Z pohledu Laury:

Došli jsme domů a s Nikolasem jsme šli na oběd. Nikdo naštěstí nezjistil, že se něco stalo a tak jsme se hned po jídlu vydali ke mně do pokoje a tam byli do té doby než jsme se připravovali do školy.

,,Sakra, kde mám věci na tělocvik?!" zanadávala jsem si v pokoji, když jsem si připravovala věci do školy.

,,No tak zlato, nerozčiluj se," ozval se z mé postele, na které seděl Nikolas.

Otočila jsem se na něj a viděla jsem, jak se mu na tváři usadil úšklebek.

,,Copak to tam schováváš?" zeptala jsem se ho, protože jsem si všimla, že něco drží za zády.

,,Tak si to pojď zjistit," usmál se a já se k němu vydala.

Zahlédla jsem svůj vak s věcmi na tělocvik a hned na to jsem byla stržena na postel a Nikolas se týčil nade mnou.

,,Hele," to byla jediná reakce, co jsem stihla říct, než jsem ucítila jeho rty na těch mých.

Začal mě líbat a jeho ruka se přesunula na můj krk.

,,Nik-mhm-kolasi, musíme jít do školy," snažila jsem se říct rozumnou větu, mezi tím, co mě líbal.

,,A co za to, když tě pustím?" odtáhnul se ode mě, pohladil mě prstem po krku a já se nad jeho činem zachvěla.

,,Půjdu na Helloweenskou párty za služku a ty za mého pána," zahlédla jsem na jeho tváři vítězní úsměv a bylo vidět, že je to co chce.

,,To je lákavá nabídka," řekl a přiblížil se k mému uchu. ,,Beru."

Na to mě pustil a podal mi vak na tělocvik. Dala jsem si ho k tašce s učením a koukla na hodiny.

To už jsou tři hodiny? Nějak to rychle utíká.

,,Zlato?" podívala jsem se na něj a on byl bez trička a bral si jiné.

Malinko jsem zrudla a podívala jsem se jinam.

,,Copak moje malé štěňátko," uchechtl se nad mojí reakcí

,,Měli by jsme za chvilku vyrazit na autobus," řekla jsem a otočila jsem se zas na něj a tentokrát stál blíž.

,,Dobře," usmál se a nandal si triko.

Raději jsem se otočila k tašce a vzala si ji do ruky a i vak, aby neviděl, jak moc jsem se červenala.

Poté jsme se spolu vydali na zastávku a tam čekali holky a chvilku jsme si s nimi povídali, než nám přijel autobus.

Ve škole jsem se rozdělila s Nikolasem a šla s holkami do skříňky. Ale najednou jsem za sebou ucítila Azazela.

,,Heleďme se kohopak to tu máme," ozval se za mnou jeho hlas a tak jsem se otočila.

,,Mě v celé své kráse," podívala jsem se na něj a on se ušklíbnul, ale pak se zarazil.

Chytil mi bradu a dal mi ji na stranu tak, aby viděl na kousanec od Mephista.

,,Kde si k tomu přišla?" trochu zuřil a zčervenali mu oči.

Připadala jsem si najednou slabší z nedostatku krve, kterou mi vzal v noci Mephisto násilím.

,,Dneska v noci," povzdechla jsem si nad tou vzpomínkou, jak mi sál krev a pak jsem se vzpamatovala. ,,Už musím jít na hodinu, Azazeli."

Musela jsem ho malinko od sebe odstrčit, aby mě pustil a já mohla odejít za holkama do třídy. Podařilo se mi to a zrovna když jsem si sedla do lavice vedle Sáry, tak zazvonilo.

Večer utíkal a stejně tak i hodiny. Zazvonilo na přestávku a my se s holkami odebraly zas ke skříňkám. Cestou jsem však cítila pohledy kluků na můj krk i některé holky si všimli pohledů kluků na mně, tak se také podívali.

,,Lauro? Co se ti vlastně stalo, že tě Nikolas až tak moc kousnul a ještě se ti to nezahojilo?" zeptala se mě Tara a holky poslouchaly.

Mezi tím jsem si vandala vak na tělocvik a tašku si dala do skříňky a zavřela ji.

Ucítila jsem na sobě Azazelův a Nickův pohled.

,,Holky já to teď nechci řešit," řekla jsem jim a musela jsem od těch jejich pohledů někam zmizet.

Šla jsem do šatny a holky za mnou.

,,Je vše v pořádku?" optala se mě Sára, když jsme šli chodbou, kde nikdo nebyl, kromě nás.

,,Nikolas to nebyl. On mě nekousnul, ale nějaký Mephisto de lla Dark. Teda, tak to říkal Tayler,"

,,Máš pravdu, tohle by jsme měly řešit mimo školu," zachránila mě Astra od dalšího vyptávání a v šatně jsme se převlékly.

Byly tu i další holky a nějaká parta tří holek. Vypadaly, jako královny školy. Měly na sobě až moc vyzývavé oblečení. Vyšly jsme všechny ze šatny do tělocvičny a tam byli kluci z naší třídy.

A uprostřed tělocvičny stál Jim? Co tady dělá?

,,Jime?" zeptala jsem se ho, když jsme byly skoro u něj.

Zahlédla jsem jak ty tři "královny" mě propalovaly pohledem.

,,Ty jsi tady jako učitel na tělocvik?" pověděla tentokrát Sára.

,,Ahoj holky, nečekal jsem, že vás takhle brzo potkám," zasmál se Jim .

,,To my taky ne," odvětila s úsměvem Heather.

Všimla jsem si, že i Jimův pohled se na chvilku zastavil na mém krku.

,,Jime, chtěla bych se tě na něco zeptat o samotě," naštěstí hned pochopil, že je to nutné a pokýval hlavou.

Zapískal píšťalkou a tak utišil kluky, kteří dělali rámus. Někomu hodil míč a řekl ať si zatím zahrají vybíjenou, že musí něco vyřešit.

S Jimem jsem se pak vydala na prázdnou chodbu.

,,Víš něco o pradávné magii?" optala jsem se ho.

,,Moc toho o ní nevím, prý tu byla před 350 lety. Ale pak jakoby najednou zmizela a nikdo o ní nic neví. Někteří ani neví, že tu nějaká takhle silná magie byla. Ohledně ní by sis musela promluvit s nějakou čarodějkou, nebo s upírem či démonem, co v tu dobu žili. Ale vidím, že tohle nebyl ten důvod, co jsi chtěla řešit v soukromí, že?" zeptal se mě Jim a pohlédl na mě.

Nadechl se a sjel mě pohledem a já na něj nechápavě hleděla.

,,Děje se něco? Je s mým pachem něco špatně?" dívala jsem se na něho.

....................................

Další kapitolka je na světě.

Vydáno 14. 1. 2024

První kapitolka v novým roce, snad jste si Ježíška a Silvestr užili.

Aaa náš milovaný vedoucí z Tábora pro upíry a vlkodlaky je zpět a tentokrát jako v roli učitele. Hihi.

Děkuji vám za podporu: komentáře, hvězdičky, sledování a čtení <3