Z pohledu Laury:

,,Tvůj pach je trochu jinačí. Je silnější. Hm, jak bych to měl popsat? Dominantnější?" řekl směrem ke mně Jim.

,,To je divný. Necítím žádnou změnu. Asi se ti to jen zdá," pověděla jsem mu a on nakonec souhlasil, že mám pravdu.

,,Ale teď k tomu, na co jsem se chtěla prvně zeptat," na chvilku jsem se odmlčela a pro jistotu se porozhlédla, že jsme tu opravdu sami. ,,Víš něco o Mephistovi de lla Dark?"

,,Něco málo ano. Včera večer jsem zjistil, že se po 300 letech vrátil zpět do města. Jistě víš, že je nebezpečný," na to jsem jen přikývla hlavou. ,,Má v plánu sem nastoupit. Už zítra tu má být." to bylo vše, co mi řekl.

,,Sakra. Děkuju, pomohl jsi mi," usmála jsem se na něj a chtěla vejít do tělocvičny, ale zastavil mě jeho hlas.

,,Ten kousanec na tvém krku je od něho, že? Proto ses na něj vyptávala," ozval se Jim.

,,Ano," přitkla jsem a pak už to dál nekomentoval.

Po těláku jsme už mohli jít domů. Holkám jsem řekla, že to probereme zítra odpoledne.

Když jsem vyšla před školu, tak tam na mě čekal Nikolas s jeho černým Autem.

,,Ahoj štěňátko, dlouho jsme se spolu neviděli, že?" objevil se u mě Nikolas a ovinul kolem mého pasu jeho ruce.

,,Bylo to jen pár hodin, ty můj upírku," také jsem ho objala a on zavrčel.

,,No právě, bylo to dlouho," řekl jak malé dítě do mého ucha a pak jsme se vydali do jeho auta.

,,Jedem rovnou k tobě? Nebo se zastavíme i u mě? Já si nevzala žádné věci," objasnila jsem mu a on se ušklíbnul.

,,Ke mně. Půjčím ti svoje tričko," nevinně se usmál a po chvilce zastavil před jeho domem.

U něj doma jsme si dali ještě něco malého k večeři a pak jsme se vydali do jeho pokoje. Hned jak jsme tam přišli, tak jsem mu zalehla postel a odmítala se zvednout.

,,A hele kdopak to tu je. Svačinka se mi vrátila," ozval se od dveří Nick a Nikolas mu hned zavřel před očima.

,,Ta je moje, najdi si někoho jiného!" zařval na něj Nikolas a pro jistotu zamknul.

,,Takže jsem tvoje svačinka?" zasmála jsem se nad tím oslovením a sedla si.

,,Už dávno jsi," otočil se na mě s úšklebkem a šel ke mně.

Schválně jsem si nechala objevit ouška a ocas. Ten jeho pohled stál za to.

,,Aw, teď jsi roztomilá svačinka," hladově na mě koukal a pak na mě skočil.

Shodil mě a byl nade mnou na čtyřech.

,,Až tak roztomilá nejsem," zaprotestovala jsem a nato mě začal lochtat.

Začala jsem se smát. ,,Dost, já už nemůžu."

,,Až přiznáš, že jsi roztomilá," řekl a dál pokračoval.

,,Dobře, jsem roztomilá," dostala jsem ze sebe a on přestal.

,,A teď půjdeme spinkat," zavelel a sehnul se k mému krku a nasával mou vůni.

,,Nechtěl jsi jít spát? A né čuchat k mému krku?" zasmála jsem se, ale hned mě smích přešel, jakmile nic nedělal.

,,Voníš jinak...," trochu zavrčel a podíval se na mě.

,,Co?" nechápala jsem ho. ,,To samé říkal i Jim," řekla jsem.

,,To je zvláštní. Možná za to může ten kousanec od toho démona," zašeptal a objal mě.

,,Radši to teď necháme být. Chci si tě užít," také jsem ho objala a zavřela oči.

Po chvilce jsem usnula a Nikolas taky.

.........

,,Vstávej," ozvalo se kousek od mého ucha.

,,Lásko, já chci ještě spinkat," řekla jsem unaveně i když jsem už cítila paprsky slunce na svém obličeji.

,,Jsi tak roztomilá," najednou mi ta dotyčná osoba chytila ruce a dala mi je nad hlavu.

Otevřela jsem oči a hleděla na Nicka.

,,Ihned mě pusť!" zařvala jsem na něj, ale on se sehnu k mému krku s úmyslem se do něj zakousnout.

Najednou někdo rozrazil dveře.

,,Vypadni od mé Laury!" naštvaně řekl Nikolas a strhl ze mě Nicka na zem.

,,Au," postěžoval si Nick, ale raději hned zmizel, když uviděl Nikolasův výraz.

,,Jsi v pořádku?" optal se mě se starostí v hlase a objal mě.

,,Teď už ano. Děkuju za záchranu," dala jsem mu pusu.

Zablýsklo se mu v očích.

,,A dostanu nějakou odměnu za záchranu?" řekl a políbil mě.

,,Chceš se napít?" optala jsem se ho a on přikývnul.

,,Hmm, kde že skončil?" netušila jsem, nad čím přemýšlel, ale hned mi to došlo.

Chytil mi ruce nad hlavu a přibližoval se k mému krku do kterého se hned zakousnul.

Tentokrát to i trochu bolelo, ale nedala jsem na sobě nic znát. Najednou se odtáhnul a měl rudé oči. Políbil mě a už jsem si myslela, že skončil, když v tom se zakousnul na druhou stranu krku silněji.

Malinko jsem sykla bolestí.

Tohle se mi přestává líbit.

,,Nikolasi to bolí. Přestaň," ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, tak mě nepouštěl a jen sál mou krev.

,,Ni-kolasi, dost," cítila jsem se unaveně a mé oči se už pomalu zavíraly.

,,Hej! Přestaň! Zabiješ ji!" objevil se zas v pokoji Nick a odtrhnul ode mě Nikolase.

Než jsem usnula jsem zahlédla, jak se kluci perou a hádají.

Když jsem se probudila, tak tu nikdo nebyl. Bylo tu až moc podezřelé ticho a tak jsem pomalu vstala. Oblékla jsem se a vyšla z pokoje do obýváku.

,,Haló?" ozval se celým obývákem můj hlas.

,,Oh, ty už jsi vzhůru," ozval se z kuchyně Nick.

Došla jsem k němu. ,,Co se stalo?"

,,Tohle se stalo prvně, co se Nikolas nedokázal ovládnout," odpověděl mi Nick a přišel ke mně.

Chytil mi bradu a začal mi zkoumat kousance, kde ještě na nich byl zbytek krve. Zčervenali mu oči a tak jsem od sebe rukama odstrčila.

,,Měla by jsi odtud hned zmizet," držel si dlaní pusu a druhou se opíral o stůl a zhluboka dýchal. ,,Nebo se taky neudržím."

Co se to tu sakra děje?! Jako Nicka chápu, že je víc krvelačnější, ale Nikolas? To se mi nezdá.

Doběhla jsem si k Nikolasovi do pokoje pro tašku a pak utíkala domů, jako vlčice. Došla jsem domů už jako člověk a hned na mě skočila Lea.

,,Ahoj prcku," pozdravila jsem ji a ona mě objala.

,,Nějaký kluk mě cestou ze školy zastavil s tím, že tě zná a potřebuje ti něco nutně říct. Tak jsem ho odvedla do tvého pokoje. Neboj prověřila jsem ho než jsem ho sem pustila. Řekl mi celé tvé jméno, kdy ses narodila, odkud se znáte a tak," řekla Lea a já se plácla do čela.

,,To je sice od tebe hezké, ale co když to není můj kamarád a ty informace někde zaslechl? To je jedno, jdi radši do pokoje. Jdu se podívat, kde to je," pohladila jsem ji po hlavě a ona se pak rozešla do svého pokoje.

Rychle jsem vyběhla schody a otevřela dveře od svého pokoje, ale nikoho sem neviděla. Zavřela jsem za sebou dveře.

,,Znovu se vidíme," ozvalo se z mé postele.

To mě nenapadlo se tam kouknout. Co ten tu dělá?!

Ležel tam se zavřenými oči Mephisto s letmým úsměvem ve tváři.

,,Co chceš?!" odsekla jsem a položila si věci na zem a šla k němu.

,,Zatím nic. Mimochodem, tvoje malá sestřička je k nakousnutí," otevřel oči a díval se na mě. ,,Ale copak? Nikolas se neudržel?" řekl s úsměvem, jako kdyby to věděl.

,,Opovaž se byť jen dotknout Lei," zavrčela jsem. ,,Jak to víš, že se neudržel a nekousl mě jen tak?"

,,Dám ti nápovědu," na chvilku se odmlčel. ,,Co když Nikolas nebyl Nikolas?"

,,Ale když to Nebyl on tak kdo?" chvilku mi nedocházelo, jak to myslel. ,,To jsi byl ty?!" poodstoupila jsem od něj a on si sednul.

,,Správně, maličká. Někteří démoni umí změnit svoji podobu a já to umím," řekl.

Vyděšeně jsem ho sledovala. ,,Kde je v tom případě Nikolas?"

,,Udělal si výlet do Dark Housu," chytil mě za paži a strhnul blíž k sobě tak, že jsem mu stála mezi nohama.

,,Pusť mě!" nechtěla jsem moc křičet, aby sem nepřišla Lea, ale moc mi to nešlo.

Ucítila jsem, že se její pach sílil, což znamenalo jediné. Vydala se sem. Rychle jsem se dostala z jeho sevření a stoupla si, co nejdál od něj.

Ze dveřích najednou vykoukla Lea.

,,Copak je? Nemáš hlad?" optala jsem se hned Lei.

,,Nemám, jen jsem zaslechla křik, tak jsem se chtěla ujistit, že je vše v pořádku," pověděla, když v tom jsem zahlédla Mephista, jak jde k ní a dřepl si, aby na ní lépe viděl.

,,Neboj vše je v pořádku, jen jsem tvoji sestřičku trošku polekal," usmál se a Lea se na něj podívala.

,,Co jsi zač?" optala se ho a on se zarazil, věděl kam tím mířila.

,,Jsem vlkodlak jako ty, upír a démon," upřímně ji odpověděl. ,,Ale neboj, tobě neublížím, na to jsi moc roztomilá, takže se mě neboj," řekl a pohladil ji po hlavě.

Nevěř mu ani jedno slovo Leo. Agh, nešahej mi na ségru, vím, že mě slyšíš!

Podíval se na mě a ušklíbnul se. ,,Koukej, tvoje starší sestřička žárlí."

To je idiot.

,,Nemá na co. Ona ví, že ji mám nejradši," odtáhla se od něj a začala mě mačkat v obětí.

Tak ta mu nandala. Sestry drží při sobě.

Zasmála jsem se nad tím a pak mě pustila.

,,Už půjdu spinkat. A ty půjdeš do školy?" optala se mě Lea.

,,Oh to už je tolik? Jo, půjdu," odpověděla jsem ji a šla si připravit věci.

,,Taky bych už měl jít," ozval se Mephisto.

Jo to by jsi měl.

,,Jak se jmenuješ? Vím, že jsi mi to říkal, ale já to zapomněla," došla k němu Lea.

,,Jsem Mephisto," usmál se na ni.

No dobrý, už můžeš zmizet.

Otočil se na mě a ušklíbl se. ,,Uvidíme se ve škole, štěně."

Najednou zmizel a já tu zůstala s Leou sama.

.......................................

Nová kapitolka je na světě.

Co na to říkáte?

Pořád se vám to líbí?

S kým by měla Laura být? S Mephistem nebo Nikolasem?

Napsáno 5.2. 2024

1 535 slov

Děkuji vám za podporu: komentáře, hvězdičky, sledování a čtení <3