Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola 9. Trable (část 1/3)

Z pohledu Laury:

Probudil mě pohyb v posteli. Pomalu jsem otevřela oči a zahlédla Leu, která se převalovala a snažila se ještě usnout.

Uchechtla jsem se tomu a ona se na mě podívala.

,,Já chci ještě spinkat, ale ono to nejde," řekla uraženě a já natáhla ruce do objetí a ona mě objala.

,,To nevadí, hlavně že si se vyspala." V tom mě začala lochtat v pase a já se začala smát.

,,Né, přestaň, nebo tě taky zlochtám," vyhrožovala jsem ji přes můj smích.

Neposlechla mě a tak jsem ji začala lochtat pro změnu já. Začala se smát a do toho se ji objevili vlčí ouška a ocas, tak jsem raději přestala.

,,Co proměna, vlčku malej," ušklíbla jsem se na ni.

,,Nic, zvládnu jen tohle," pověděla smutně a poukázala na ouška a ocas.

,,Nebudeš kvůli tomu smutná, ne? Tohle je velký pokrok, a až bude tvoje vlčice připravená, tak se budeš moct přeměnit," pověděla jsem ji a pohladila po hlavě.

,,Snad to bude brzy, protože si chci dát s tebou závod." Vylezla z postele a šla ke dveřím.

,,Zkusit to můžeš." Usmála jsem se na ni a ona odešla.

Po snídani jsem se šla projít ven na čerství vzduch. Bylo brzo ráno, takže to moc lidí nebylo. Procházela jsem se uličkami když v tom jsem do někoho narazila.

,,Dávej bacha kam jdeš!" odsekl nepříjemně mužský hlas a já se ohlédla, do koho jsem to vlastně narazila.

,,Taylere?! Co ty tady děláš?" optala jsem se ho a když si všiml, že jsem to jen já, tak se ušklíbl.

,,Jen se tu toulám. A co ty, štěně?" Sjel mě pohledem a přistoupil ke mně blíž.

,,Chtěla jsem se jen projít." Ustoupila jsem o krok vzad a sledovala každý jeho pohyb.

,,Ale copak to vidím v tvých očích?" Předklonil se blíž ke mně.

,,Jak to myslíš?" optala jsem se ho.

,,Někdo tě očaroval," odpověděl mi a vzal mě jeho rukou za bradu tak, abych se mu koukala do očí. ,,A není to jen tak ledajaká magie."

Odstrčila jsem ho rukama od sebe a on se zasmál. ,,Byl to fajn pokec, ale už musím jít."

,,Jen utíkej štěně, ale osudu nikdy neutečeš," pověděl s úšklebkem na tváři a já se rozešla domů.

Zkazil mi náladu na procházku a pořád jsem přemýšlela nad tím, jak říkal, že jsem očarovaná.

Došla jsem domů a do večera jsem odpočívala a usnula.

...................................

Popadla jsem tašku a vyrazila jsem na autobus do školy. Na zastávce jsem potkala holky a povídala si s nimi. Dorazily jsme do školy a já si šla ještě pro jednu učebnici do skříňky, takže jsem holky opustila.

Vyndala jsem si knížku ze skříňky zrovna, když mi ji někdo zavřel před nosem.

,,Vlčátko je samo, jak roztomilé." Poznala jsem ho. Byl to ten padlý anděl.

Ani jsem se neohlížela, protože měl takovou zvláštní auru.

,,Nech mě jít," pověděla jsem a chtěla ho obejít, ale on mě přitiskl na skříňku, chytil mě pod krkem a zaryl mi jeho nehty do krku. ,,Au!"

,,Haha, ne," vysmál se mi do obličeje a víc mě přimáčkl na zeď.

Cítila jsem, jak mi po krku stékají malé pramínky krve. Najednou ho někdo popadl a hodil na protější zeď. Rozhlédla jsem se kolem a zahlédla Liama.

,,Jasně jsem ti minule říkal, že se k ní nepřiblížíš!" Hlasitě na něj  zavrčel a držel ho pod krkem. 

,,Je to moje nová hračka!" Zasmál se padlý anděl.

,,Nejsem ničí hračka!" Vložila jsem se do toho i já.

,,Co se to tu stalo?" Přiběhla k nám Astra s Moonem.

Když zahlédla můj krk od krve a můj vražedný pohled na padlého anděla a jeho prsty od krve, tak jí to došlo.

,,Lauro! Proč ti to udělal?" Přiběhla ke mně, vzala mě kolem ramen a šla se mnou pryč od nich.

Šly jsme po opuštěné chodbě, nikdo nikde nebyl.

Ani se nedivím, když  je hodina.

Přece jenom se nějaký lajdák našel.

,,Tak tady si štěně. Co se ti stalo?!" Objevil se u nás Mephisto a začal mě zkoumat.

Nebyla jsem nadšená z jeho přítomnosti a chtěla jsem od něho co nejdál.

,,To ten padlý anděl," odpověděla za mě Astra, když viděla, že se k odpovědi nemám.

Cítila jsem, jak mě sjel pohledem a o krok se přiblížil. ,,Podívej se mi do očí."

Nepohla jsem se a ani nic neudělala, jen jsem hleděla dolu na teď své, hodně zajímavé boty.

,,Nebudu to opakovat, Lauro! Podívej se mi do očí!" zavrčel na mě alfa hlasem a já musela.

Moje vlečce se ho bála. Všimla jsem si, že nejsem jediná. I Astra znejistila. Pomalu jsem se na něj podívala, přímo do jeho červených očí. Díval se přímo do mých.

,,Kde máš ten kámen?!" Zavrčel na mě a já ustoupila dozadu, jenže on mě chytil pod krkem a přitáhl si mě blíž. ,,KDE JE!"

Zavřela jsem oči. ,,Já nevím." Sebrala jsem odvahu a pohlédla mu do očí. ,,Přísahám."

Sklonil se ke mně a vstřebával moji odpověď. ,,Jak ses mohla nechat očarovat? A kým?! Zabiju toho, kdo ti to udělal." Zavrčel.

Začíná mě docela bolet sevření na mém krku.

,,Oh, promiň maličká," pustil můj krk. ,,Ale zlobivé vlčátko budu muset řádně potrestat až bude při vědomí." Zašeptal mi do ucha, které pak skousl.

,,Au," sykla jsem potichu.

,,Měli by jsme najít toho, kdo to udělal," ozvala se Astra nedaleko od nás.

,,Asi vím kdo," napřímil se a zprudka se nadechl.

,,A kdo?" Optala jsem se ho.

,,Přece ten tvůj drzý upírek," řekl znechuceně a chytil mě za zápěstí. ,,Jdeme."

Táhnul mě za sebou a Astra šla pro jistotu s námi. Moon se ztratil i s tím padlým andělem. Šli jsme slouhou chodbou, když v tom otevřel prudce dveře od nějaké třídy.

,,Co si to-," nedořekl nějaký učitel, když zahlédl rozzuřeného Mephista.

,,Nikolasi!" Zavrčel na něj Mephisto a měl ruku v pěst.

Nikolas se zvednul a odešel ze třídy. Mephisto hned za ním zavřel dveře.

,,Co chceš démone?" zeptal se Mephista Nikolas.

,,Kde je ten kámen! Vím, jsi to byl ty!" Zavrčel na něj Mephisto.

S Astrou jsme jen mlčely vedle sebe a pozorovaly, jak reagují. 

,,Nevím, který myslíš," podíval se na mě s úšklebkem na tváři.

Mephisto byl čím dál tím víc rozzuřený. ,,Dej mi ho zpátky!"

Nikolas vytáhl z kapsy rudý kámen. Dívala jsem se na kámen a pak na Nikolase.

,,Není tvůj," povrchně řekl Nikolas.

,,To tvůj taky ne!" Vložila se do toho Astra se zavrčením.

Cíla jsem se zrazena z pohledu na Nikolase. Bylo mi z něho špatně. Pochopila jsem, že to není ledajaký kámen, ale prastará magie, kterou na mě použil pro své vlastní účely.






.....................................................

Další kapitolka.

Co na to říkáte?

Vydáno: 14. 2. 2025

Můžete mi hodit follow na ig: pokorna.elis

Nezapomeňte dávat hvězdičky

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro