Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Chengstin * 10 * END

Chengcheng
Už je to několik týdnů, co spolu oficiálně s Justinem chodíme. Neřekl bych, že jde vše po másle, ale jde to. Kayee už se mě nesnaží zabít pokaždé, když mi otevře dveře. Ani když Justina dovedu domů. Dokonce mě i jednou pozval dál s tím, že se s nimi mám navečeřet. Oba jsme v tu chvíli na něj zírali s otevřenou pusou, protože to je pro něj dost velký pokrok. Když jsme našim rodičům oznámili, že spolu chodíme, tak se toho moc stalo. Naši to vzali v klidu, tedy táta to vzal v klidu. Máma poskakoval po domě a řval cosi, co nebylo možná ani slovo. Pak nás objímal a gratuloval. To samé proběhlo u něj doma, až s tou změnou, že jeho táta hledal brokovnici a já pak utíkal z domu pryč. Ale naštěstí nedlouho po tom se situace uklidnila. Dnes je den Justinových 17tých narozenin. Nakoupil jsem mu pár dárečku. Jeden hlavní a pak několik menších blbostí. Máma s tátou taky nakoupili každý jeden dárek, a pak jsme se rozjeli k Justinovi domů. Vyndali jsme dárky z kufru a já zazvonil a čekal na to, kdo mi otevře. Překvapeně jsem se usmál, když to byl Justin, a když nikde poblíž nebyl Kayee, tak jsme si vtiskli několik pusinek na přivítanou.
"Oooh, bože, jsou tak sladcí, že jo, lásko." zašvitoří za mnou máma.
"Sladcí jako ty." slyším tátu a protočím oči, když se máma začne hlasitě smát. Projdeme dál, Jooheon se přivítá se mnou a s rodiči a popožene nás ke stolu, kde už je strýc Kayee.
"No a jak to vůbec plánujete se sexem?" ozve se Jooheon. Zadusím se bramborem a mám pocit, že se mi zasekl v krku. Naproti mě se začne dusit táta a rudej si připlácne ruce na obličej. Justin něco štěkne a Kayee zalapá po dechu.
"Jen přes mou mrtvo-"
"No, to by mě taky zajímalo." přeruší strejdu Kayeeho máma a pozvedne na mě obočí.
"U-Um, my to ještě neplánovali." zakroutím hlavou.
"No, to bych ti radil, jinak bych-"
"Cože? Jak to, že ne? Nepřitahuje tě snad můj Justin?" znovu přeruší Kayeeho, tentokrát Jooheon a se zalapáním po dechu si přiloží ruku na hruď.
"N-Ne, to ne, jen, že um-"
"No, v tom případě by jste na to měli brzy vlítnout." začne Jooheon nenápadně mrkat, aby jsme šli nahoru k Justinovi do pokoje.
"MAMI!!!" vyjekne Justin a rudej mě poplácá po zádech, abych se přestal dusit. Po jídle zazpíváme písničku, a pak se přejde na rozdávání dárku. Když je řada na mě, tak začnou všichni, kromě Kayeeho skandovat 'pusu, pusu', takže se oba začervenáme a vtiskneme si krátkou pusu.
"Rozbal ten můj první!!" urguje Justina Kayee a ukazuje na jeden ze zabalených dárků.
"Tati...vážně?" protočí Justin oči, když vytáhne z krabice pyžamo se medvídky
"Nelíbí? Vždyť jsi měl medvídky vždycky rád!" vyjekne dotčeně. Justin resignovaně protočí oči, ale nakonec tátu obejme a poděkuje mu.
"WOW!" vyjekne, když rozbalí můj dárek, což jsou nejnovější hry a pozlacený ovladač na playstation, o kterém mi pořád básnil. "Děkuju, Chengie!!" vyjekne a skočí mi kolem krku a začne moje tváře zahrnovat pusinkami. Zasměju se a po hlasitém odkašlaní se od sebe odtáhneme a začneme si povídat. Justin sfoukne svíčky na dortu a my ho nadšeně sníme.
"Podívejte se, miláááčciii." zvedneme hlavu a odkašleme si, když nad námi Jooheon drží jmelí.
"Mami, vždyť-"
"Lásko, nejsou vánoce, takže to neplatí!!" vyškubne mu jmelí Kayee z ruky a hodí ho naštvaně z okna ven.
"Ale platí!" stojí si za svým Jooheon.
"Ne!!"
"Oh, to je zajímavé, když TY jsi to na mě zkoušel, tak to bylo děsně vtipné a já ti tu pusu dal! "vyjekne na obranu Jooheon.
"To je něco jiného, nesrovnávej nás dva a je!" začnou se dohadovat. Justin protočí oči a chytí mě za ruku. Pohledem střelím na naše, ale máma zrovna uklízí barák a táta vypadá, že má mentální kolaps ze situace, co se děje kolem něj. Chudák, kdyby mě momentálně Justin netáhl po schodech do jeho pokoje, tak bych ho šel utěšit, ale přenechám to mámě.
"Promiň." zasměje se Justin. Zakroutím hlavou a vtisknu mu pusu. Lehneme si spolu do postele a začneme se oddávat polibkům. Netrvá to chvíli a začne někdo lomcovat s dveřmi. Pozvednu obočí a zadívám se na Justina.
"Ty jsi nás zamkl?" tázavě se na ně zadívám. Pokrčí rameny a vyplázne jazyk. Zasměji se a znovu se vpiji do jeho rtů za stálého nadávání jeho otce, který křičí něco v tom, že mě zabije, a že mu má někdo podat páčidlo, zároveň slyším svojí mámu, jak na něj řve, ať si to jen zkusí. Přestanu je vnímat a oddávám se svojí veškerou pozorností jenom jemu. Je totiž jedno, kdo by proti nám stál. Jestli jeho otec nebo celý svět, ale pro něj to všechno překonám. Je jedno, že je mladší, je jedno, že nejsem u něj doma kolikrát vítaný, on je pro mě vším a to se nikdy nezmění.
"Miluju tě, Justin." šeptnu mu do rtů a na jeho tváři se vykouzlí nádherný úsměv.
"To je nejhezčí dárek, Chengie....taky tě miluji." zašeptá to a přitulí se ke mě. Pevně ho obejmu a ani nevím, jak se nám v tom rámusu podařilo usnout, ale vím, že moje sny budou stejně o něm, no, možná o jeho tátovi, ale už jsem si zvykl. Protože v tomhle vztahu jsem já, Justin a jeho táta a už jsem dokonce přišel na to...že mi to až tak nevadí.


Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro