Z pohledu Laury:

Cítila jsem se chvilku dezorientovaná, ale když jsem se podívala kolem sebe, tak jsem byla u sebe v pokoji s Nikolasem.

,,Co takhle si něco pustit, maličká?'' optal se mě Nikolas a dal mi pusu na tvář.

,,Tak jo. Ale na co? Horor ne, prosím," odpověděla jsem mu a on se jen usmál.

Všimla jsem si, že v ruce držel nějaký rudý kamínek. Když si všiml, že jsem ho zahlédla, tak ho schoval.

Nechápavě jsem se na něj podívala.

,,Něco dobrodružného? Nebo komedii? Vyber si lásko." Vstal a šel zapnout televizi.

Zajímalo by mě, co to bylo za kamínek, že ho tak rychle schoval.

,,Hmm, já nevím. Co takhle Jumanji: další levl?" nadhodila jsem a on jen přikývl na souhlas.

Šel to najít na flešce a já se vydala pro něco dobrého k snědku. Když jsem došla do kuchyně, tak jsem zahlédla Liama.

,,Nazdar brácha," pověděla jsem s úsměvem a on mě sjel pohledem.

,,Je vše v poho? Když sem přišel Nikolas, tak se mi zdál takový naštvaný," zeptal se a já se zarazila.

,,To se ti asi jen zdálo," řekla jsem a vzala si něco k pití a k jídlu.

,,Poznám když je někdo naštvaný a navíc měl ruce v pěst." Stál si za svým.

To mě zarazilo. ,,Vážně? Zdál se mi v pohodě, když byl u mě v pokoji," podotkla jsem a vzala si jídlo s pitím.

,,Asi tvůj upírek, žárlí na Mephista," řekl s úšklebkem.

,,Je to moje žárlivé mimi." Zasmála jsem se.

,,Nejsem žárlivý," ohradil se s pohledem dolů Nikolas.

,,Jasně. To ti tak budu věřit," usmála jsem se a šla nahoru do pokoje.

,,Tak jenom trochu jsem žárlivý." Vydal se za mnou nahoru do pokoje.

Došli jsme do pokoje a sedli si na postel.

,,Pojď sem, ty můj žárlivý upírku," řekla jsem a přitáhla si ho do polibku.

,,Miluju tě a nenechám tě jen tak Mephistovi,'' zavrčel mi do polibku.

,,Kéž by se neobjevil, nic by se nemuselo stát," zašeptala jsem a objala jsem ho.

,,Jdeme se koukat nebo nebudeme vědět děj," zasmál se protože, televize už šla i s Jumanji.

,,Pravda," usmála jsem se a napila se koly.

Chvilku jsem se koukala než mě vyrušil Nikolas.

,,Udělej aaa." Držel v ruce jahodu, která byla kousek od mé pusy a tak jsem ji snědla.

,,Mňam, je krásně slaďoučká," rozplývala jsem se nad chutí jahody.

,,Stejně, jako ty," ušklíbnul se na mě a zas mě políbil.

,,Takhle to nedokoukáme upírku." Dala jsem mu pusu nazpět.

,,Víš, že mě to nevadí," zašeptal mi do ucha a jemně ho skousnul.

,,Vím." Lehce jsem vzdychla.

Poté jsme se na sebe zahleděli a koukali z očí do očí, když v tom nám sem vtrhla Lea.

,,Ahoj princezno," pozdravil ji Nikolas.

,,Ahoj...,'' pověděla sklesle Lea a sedla si k nám na postel.

,,Stalo se něco?" zeptala jsem se ji a ona mě objala.

Chvilku na to se mi rozbrečela v objetí.

,,No ták. Klid, ššš. Co se stalo?" Snažila jsem se ji uklidnit, ale nešlo to.

Nikolas se zvednul a šel pryč, zanedlouho se vrátil i s plyšákem v ruce, kterého ji hned předal.

,,Jeden kluk o ročník výš," vzlykla. ,,Byl to upír a neudržel se a kousnul mě do ramene. Bolelo to moc."

Víc jsem si ji k sobě přivinula a ona zas plyšáka.

,,To je mi líto, maličká. Nevíš jak se jmenoval?" zeptal se ji opatrně Nikolas.

,,Damien Robinson," vzlykla a chytil ji za tu její malou ručičku.

,,Vyřídím si to s ním, co ty na to?" optal se ji a ona jen přikývla na souhlas.

Nikolas se nahnul k mému uchu. ,,Robinsonovi pracují pro Dark House."

,,Asi si tam udělám menší výlet," odhodlaně jsem potichu dodala.

,,Nezapomeň, že tě hned ucítí, vlku,"  zašeptal mi do ucha.

,,Dobře, nechám to na tobě. Jen jim domluv ať jejich syn nekouše moji ségru. Počkej, něco mi to příjmení říká." Snažila jsem si vzpomenout, co mi to jen připomíná.

,,Alex, Alex Robinson," dodal chladně Nikolas.

Z jeho tónu bylo slyšet, že k němu má velký odpor.

Mezitím jsem pohladila Leu po hlavě.

,,Vyřídím si to s ním ve škole." Lehce jsem zavrčela a Nikolas mě začal drbat na hlavě.

,,Na to bych si mohla zvyknout," usmála jsem se na něj, vzala si jahodu a podala ji Lee.

,,Děkuju," řekla a snědla ji. ,,Mňam, já chci ještě, prosím," zaprosila a udělala kukuč.

Nikolas ji podal misku a jahůdkami.

.................

Bylo odpoledne a já byla zrovna s Nikolasem venku.

,,Co to bylo za ten rudý kamínek?" vyzvídala jsem ho a doufala, že mi odpověď dá.

,,Ale to nic není, našel jsem ho cestou a rád bych ho trochu prozkoumal," mrknul na mě.

,,Dobře," usmála jsem se a šli jsme ruku v ruce.

Zašli jsme si na zmrzku a tam jsme potkali Marcuse a Sáru.

,,Á co to vidím. Že by randíčko?" Drkla jsem loktem do Sáry.

,,Možná," řekla stydlivě.

,,Jaký možná. Tohle je rande." Stoupnul si vedle ní Marcus a pohladil ji po hlavě.

,,Konečně," ušklíbl se Nikolas.

,,Jak jako konečně?!" sjel ho pohledem Marcus.

,,No konečně jsi ji vzal na rande a vytáhl si nohy z domu," zasmál se a my s ním.

,,No jo furt," odsekl Marcus a sedl si na motorku. ,,Pojď Sáro, necháme je tady ať máme klid."

Ona se s námi rozloučila, sedla si za něj a odjeli spolu pryč.

,,Dej mi ochutnat." Strčila jsem svůj pohled na čokoládovou zmrzlinu, kterou teď vlastnil Nikolas.

,,Něco za něco, lásko," podíval se na moji zmrzlinu a mě hned došlo, že chce ochutnat tu mou.

Naklonila jsem k němu moji jahodovou zmrzlinu a on zas ke mně jeho čokoládovou.

,,Máš ji výbornou," pochválila jsem.

,,Ty též," usmál se.

Po zmrzlině jsme šli domů. Před domem mě zastavil.

,,Už musím jít. Nick zas něco provedl." Dal mi pusu na čelo.

,,Dobře," usmála jsem se na něj a objala ho na rozloučenou.

Vrátila jsem se domů. Liam byl u sebe v pokoji, Lea se dívala na televizi a Mia byla s ní.

,,Jsem zpátky," řekla jsem a sedla si k nim.

,,No to je doba. Včera ses ani nevrátila a já neměla čas ti tohle dát." Podala mi obálku a já se na ni zmateně podívala.

,,Promiň, včera jsem byla s holkama u Azazela," pověděla jsem a vzala si od ní obálku, kterou jsem následně otevřela.

Bylo tam, že mě Mia a Chris srdečně zvou na jejich svatbu, která se bude konat 12. 12.

,,Tady se bude někdo brzo vdávat," usmála jsem se na ni. ,,Vím, že jste nám hlásili na zámku, že se budete brát, ale že to datum bude tak brzo, to jste trochu vynechali."

,,Pomůžete mi pak vybrat šaty, holky," optala se nás Mia a obě jsme nadšeně přikývli na souhlas.

,,A korunku taky," zasmála se Lea a my se usmáli.

,,Tu mi vybereš ty, jo?" Podívala se na ni Mia.

,,Tak jo," řekla nadšeně Lea.

,,Je vše v pohodě? Připadáš mi taková trochu mimo," zašeptala mi do ucha Mia.

,,Asi jo. Jen nevím, co budu dělat s Mephistem... miluju Nikolase," pošeptala jsem nazpět.

,,To se budeš muset rozhodnout sama," pověděla.

Měla pravdu.

Poté, co jsme dokoukali Následníky jsem šla do pokoje. Podívala jsem se na mobil a všimla si, že mi někdo napsal. Astra.

Astra: Ahoj Lauro. Nevím, co dělat s Moonem... Je na mě naštvaný a pořád na mě jen křičí.

Laura: Ahoj, to je mi líto. To kvůli tomu včerejšku?

Astra: Jo. Potom, co se porval s Lucianem a přišli jsme domů, tak mě seřval jak psa...

Laura: Nejspíš byl špatný nápad tam přespat.

Mezitím než mi odpověděla jsem si připravila tašku do školy a šla se umýt. Poté jsem si pustila nějaký film jen do pozadí.

Astra: Asi jo. Jen by mě zajímalo, jak věděl, kde mě hledat.

Laura: Je drak, ten si svůj poklad najde kdekoliv a kdekoli XD

Astra: Nejsem jeho poklad. Jsem nebojácná vlčice, co se nebojí někomu nakopat zadek.

Laura: Mně je to jasný. Co nálada?

Astra: Zlepšila si mi ji. Děkuju.

Laura: Nemáš zač. Tak mu nakopeme zítra prdel.

Astra: Jsem pro.

Odložila jsem mobil a lehla si do postele. Nakonec jsem se dívala na Harryho Pottera.

,,Ségra?" ozvalo se z poza dveří.

,,Ano Leo?" zeptala jsem se ji.

Ona vešla do vnitř a zavřela za sebou dveře.

,,Můžu přespat tady?" Zastavila se a dívala se na mě s jiskřičkami v očích.

,,No pojď sem, prcku," řekla jsem pobaveně a odkryla ji deku, aby se mně mohla lehnout a ona tak učinila.

Objala jsem ji a zašeptala: ,,Hezké sny."

,,Tobě taky," pověděla na zpět.

Po chvilce jsme obě vytuhli.

.....................................................

Další kapitolka.

Co na to říkáte?

Vydáno: 31. 10. 2024

♥ Nezapomeňte dávat hvězdičky ♥