Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola 3. Rozdělování úkolů. (část 1/2)

Z pohledu Laury:

,,Lásko," slyšela jsem z dálky a pak něčí rty na těch mých.

Otevřela jsem oči a hned po zjištění, kdo to je jsem začala spolupracovat. Po chvilce se odtáhl a sjel mě pohledem.

,,Kam zmizelo to škrábnutí?" optal se mě Nikolas a přejel prsty po mém krku.

,,Uhm, Azazel mi ho vyléčil, aby po mně žádný upír nebo démon neprahnul," řekla jsem a on se sehnul k mému krku.

,,Nějak mu to nevyšlo, jeden upírek po tobě prahne," zašeptal mi do ucha a já se nad tím usmála.

,,Budu tě muset zklamat, ale za chvilku se jde do školy," oznámila jsem mu.

,,Prosím, máme ještě třičtvrtě hodiny," zaprosil, jako malé štěňátko.

,,No, když jsi to ty, tak můžeš," usmála jsem se na něj a jemu se zajiskřilo v očích.

Políbil mě na krk, poté se zakousnul a hned začal sát. Na to jsem malinko sykla bolestí a on mě začal hladit na zádech. Bylo to příjemné a bolest se po chvilce zmírnila.

Poté jsme se vydali spolu před školu a tam jsme čekali na ostatní.

,,Ahoj, jak jste se vyspali?" optala se nás Heather, když k nám došla.

,,Já dobře," řekla jsem a podívala se na Nikolase.

,,Šlo to. Nick má určitě něco v plánu," zašeptal, aby jsme to slyšely jsem my dvě.

,,To je zmetek," objevila se za Heather Astra a ta se jí lekla.

Nad tím jsem se pousmála.

,,Co jste dělaly přes den?" zeptal se jich Nikolas.

,,Dávala jsem si závod s Felixem a jinak jsem byla s Heather," odpověděla Astra. ,,Hádám, že jste byli vy dva spolu."

Je divný, že nebyla s Moonem. Většinou jsou spolu.

,,Hádáš dobře," usmál se Nikolas.

,,Tak tady jste," došel k nám Theo i s Tarou, rukou v ruce.

Hned jsem ji objala a viděla jsem něco, co mě zarazilo.

,,Sára s Marcusem? Na motorce?" řekla jsem a Tara se taky otočila. ,,Asi mi něco uniklo."

,,Nám taky," přitkla Heather a Astra je mezi tím nenápadně vyfotila.

,,Pak mi to pošli," zašeptala jsem směrem k ní a ona kývla na souhlas.

Daniel s Markem už taky přišli, stejně tak, jako Lucas, Max a Derek. Pozdravili jsme se a taky i se Sárou a Marcusem a vydali se do školy.

První hodinu jsme měli matematiku a druhou sebeobranu teoretickou část. Mezi tím byla krátká přestávka a pak byla delší přestávka.

Otočila jsem se na Sáru.

,,Neboj, jsme jen kamarádi," pověděla mi, jakoby tušila, že se ji na to zeptám.

,,Slušelo by vám to," uculila se Heather a Tara přikývla.

Astra se koukala z okna a moc nevnímala.

,,Třeba z toho něco bude," usmála se Sára.

,,Astro? Půjdeme na chodbu?" zeptala jsem se ji a ona přikývla. ,,Jak je to mezi tebou a Moonem?" Zeptala jsem se hned, jak jsme vyšly ze dveří.

,,Ani nevím. Poslední dobou na mě nemá čas," svěřila se mi, po chvilce, co jsme se procházely.

,,To je mi líto. Třeba něco vyřizuje," řekla jsem a ucítila kousek od nás Nicka.

,,Ale, tak tady jste," ušklíbl se a stoupl si před nás.

Astra ho propalovala pohledem a malinko zavrčela.

,,Hele v klidu. Mrkněte na nástěnku," pověděl v klidu a odešel.

Zvědavost nám nedala a tak jsme se vydaly najít nejbližší nástěnku, která byla pár metrů od nás.

,,Helloweenská párty? Hmm, to nezní špatně. A je to dokonce místo školy," okomentovala Astra.

,,Tak to bude super. Bude se hlasovat i o nejlepší kostým," řekla jsem a začalo zvonit na hodinu.

Další hodiny byly takové nudné až na jednu. Sebekontrolu. V té hodině se učíme ovládat: přeměny, chutě zabíjet, atd. Po této hodině jsme šli už domů.

,,Kdo měl loni nejlepší kostým?" optala jsem se Nikolase a holky ze zajímavosti začaly poslouchat, teda až na Astru.

Mezi tím jsme se vydali k autobusové zastávce.

,,No Moon. Šel za upíra," pověděl Nikolas a usmál se na mě.

Astra začala také vnímat rozhovor.

,,Prváci s druhákama mají letos na starost výzdobu," oznámil nám Lukas.

,,Třeťáci muziku a čtvrťáci vybrat pití a jídlo," doplnil ho Marek.

,,Určitě dají do pití chlast, tak jako loni a před loni," podotkl s úsměvem Derek.

To už přijel autobus a my jsme do něho vstoupili.

,,Teď to zní o dost zajímavěji. Je pravda, že s alkoholem je zábava," řekl Marcus a někteří souhlasně přikývli hlavou.

,,Ty se radši neopíjej, víš jak to dopadlo naposled?" pokáral ho Daniel a Marcus se na něho vražedně zadíval.

,,Co se stalo?" optala se zájmem Sára a hodila pohled na Marcuse a pak na Daniela.

,,Opovaž se jen ceknout!" zavrčel Marcus na Daniela a ten se zákeřně ušklíbl.

,,Když se náš Marcus opil, to bylo něco. Skákal po celém domě a křičel, že se zamiloval do veverky, kterou viděl v lese. Pak ještě polonahý lítal po zahradě a zdrhnul pryč. Po hodině se vrátil, prý se byl vykoupat se žraloky v moři. Naštěstí jsme ho flákli a tak úspěšně uspali," sladce se na Marcuse usmál Daniel.

,,Ty jsi trdlo, víš o tom?" řekla Sára a malinko se zasmála.

Marcus se na ní otočil a pak pohled odvrátil. Asi se mi to zdálo, ale vypadalo to jako kdyby se lehce začervenal.

To je tak roztomilé.

,,Možná," zašeptal a autobus zastavil.

Všichni jsme vystoupili a ucítila jsem Moona. Poté co autobus odjel jsem ho zahlédla naproti přes silnici.

Všimla si ho i Astra. ,,Já už asi půjdu," řekla nejistě, objala nás a poté si to mířila k Moonovi.

,,Ještě se mi nechce domů," zabručel Lukas.

,,Mně taky ne," přitkla jsem.

,,Co takhle noční procházka?" navrhla Heather a všichni jsme souhlasili.

,,Ale asi si odneseme tašky. Nikdo se s nimi nechce tahat v lese," zasmál se Marek.

Dali jsme si sraz u kostela za deset minut. Po pěti minutách jsem stála sama před kostelem. Nikde nikdo jen tma a pachy naší party.

Nedaleko mě zapraskaly větvičky a tak jsem se tam otočila, ale tam nikdo nebyl.

,,Haló? Kluci, nechte toho!" zamračila jsem se a podíval se do mobilu, abych se trochu odreagovala.

Uslyšela jsem někoho za sebou. 

Nikolas.

,,Nikolasi," otočila jsem se. ,,Pěkně si mě vyděsil."

,,Co? Já přišel teď," řekl zmateně a přitáhnul si mě do polibku.

Chtěla jsem mu to vysvětlit, ale to už najednou přicházeli ostatní.

Tara šla v rukou v ruce s Theem a ostatníma vlkodlakama. A Sára za sebou měla Marcuse, který na ni vybafnul a ona ho poté bouchla do ramen.

Nad tím jsem se pousmála a nenápadně se podívala na místo, kde jsem slyšela praskání větviček. Nedaleko od toho místa se tyčila postava zahalena v černé. Jediné, co bylo vidět, je jak si dal prst k ústům na náznak toho, abych nic neříkala.



................................

Po dlouhé, fakt dlouhé, době jsem zas něco napsala.

Jak se vám líbí pokračování?

K další kapitolce mě dokopala Astra, ještě, že né doslova.

Hehe.

Napsáno 13. 12. 2022

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro