pár doutníků, několik malých kovových plechovek se šňupacím tabákem a kupodivu dokonce i jedna starobylá fajfka, kterou měl Asuma ještě po svém dědečkovi.
Hnědovlásek musel chtě nechtě ohrnout nos nad tím, kolik těchhle malých nikotinových zabijáků bylo všude možně po jejich bytě. A zcela naprosto nechápal, proč si ten pablb dělal takovouhle syslí zásobu. I když byla pravda, že ho opravdu málokdy viděl, aby si šel jen tak koupit cigarety do trafiky, nebo do jiného obchodu a už snad za těch spoustu let co ho znal, nikdy nezažil situaci, že by mu cigarety došli.
,,Seš si vážně jistej, že tohle všechno chceš vyhodit?" podíval se na něj úkosem, ,,Do takový zásoby musela zahučet spousta peněz."
,,Nemůžu si to tady nechat," povzdechl si Sarutobi, ,,akorát by mě to lákalo si zapálit. A tentokrát to chci fakt vydržet."
Shikamaru nad tím jenom pokrčil rameny. Vlastně to byla pravda. Jakmile si člověk něco odpíral, o to víc ho to lákalo. Hlavně když to měl poblíž sebe. A možná to byl i ten hlavní důvod, proč se Asumovi nikdy nepodařilo přestat kouřit úplně. Nejspíš tomu chyběl tenhle radikální krok.
,,Dojdu pro pytel na odpadky," zamručel nakonec tmavovlásek poněkud sklíčeným hlasem a odpotácel se skoro jako v mrákotách do kuchyně.
***
Prvních pár hodin Asumovy odvykačky se neslo poměrně v klidu. Mladý muž se snažil nějak zaměstnat, aby nemusel přemýšlet nad chutí nikotinových tyčinek, která se mu už pomyslně vkrádala na jazyk. Umyl nádobí, zametl a vytřel podlahu v celém bytě, otřel prach, srovnal velkou knihovnu a dokonce se vrhnul i do přípravy večeře. Takhle začínala jeho odvykačka vždycky a kupodivu to bylo období, které Shikamarovi vyhovovalo snad úplně nejvíc. Nemusel totiž vůbec nic dělat.
***
K večeru, po společné večeři to však začínalo být pro Asumu horší. Usadil se s Shikamarem v obýváku k televizi a začínal pomalu cítit to podvědomé brnění v prstech, které už lačnily po tom svírat oranžový filtr cigarety. Nasucho polknul a raději se začal ládovat chipsy nasypanými v misce, popřípadě si pohrával prsty pravé ruky se spodním lemem svého vytahaného trička, nebo si, zatím, zlehka okusoval rty či vnitřek tváře.
Shikamarovi to samozřejmě neuteklo. I když byl očima připíchnutý na rozsvícené obrazovce televize, sem tam narychlo zalétnul pohledem ke svému partnerovi a v duchu se nad jeho počínáním musel ušklíbnout.
Bylo vědecky dokázané, že nejhorší byl první týden, než si lidský organismus tak nějak přivykne na to, že je mu odpírán nikotin. Pak už to jde poměrně snáze. Jenže Asuma nikdy déle, jak čtyři dny nevydržel. Nejspíš měl hodně slabou vůli a malé odhodlání k tomu skutečně přestat.
***
,,Dneska nikam nejdeš?" povytáhnul druhého večera Nara obočí.
Bylo půl sedmé, pátek, a Asuma se nezdál na to, že by se snad začal chystat k tomu vyrazit do víru velkoměsta za Kakashim a Gaiem do jejich oblíbené hospůdky.
,,Ne. Zůstanu doma. Jen by mě to lákalo," pronesl Sarutobi pevným hlasem, ,,je to až moc velký riziko a jakmile Kakashi zjistí, že se zase snažím přestat, bude dělat všechno proto, aby mě zlomil."
,,Tomu se říká pravej kamarád," ušklíbnul se Shikamaru, ,,takže se mu chceš snad vyhýbat?"
,,Do doby, než budu přesvědčenej o tom, že mě jen tak nezvyklá, tak jo."
,,A to mu vůbec nebude divný," odfrknul si hnědovlásek a potřásl hlavou, ,,volal si mu, že dneska nedorazíš?"
,,Jo."
,,A co si mu řekl?"
,,Že si nemocnej."
Shikamarovo obočí vylétlo vzhůru, ale nijak dál to nekomentoval.
,,A za týden?"
,,Budu nemocnej já. Chytil jsem to od tebe, když jsem se o tebe tak láskyplně staral," zamrkal na něj nevinně starší.
,,A za čtrnáct dní?"
,,Jedeme pryč."
,,Kam?"
,,No nikam. Ale jakože nebudeme doma."
,,A za-"
,,Sakra fix nenuť mě teď nad tím přemejšlet!" zaprskal najednou podrážděně tmavovlásek, což druhému vykouzlilo úšklebek na rtech.
,,Ah, už nám začíná fáze vztekání," neodpustil si kousavou poznámku.
Věděl, co teď všechno může v dalších hodinách od Asumy očekávat. Už to měl perfektně nastudované. Přece jenom se snažil přestat už tolikrát... A vždycky jeho odvykání šlo přesně podle stanoveného scénáře. Nemohlo ho to tedy vykolejit.
***
Asuma ulehal druhé noci bez cigarety do postele podrážděný a nevrlý. Neustále se převaloval a nemohl pořádně usnout, čímž nedopřál pořádný milovaný odpočinek ani svému partnerovi.
,Zejtra musím skočit do lékárny pro ty nikotinový náplasti... Třeba by mi to vážně mohlo pomoct. Ještě nikdy jsem to nezkoušel. Nemůžu přece přestat ze dne na den, to je hovadina... Chce to postupně,' přemýšlel, když se co chvíli točil na jeden a pak na druhý bok, ,takhle mě to akorát vážně zabije.'
***
Někdy dlouho po půlnoci, vytrhnul Shikamara z nepříjemného polospánku podivný pohyb, kdy mu najednou spací kraťasy sjely o něco níž, než byl zvyklý. Jen něco nesouvisle zamumlal a rukama zašátral po gumě kraťasů, aby si je ze spánku natáhnul zase na správné místo, ale jeho prsty se zabořily do něčeho rozčepýřeného a hebkého.
,,Hm-mmh, c-co-" zamumlal unaveně a několikrát ospale zamrkal, ,,c-co to děláš, Asumo?"
,,Potřebuju mít něco v puse nebo to nevydržím," ozvalo se zpod peřiny uchechtnutí a Shikamarovy kraťasy byly najednou staženy z jeho nohou.
Jeho rozkrok najednou ovanulo příjemné teplo.
,,Vem si žvýkačku," zabručel ospale hnědovlásek.
,,Už jsem vyžvejkal čtyři," ozvala se odpověď, ,,a nepomohlo to, tak chci zkusit něco jiného."
Ve chvíli, kdy Nara ucítil špičku vlhkého a mrštného jazyka, který mu kmital po ještě zcela neprobuzeném penisu, přestal cokoliv namítat. Ne, že by snad byl tak moc sexuálně nevyřáděný a nadržený, ale spíše proto, že to prostě nemělo smysl. A vlastně... S prázdnýma koulema se mu přece jenom bude spát líp. Pokud to po něm Asuma nebude chtít oplatit.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro