Z pohledu Laury:

Pocítila jsem tlak na své hrudi a tak jsem otevřela oči. Všimla jsem si Lei, která měla položenou hlavu na mé hrudi.

Pousmála jsem se a pohladila ji po zádech. Zahlédla jsem na hodinách, že bylo před chvilkou půl deváté.

,,Uhm," zaslechla jsem Leu, která se proubouzela a pak se i protahovala.

,,Jak ses vyspinkala?" optala jsem se ji.

,,Dobře. A ty?" zeptala se mě a podívala se na mě.

,,Taky," usmála jsem se a vstala. ,,Vstávej lenochu," řekla jsem ji, když jsem v pokoji roztahovala záclony.

Ona neochotně vstala. ,,Nejsem lenoch. Už vstávám. Vidíš."

Přikývla jsem na souhlas a šla se převléknout. Když jsem přišla z koupelny, tak už tam nebyla. Vydala jsem se do jídelny, kde už byla Lea a ostatní.

,,Ahoj Lauro," ozvala se z gauče s mobilem v ruce Mia.

,,Ahoj. Brácha ještě spí?" zeptala jsem se ji.

,,Jo jo. Když jste v noci přijeli, tak pak šel hrát na počítač s Ondysem a Petrem," řekla a pak někomu odepisovala na mobilu.

To je celý on. Místo spánku rád hraje hry.

Po jídle jsem přemýšlela, co budu dělat, když v tom mi na mobil pípla zpráva. Podívala jsem se na něj a zjistila, že je to Astra.

Astra: Ahoj Laury, nechceš jít tak za půl hodiny do lesa? Dlouho jsme spolu nikde nebyly a potřebuju s něčím poradit.

Já: Ahoj Astro, ráda půjdu. Potřebuju provětrat vlčici.

Astra: Tak za půl hoďky před lesem?

Já: Jasný šéfko.

Tak aspoň už mám vymyšlenou nějakou aktivitu. Převlékla jsem se do legín a trička.

,,Jdu s Astrou ven," řekla jsem mamce, když jsem byla u dveří.

,,Dobře. Užijte si to," zaslechla jsem ji a pak jsem šla ven.

Pomalou chůzí jsem šla do lesa a i tak jsem tam byla o deset minut dřív než Astra.

,,Ahoj Laury," přivítala mě Astra a já jí též.

,,Dáme závod?" optala jsem se ji a ona se na chvilku zamyslela.

,,Tak jo," řekla odhodlaně a tak jsme se přeměnily na vlky.

Astra se rychle rozeběhla a já hned za ní. Po chvilce jsem ji doběhla a pak jsme běžely vedle sebe. Ke konci jsem ji předběhla a byl první.

,,Hihi," culila jsem se na ní, když ke mně doběhla.

Ona jen zavrčela a proměnila se zpět do lidské podoby a já též.

,,Co ty a Moon včera?" zeptala jsem se ji a ona se zhluboka nadechla.

,,Já..., já nevím. Mám ho víc než ráda. Ale je tu problém, prostě mě bere, jako dítě. Vlastně už od malička se o mě staral, když rodiče byli v práci a neměl mě kdo hlídat. Pořád mě chrání i když si chci třeba nakrájet jablko nožem, tak mi to sebere a udělá to sám, prý abych se neřízla," řekla naštvaně i zároveň smutně Astra.

,,Láska si najde cestu. Jednoho dne nebude chtít nikoho jiného než tebe. Cítím to. Neboj Astro, chce to jen čas. Třeba si není ještě jistý svými city k tobě, nebo se bojí, že by si ho odmítla," objala jsem ji a bylo poznat, že se uvolnila.

,,Děkuju," objala mě na zpět.

,,Snad se vše brzy změní. Nechci furt koukat na to, jak se na něj ty holky dívají," přiznala se mi a já ji chytila rukama za tváře, aby se mi dívala do očí.

,,Astro, ty s ním budeš. Musí vidět, jaká jsi, aby tě nebral jako dítě a pak ti nedokázal ani odolat," řekla jsem ji a koukala ji do očí.

Zahlédla jsem, že se zasekla.

,,L-Lauro, ty máš červené oči," pověděla trochu zděšeně, protože moc dobře věděla, že jsem nikdy neměla červené oči.

Taky jsem se zarazila a pustila ji.

,,Jak je to sakra možné?!" zhrozila jsem se a snažila se uklidnit, ale moc mi to nešlo.

,,Já nevím," pověděla Astra.

,,Určitě za to může Mephisto. Říkal mi, že jsem jeho družka a on je Alfa. A-a já sakra nevím, jak si tohle mám vysvětlit," zazmatkovala jsem a sedla si na zem.

,,V klidu Lauro. Nějak se to vše vysvětlí," snažila se mě uklidnit Astra a podařilo se jí to.

,,Někdo se sem blíží," oznámila jsem ji, když jsem ucítila vlkodlaka

,,Co? Jo, máš pravdu. Taky to teď cítím," řekla a rozhlédla se.

Najednou k nám doběhl vlk. Astra se na něj zadívala.

,,Felixi, co tu děláš?" prohlásila a on se pak přeměnil.

Byl to on.

,,Nazdar štěňátka," pověděl s úsměvem na tváři a s Astrou jsme ho probodly pohledem.

,,Co ty tu děláš?" zeptala jsem se ho.

,,Jen tak jsem se byl proběhnout a pak jsem zachytil váš pach," ušklíbnul se na Astru.

,,Jasný. Vůbec si nesledoval moji polohu na mobilu," protestovala Astra a on se zarazil.

,,Noo, jen možná malinko," přiznal Felix a nevinně se usmál.

,,Stolkere," odsekla Astra a pak se zasmála.

,,Jen tvůj," řekl ze srandy a my jsme se tomu zasmály.

,,Mohu si tě ukrást na zahajovací tanec?" optal se Felix Astry a ta se ne něho podívala.

,,Asi ano. Moon mě stejně nevyzve, takže bych neměla s kým tančit," pověděla Astra a usmála se.

,,Domluveno. Už se těším na tvůj kostým," řekl a Astra se zarazila.

,,Kostým? A sakra já na něj zapomněla. Žádný nemám," začala zmatkovat Astra.

,,Astro, ještě je čas, můžem zajít do obchoďáku. A ty jdeš s námi," uklidnila jsem ji a pak se na něj otočila.

,,A to jako proč? To nezvládne sami vybrat kostým," optal se nás a přiblížil se.

,,Budeš náš Bodyguard. Co kdyby chtěl Astru nebo mě někdo unést? Pak by jsi neměl koho stolkovat," zasmála jsem se a on se zamyslel.

,,Tak dobře. Máš pravdu. Svoji kořist bych neměl nechávat bez dozoru," ušklíbl se a pak jsme se vydali všichni do města.

,,Hmm, tak co tu máme?" řekla jsem přitom když jsem prohledávala obchod.

,,Co tohle?" ukázal Felix na kostým upírky.

,,Nevypadá to špatně, ale není to ono," pokračovala v hledání kostýmů Astra.

,,Půjdu za bojovnici a je to," rozhodla Astra a hledali jsme kostým bojovnice.

Naštěstí jsme ho našli a tak si ho šla zaplatit a pak jsme vyrazili na oběd do restaurace.

,,Dámy, zvu vás. Dejte si na co máte chuť," pověděl Felix a usmál se na nás.

,,Tak já si dám smažené nudle s kuřecím masem," řekla Astra.

,,Já taky," nastejno jsem prohlásila s Felixem a pak jsme se tomu zasmáli.

Tak jsme si objednali a k tomu ještě colu.

,,Těšíte se na večer?" optal se nás Felix.

,,Ale jo, bude to zajímavé, pokud tam bude Mephisto," řekla jsem a nejistě se usmála.

,,Neboj, Nikolas si svoji služku pohlídá," pověděla Astra s úšklebkem na tváři.

,,Takže jdeš za služku, jo?" zeptal se s úsměvem ve tváři Felix.

,,Možná," zašeptala jsem, aby to nikdo neslyšel a Astra mu kývla na souhlas.

,,A za co půjdeš ty?" optala se ho Astra.

Mezitím už jsme byli po jídle a šli pomalu domů.

,,Hmm, no asi za upíra," usmál se s mírným úšklebkem ve tváři.

,,Tak to, aby tě tady naše lovkyně ulovila," řekla jsem s pobavením v hlase a Astra se na mě podívala.

,,Pravda. Buď budu rychlejší a ulovím ji dřív nebo ona mě," pronesl s úšklebkem Felix.

,,Takže hra na lovce a jeho kořist?" Astra se na něj ušklíbla.

,,Přesně tak," přidala jsem se do konverzace.

,,Jak je to mezi tebou a Nikolasem? Poslední dobou se mi zdá, že je takový odtažitý...," zeptal se mě Felix a já se zastavila.

,,To je pravda... Oba se teď soustředíme na školu. Asi," popravdě ani jsem netušila, co teď dělá.

,,Hlavně nebuď smutná Lauro. Večer si to užijeme, jo?" optala se mě Astra s úsměvem na tváři.

,,Jasný. Zajímá mě, co bude mít na sobě Azazel a Mephisto," zasmála jsem se.

,,To nás dva taky," řekl s úsměvem na tváři Felix.

Felix s Astrou mě doprovodili domů a pak Felix Astru.

Možná bych měla jít na chvilku spát..., bude to dlouhá noc.

,,Ahoj Lauro, kde jsi byla?" optala se mě Mia.

,,Byla jsem s Astrou a Felixem venku a dali jsme si i oběd. Přemýšlím, že si půjdu lehnout," odpověděla jsem ji.

,,Půjdeš si ještě lehnout před tím Halloweenským plesem?" zeptala se mě já jen přikývla na souhlas.

Tak jsme se každá vydala svou cestou.

Lehla jsem si do postele a přemýšlela nad Nikolasem. 

Je pravda, že poslední dny se mi málo věnoval... Asi toho měl hodně.

Pořád se mi vrací mysl k Azazelovi a k té prastaré magii. Je to všechno divný. Měla bych se ohledně toho zeptat nějaké zkušené čarodějky.

Poté jsem se propadla do tmy.

Najednou jsem cítila kolem sebe démoní vůni. Někdo tu byl.

,,Uh?" otevřela jsem pomalu oči a rozhlédla se.

Nikdo nikde nebyl.

,,Tady jsem, štěně," řekl někdo vedle mě na posteli.

,,Mephisto?! Co tu sakra děláš?!" přitáhla jsem si k sobě blíž deku a on se ušklíbnul.

,,Přišel jsem se podívat na to, jak se moje drahá polovička připravuje," pověděl s červenýma očima.

,,Um, jak vidíš, tak jsem v průběhu přípravy. A nejsem tvoje polovička," odsekla jsem mu a chtěla vstát, ale on mě chytil zezadu za krk a přitáhl mě zpět.

,,Au!" najednou jsem ležela pod ním a on mě držel pod krkem.

,,Můžu si tě označit klidně hned teď, aby jsi pochopila, kde je tvé místo, má milá družko!" přímo to na mě zavrčel Alfa hlasem a měl červený démoní oči.

Odvrátila jsem od něj pohled a snažila se dívat jinam.

,,Už budeš hodná?!" říkal to pořád naštvaným hlasem.

,,U-um jo...," bála jsem se ho, moc, ale proti němu jsem neměla šanci.

Pustil můj krk, kde byl určitě jeho slabý obtisk ruky a podíval se mi do očí.

,,Oh, moje malá družko. Ani nevíš, jak mám velkou chuť tě potrestat za to, že mě pořád odmítáš. Ale budu hodný a neudělám to..., možná někdy jindy. A teď buď hodná a ukaž mi na sobě, co sis vybrala za kostým," ušklíbnul se na mě a pustil mě.

........................................

Další kapitolka.

Co na to říkáte?

Vydáno: 15. 3. 2024

♥ Nezapomeňte dávat hvězdičky ♥