Musím uznat, že tuhle jednorázovku jsem si fakt užila a šla mi sama od sebe, i když je to pořád podle mě netradiční, ale přesto známí pár ^-^

,,Takže? Co budeme teda dělat? Půjdeme do bazénu, nebo si s klukama zahrajeme basket, nebo zajdeme nejdřív někam na jídlo? Nebo do kina? A večer bysme mohli na tu pouť," zajímal se blonďatý mladík svého partnera a zvědavě na něj mrkal modrýma očima.

,,Nevím. Je mi to jedno. Co chceš ty?" pootočil na něj hlavu hnědovlásek s vysokým culíkem a rukama vraženýma v kapsách.

Naruto si zhluboka povzdechnul a mírně se na něj zamračil. Takhle to bylo vlastně pořád. Celej jejich vztah. Cokoliv, co se měli rozhodnout společně, ať už to bylo dohodnout se, v kolik se spolu sejdou venku, nebo jestli půjdou do školy či ze školy spolu, nebo co budou dělat o volných dnech, bylo vlastně na Uzumakim, Shikamaru se mu vždycky za jakýchkoliv okolností přizpůsobil. Nikdy nedebatoval. Nikdy neprojevil nesouhlas. Vždycky jenom Je mi to jedno, jak chceš ty nebo Uděláme to tak, jak chceš ty, což vlastně vyznělo úplně stejně. Naruto z toho začínal být už doopravdy bezradný. Copak se tohle dalo nějak nazývat právoplatným vztahem, když všechno rozhodoval on sám? Ze začátku to možná byla zábava, rozhodovat o tom, co budou dělat a jak spolu budou trávit čas, ale postupně ho to začínalo svým způsobem ubíjet. Chtěl vidět taky nějakou jeho iniciativu.

,,Začínám tenhle tvůj mámpičismus vážně nesnášet," odfrkl si zamračeně.

Shikamaru se na něj podíval s pozdviženým obočím a mírně nakloněnou hlavou.

,,Můj, co?"

,,Mámpičismus," zopakoval blondýnek, ,,všechno ti je fuk. Nikdy nic nenavrhneš, vždycky se jenom podřídíš tomu, co chci já a mě to přestává bavit. Stejně se u většiny věcí, ať už je to naprosto cokoliv, tváříš tak, jako kdyby to byla příšerná otrava a ty by si měl tou nudou za chvíli zkolabovat."

A to, že si poslední dobou myslel, že ho do jejich zvláštního vztahu vlastně uhnal, raději nahlas nezmiňoval. Nemohl si však pomoci, ale přišlo mu tak. Sám nechápal, co na něm viděl. Byl to jeho naprostý protiklad. Ale nejspíš zrovna u nich platilo, že se protiklady přitahují, nebo takhle o tom aspoň mladý Uzumaki smýšlel. Vlastně vůbec netušil, jestli Shikamaru za těch několik měsíců nezměnil na jejich vztah názor.

- FLASHBACK –

Blondýnkovo srdce zběsile tlouklo, když vzal za kovovou kliku dřevěné branky, která patřila k malému rodinnému domku. Dnes byl konečně rozhodnutý to udělat. Už to v sobě nemohl dusit. Navíc, ten tupec by si nikdy ničeho nevšimnul, kdyby mu to nepřednesl přímo do očí. Vlastně... Vlastně ani nevěděl, jestli náhodou nedělá chybu. Nebylo zbytečné zahodit dlouholeté přátelství kvůli tomu, že se mu začal opravdu líbit jako partner? Sice u svatého Jashina opravdu nechápal, kterej vtipálek si při jeho narození zahrával s jeho vkusem pro výběr partnera, ale budiž. Stalo se. Zamiloval se.

Udělal několik vrtkavých kroků dopředu a s hlavou nahoře se zadíval na hnědovlasého mladíka stojícího mezi dveřmi.

,,Myslel jsem, že se uvidíme až večer," zamumlal trochu překvapeně Shikamaru.

,,N-no, j-já... Já ti musím něco říct," polknul Naruto a v těle sbíral dostatečnou odvahu k tomu, aby pověděl, co měl tak dlouho na srdci.

Nara pozvedl obočí, čímž jej tiše vybídnul k tomu, aby pokračoval.

,,J-já... Chci ti říct, ž-že... Že-" hlas se mu zadrhával a podivně koktal.

,,Že co?" pobídnul ho mladík.

Málokdy viděl svého kamaráda takhle podivně koktat a ještě podivněji rudnout. Většinou se to samozřejmě stávalo v situacích, ve kterých se cítil nerozhodně anebo když se prostě a jednoduše styděl.

,,Ž-že se mi lí-bíš," vykoktal Naruto trochu zahanbeně a na chvilku sklopil zrak k vydlážděné zemi, ,,j-jako opravdu líbíš a-a mám tě rád. N-ne jenom jako kamaráda."

Rozhostilo se mezi nimi podivné, avšak ne dusivé ticho, jakého se Naruto obával. Stejně tak jako se obával vůbec zvednout zrak a pohlédnout do tváře svého doteď jednoho z nejlepších přátel. Stisknul nervózně víčka i pěsti.

,,N-nic mi na to n-neřekneš?" zašeptal trochu zlomeným hlasem.

,,Říkám věci lidem do očí," odvětil Shikamaru, aniž by v jeho hlase blondýnek poznal jakýkoliv cit.

Zhluboka se nadechl, v duchu napočítal rychle do deseti a s výdechem zvedl hlavu.

,,Můžeme to spolu zkusit," prohodil Shikamaru, když se na něj konečně upnul zrak azurově modrých hloubek a slabounce se pousmál, ,,nic proti tomu nemám."

,,U-uhm, v-vážně?" vydechl překvapeně blondýnek a jeho srdce v hrudi šťastně zajásalo.

I když tohle možná nebylo vyznání lásky, které si potajmu přál slyšet, přesto se to počítalo. Nejspíš ho má rád.

Shikamaru jenom přikývnul.

Uzumaki se tedy odhodlal přistoupit až k němu. Postavil se mírně na špičky, jelikož mladík naproti němu byl o několik centimetrů vyšší, než on a opravdu slabounce se otřel svými rty o ty jeho. Takový jednoduchý, ale přesto intenzivní dotek mu způsobil podivné šimrání v podbřišku.

- KONEC FLASHBACKU –

A takhle zvláštně začal jejich vztah. Prosté Můžeme to spolu zkusit, nic proti tomu nemám, začalo blondýnkův mozek doslova žrát zaživa. Vlastně i tady se Shikamaru nijak pořádně nevyjádřil, jen souhlasil. Jako vždycky se vším. Dokonce by se snad i zapřísáhnul, že kdyby mu řekl, že ho nesnáší, on mu to jenom odkývá a přizpůsobí se. A to se mu doopravdy nelíbilo.

Zastavil se v chůzi a zamračeně sledoval svého partnera, který ušel ještě několik kroků dopředu, než si konečně uvědomil, že jej druhý nenásleduje.

,,Děje se něco?" zeptal se ho se svým typickým výrazem.

,,Jo, děje," zamručel nespokojeně Naruto, kterému už prostě a jednoduše došla trpělivost, ,,dneska si dělej, co chceš. Já jdu s klukama ven a... A vlastně si dělej, co chceš už pořád, protože já s tebou končím, ttebayo!"

Vyhrknul to na něj tak rychle, že se ani nestihnul zakoktat. Otočil se na patě čelem vzad a jako kdyby jej něco trefilo do zadku, začal uhánět jako o život pryč.

Zastavil se až před rodinným domkem u vchodových dveří. Udýchaně se ohnul a zapřel se o kolena. V duchu si nadával, že vůbec takhle nemusel trápit plíce, protože Shikamaru by ho stejně nezastavil. Nezavolal by na něj. Nechtěl by po něm vysvětlení. Jako vždycky. Kdykoliv Narutovi například vlezlo něco do jejich schůzky, ať už to byl zarach, kvůli jeho špatným známkám, nemoc nebo návštěva příbuzných, Shikamaru na to odpověděl pouhé Hm, tak se uvidíme jindy.

Do očí se mu najednou nakupily slané slzičky a zhluboka popotáhnul. Sakra! Takhle si ten dnešek vůbec nepředstavoval! Chtěl si zajít na jídlo a pak jít na tu pouť, která u nich přes víkend ve městě byla. A pak... Pak jít k Shikamarovi, nebo klidně i k nim, protože jeho rodiče byli celý víkend pryč a... Překvapeně vytřeštil oči. Vždyť on ho určitě natlačil i do sexu!

- FLASHBACK –

,,T-ty, Shikamaru," polknul zrudlý blondýnek a podepřel si hlavu.

Ležel na boku na posteli a díval se na poklidně ležícího Naru, jak sleduje nějaký puštěný film v televizi.

,,Hm?"

,,J-já... Chtěl bych... Chtěl bych zajít trochu dál v... No, našem vztahu," zamumlal rozechvěle.

Shikamaru pootočil hlavu a zadíval se do jeho zrudlé tváře.

,,Co tím myslíš?"

,,J-jako sex," zamumlal druhý a zkousnul si spodní ret.

,,Jak chceš, klidně," pokrčil hnědovlásek rameny a otočil se k němu čelem.

,,Ch-chceš být na-nahoře nebo d-dole?" zakoktal se blondýnek.

Byl ochotný podstoupit jakoukoliv pozici v posteli. Pro něj by to prostě udělal.

,,Je mi to jedno, jak se ti chce."

- KONEC FLASBACKU –

Tenkrát se rozhodnul pro to, být ten dole. Tak nějak v hloubi duše tušil, že Shikamaru má mnohem víc zkušeností, než on. Jako teoretických. O těch praktických dost pochyboval, ale ty neměl ani on sám.

Vylovil z kapsy klíče a odemknul si vchodové dveře. Jeho plány na dnešek se hodně rychle zbortily jako domeček z karet. I když na tu pouť chtě opravdu jít, chtěl si jí hlavně užít se Shikamarem, jenže...

,,Jenže si ho poslal do háje, ty idiote," zamručel si pro sebe.

Shodil z ramene batoh a nechal ho ležet v chodbě. Plahočivým krokem se vydal do kuchyně zkontrolovat obsah ledničky a zdali mu máma s tátou nechali nějaké drobné na kuchyňském stole.

Ticho v rodinném domě na něj najednou začalo doléhat v plném rozmachu a nutilo jej se cítit čím dál víc sklíčeně. Smutným pohledem zkontroloval, že lednička je plná a na stole na něj čeká několik bankovek, aby víkend o samotě přežil.

O samotě.

Naruto si zhluboka povzdechnul. Otevřel dvířka mrazáku a vyndal z něj obrovskou pikslu čokoládové zmrzliny, kterou si vždycky jeho máma kupovala na nervy. Dneska jí rozhodně bude potřebovat. Vyndal si polévkovou lžíci z příborníku a i se zmrzlinou se šel posadit do obývacího pokoje, kde si pustil televizi.

***

- O několik hodin později –

Domovní zvonek, který se rozezněl prostorem donutil blondýnka sebou vyděšeně cuknout na gauči. Zrovna koukal na jeden z béčkových hororů a tenhle náhlý zvuk vyhnal jeho tep do nebeských výšin. Trochu roztěkaně se podíval na mobil, který ukazoval, že je jenom pár minut po jedenácté. Hned po tomto zjištění se zamračil. Kdo by na něj zvonil takhle pozdě?

,Možná kluci, když mě neviděli na pouti,' pomyslel si trochu posmutněle a vydoloval svoje tělo zpod deky, která byla kolem něj omotaná jako had.

Raději se ani nedíval na konferenční stolek, jehož skleněná deska nebyla pod nánosem posmrkaných kapesníčku, prázdné piksly od zmrzliny, pytlíčků od brambůrků a několika misek od ramenu ani vidět. No jo no, každej se se smutkem z lásky popere jinak.

S povzdechem se opatrně rozešel ke dveřím a za cesty si ještě otíral trochu uslzené a zarudlé oči. I když sledoval horor v televizi, pořád se na něj nedokázal naplno soustředit a jeho myšlenky zalétávaly tam, kam neměly.

Odemknul a otevřel dveře, aniž by si kukátkem ověřil, zda za nimi nestojí nějaký vandrák nebo kriminálník, jak vždycky ráda říkala jeho máma, když mu diktovala, jak se má doma sám chovat a co všechno musí udělat.

,,S-Shika-maru?" vykoktal překvapeně a několikrát pro jistotu zamrkal jestli se mu to nezdá.

,,Nebyl jsi na pouti," zamručel Nara a sjel ho rentgenovým pohledem.

,,H-hledal jsi m-mě?"

,,Očividně."

,,Uhm, no já... Najednou mě na ní po tom odpoledni přešla chuť," přiznal nakonec nechtěně blonďák.

Jak by si asi mohl užívat pouť, smát se, radovat se a dovádět, když měl momentálně dost rozbolavělé srdce?

Sklopil raději zrak, aby si snad Shikamaru nevšimnul, jak moc má rudé oči a jak moc s ním ten rozchod zametl. Nechtěl před ním, ať už byl jakýkoliv, vypadat jako nějaký chudák nebo ubrečená slečinka.

,,C-co tu děláš?" zeptal se ho tiše, ,,J-je už docela pozdě."

,,Chci tě vytáhnout na pouť."

Blondýnkovo srdce bolestně zatepalo.

,,Říkal jsem, že mě přešla chuť," zamumlal a zkousnul si spodní ret, který se mu začal nepatrně třást.

,,Jsem člověk, kterej se prostě rád přizpůsobuje, to o mě moc dobře víš. Nerad vymýšlím nějaký plány, to mě vážně nebaví a je to příšerná otrava," spustil najednou Shikamaru, ,,budu dělat cokoliv, co si vymyslíš a co budeš chtít. Pro mě není důležitý vymýšlet, jak ten čas budu trávit, pro mě je důležitý ho trávit hlavně s tebou."

Naruto překvapeně zvedl hlavu nahoru a jeho brada poklesla o několik centimetrů níž.

,,S-Shika-maru," zakoktal se znovu.

Tohle mu upřímně vyrazilo dech.

,,Ale pokud ti to udělá radost, budu se příště snažit něco vymyslet, co spolu budeme moci podniknout," slíbil mu a udělal krok dopředu.

Blondýnek stále zcela překvapen udělal krok zpátky a tím se mu Shikamaru vetřel do domu.

Hnědovlasý za sebou zavřel dveře.

,,C-co to znamená?" vydechl nechápavě.

Nara protočil očima. Vztáhnul ruce a chytil do nich Narutovy tváře.

,,To znamená, že o tebe nechci přijít, ty jelito," zamručel a přisál se mu na rty.