Kapitola 1. Konec prázdnin (část 2/2)
Z pohledu Laury:
Tara s Theem se zvedli a začali taky utíkat. Když si Lucas uvědomil, že už jsou všichni skoro daleko, tak se vydal za Derekem. Já jsem byla v dobré vzdálenosti a stejně tak i Tara s Theem. Takže teď měl babu Derek. Ten běžel za Maxem a předal mu babu.
Ti vlkodlaci se mezi tím dost k nám přiblížili, ale ten pach už rozeznám.
Je to Liam s jeho kamarády.
,,Hele, tam je Laura," zaslechla jsem někoho z Liamovi party.
,,Mám tě," řekl Max a obejmul mě kolem ramen.
,,Vzdávám se," zasmála jsem a při tom ukončila hru.
Všichni byli už u nás a koukali jsme se na Liama a jeho partu.
,,Ahoj Lauro," řekl Stefan (Liamův kamarád)
,,Ahoj," usmála jsem se na něho.
,,To je tvůj kluk?" zeptal se mě Josh.
Úplně jsem zapomněla, že mě Max pořád drží kolem ramen.
,,Není, ale je to ten nejlepší kamarád a oni taky," a ukázala jsem na zbytek naší party.
,,Ona má svého upírka. Když šla s ním na rande, tak se ani nevrátila domů. Přišla až další den a bůh ví, co mezitím prováděli," ušklíbl se na mě Liam a já trochu zčervenala.
,,Jo ták, z naší malé Laurinky se stala velká Laura," kulišácky se na mě usmál Stefan.
,,Takže už spolu chodíte? Je to už ofiko?" vyzvídal Lucas a já se na něho koukla.
,,Uhm, ano," podívala jsem se nervózně na zem a hrála si s prsty.
Tara mě objala.
,,Hele? Co kdyby jsme si dali všichni závod?" navrhnul Derek a všichni přikývli.
,,Porazím vás," chvástal se Liam a kouknul se na mě. ,,Tebe taky."
,,Uvidíme," řekla jsem mu.
Vešli jsme do lesa a všichni jsme se přeměnili a běželi na místo, které jsme si určili. Přede mnou běžel Josh, ale hned jsem ho předběhla a byla jsem první. Dorazila jsem jako první na místo a po chvilce ostatní.
,,Říkal jsi něco, bráško?" vysmívala jsem se mu a on se trochu urazil.
,,No ták, mohl si to tušit, že tě porazí. Vždyť je nejrychlejší," pověděl mu Stefan.
,,Pěkně jsi mu to nandala," ozval se vedle mě Max.
,,Díky," usmála jsem se a všichni jsme se pak přeměnili do lidské podoby.
,,Měli by jsme jít odtud. Jsme blízko Dark Housu," pronesla Tara a přitiskla se k Theovi.
,,Má pravdu, jdeme pryč," řekl brácha a jako, kdybych v jeho hlase zaslechla strach, ale asi se mi to jen zdálo.
Chci se tam jít podívat, ale teď nemůžu. Zastavili by mě.
Hned jsme se vydali pryč a po chvilce jsme vyšli z lesa. Theo a jeho parta se s námi rozloučili a šli jinudy než mi.
,,Nezajdeme do města na pizzu?" optala jsem se Tary a ta hned začala kývat na souhlas. ,,A samozřejmě taky na Coca-Colu."
,,Jdu s vámi," řekl hned Josh a koukl na kluky.
,,No, nemůžeme vás nechat samotné. Co kdyby vás unesl nějaký Nikolas a Theo? Raději s vámi půjdeme," utahoval si z nás brácha a já ho zabíjela pohledem.
,,Nech ji už. Vždyť je šťastná, tak buď za ni rád," ozvala se za ním Niky a já se usmívala.
,,Dobře, tak jdeme. Jdeš taky?" optal se ji a ona kývla na souhlas.
,,Doufám, že tam mají hodně pizzy, protože mám hlad jako vlk," zasmál se Stefan a všichni jsme se taky zasmáli.
Po chvilce jsme došli do města a vyrazili do pizzerie. Dali jsme si tam dvě pizzy a všichni jsme je snědli.
,,Lidi? už musím jít. Táta chce s něčím pomoct," omluvil se nám Josh a my jsme se s ním rozloučili.
Když jsme přišli před náš dům, tak se s námi rozloučila Tara a Stefan. S bráchou a Niky jsme se každý vydali svou cestou. Šla jsem do svého pokoje lehla si na postel. Tahle jsem byla asi půl hodiny, než ke mě vtrhla Lea.
,,Je večeře," ozvala se a skočila na mě.
,,Au, nech mě odpočívat," žadonila jsem ji, ale ona mi vzala peřinu. ,,No jo už vstávám."
Ona se usmála, vzala mě za ruku a šla se mnou dolů.
Po večeři jsem všem řekla, že jsem unavená a tak jdu spát. Oni mi popřáli dobrou noc a ať se hezky vyspím na zítřejší školu. Poté jsem zalezla do svého pokoje, potichu otevřela balkónové okno a zdrhla ven. Běžela jsem ve své vlčí podobě k místu, kde Tara říkala, že je nedaleko od nás Dark House.
,,Musí to být někde tady," řekla jsem si pro sebe a přeměnila se do člověka.
Dál jsem šla pěšky po nějaké malé cestičce a ucítila jsem nedaleko pach upírů. Svůj pach jsem skryla, co nejvíc, abych se hned neprozradila. Po třech minutách jsem se schovala za strom a zahlédla jsem, tak kilometr ode mě, veliký černý, ale zároveň tajemný, dům. Okolo domu jsem zahlédla partičky upírů, asi to byli nějací strážci nebo co.
Začínám se trochu bát a ještě, jak je fakt hezká tma.
Přímo před vchodem jsem zahlédla známého upíra. Byl to Alex a povídal si ještě s někým. Měl na sobě černou kápi, takže mu nebylo vidět do obličeje. Můj zrak se přesun zpět na Alexe a začala jsem si říkat, co tu do háje dělá.
Najednou se otočil směrem ke mě a něco řekl tomu upírovi a on šel do vnitř Dark Housu. Alex se najednou vytratil.
,,A sakra," zašeptala jsem si, otočila jsem a chtěla běžet pryč.
Ale nemohla jsem, protože přede mnou stál Alex a ušklíbl se na mě.
,,Ale, ale, ale. Koho pak to tu máme? Nějaké zatoulané štěňátko," pověděl tajemně a přiblížil se ke mně.
Já jsem hned instinktivně začala ustupovat a na to jsem narazila do stromu.
,,Eh, no. Já už radši půjdu," řekla jsem a chtěla ho obejít, jenže se objevil za mnou a držel mi ruku.
,,Ty nikam nepůjdeš, protože teď jsi jenom má!" zavrčel mi do ucha a chytil mě lehce pod krkem.
,,A-Alexi, nech mě," pověděla jsem už trošku vyděšeně a snažila jsem se dát jeho ruku pryč z mého krku.
,,Bojíš se?" vysmíval se mi a zčervenali mu oči.
,,Možná," řekla jsem a podívala se mu do rudých očích.
,,Přišla jsi ve špatný čas. Dneska mám obzvlášť veliký hlad a ty se mi tu takhle nabízíš. Co si pamatuju, tak tvá krev chutnala božsky. A to je co říct, když nám vlkodlačí krev nechutná," zašeptal mi do ucha a olízl mi krk.
,,Alexi, zítra jdu do školy. Nemůžu tam jít s obřím kousancem na krku!" vyjela jsem po něm a on zpevnil stisk.
Moje odvaha se hned vytratila.
,,Fajn, tak tě kousnu jinam!" zavrčel a odhrnul mi triko a sehnul se ke klíční kosti.
No to si dělá srandu. Tam to prý hrozně bolí.
Začala jsem se hned vzpírat, ale to jsem dělat neměla. Hned se zakousl nad klíční kostí a začal sát. Po chvilce se mi začaly zavírat oči a podlamovat kolena.
,,A-Alexi, já u-už n-nemůžu," pověděla jsem z posledních sil a upadla do bezedné tmy.
...................................
Další kapitolka je tu XD
Napsáno:
7. 8. 2022
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro