Takový menší pokus

Kanibal
Začalo to jednoho obyčejného dne. Zrovna jsem se učil na zkoušku z biologie, když jsme náhle uslyšel hlas.,,Nač se učit kde co je? Prakce je lepší". Vyděsilo mě to.Doma nikdo kromě mě nebyl. Napadlo mě že se mi to jen zdálo. Asi jsme byl moc přepracovaný. Celé dny jsem se učil, protože tohle byl poslední rok na mé střední škole. Nechtěl jsem propadnout. Schoval jsem učebnice a šel jsem si pustit televizi. Díval jsem se na zprávy. Pohřešoval se nějaký člověk, pan Perkinson. Pak jsem se navečeřel, a šel jsem spát.
Náhle jsem se ocitl v lese. Nebe bylo zatažené těžkými oblaky. Kromě slabých obrysů stromů jsem nic neviděl. Také tu bylo hrobové ticho. Jakoby se všechna zvířata odstěhovala pryč. Za mnou křupla větvička. Otočil jsem se a zaznamenal jsem pohyb něčeho. To něco bylo velmi vysoké. Slyšel jsem to dýchat. Bylo to blízko mě, ale nic jsem z toho neviděl. Rozběhl jsem se pryč. Rychle jsem se unavil, což mě udivovalo, vždy jsem mě dobrou výdrž. Zakopl jsem o nějakou větev a sletěl jsem na zem. Pokusil jsem se zvednout, ale zjistil jsem že jsem zapadl do bažiny. Hledal jsem ve tmě nějakou oporu, až jsem něco nahmatal. Bylo to baterka. Zkusil jsem jestli funguje. Funguvala. Posvítil jsem si okolo sebe ale toho jsem hned litoval. Ta věc před kterou jsem utíkal stála přede mnou. Bylo to nelidsky vysoké. Mělo to šedou kůži nataženou přes kosti. Kostnaté hnáty že silnými drápy od krve. Obličej neměl lidské rysy. Pusa byla prakticky přes celý obvod hlavy, plná malinkých, ale jistě ostrých zoubků. Oči to mělo velmi malé,démonicky červené. Dívaly se na mě. Uši tomu chyběly, místo nosu to mělo malou štěrbinu. Přistoupilo to ke mě. Chtěl jsem se dostat od toho co nejdál, ale byl jsem jako paralizovalý.
Sklonil se to nademnou. Z úst mu začala kapat krev. Byl jsme znechucen. Chtěl jsem aspoň zavřít oči, ale nešlo to. Začalo se to smát. Byl to nechutný, glogtavý smích. Krev se mu z pusy krnula v proudech a postříkala mě. Postupně se to k mému obličeji přibližovalo. Pak, když už se mě to málem dotýkalo, jsem se probudil. Byl jsem rád že to byl jen sen. Šáhl jsem po skleničce z vodou, kterou mám vždy u postele, a zděsil jsem se. Mé ruce byly od krve. Běžel jsem do koupelny a podíval jsme se do zrcadla. Můj obličej a vlastně celé mé ruce byly od krve. Jak se to mohlo stát!? Rychle jsem se umyl a pyžamo, také od krve, jsem vyhodil. Rodiče se to nesmí dozvědět.
Pokusil jsem se znovu usnout, ale nešlo to. Přemýšlel jsem nad rozumným vysvětlením. Usnul jsem až nad ránem.
Ráno jsem snídal z rodiči co se vrátili ze své služební cesty. Měli jsem puštěnou televizi. Můj oblíbený pořád přerušilo náhlá zpráva. ,,Pohřešovaný pan Perkinson se našel. Muž byl nalezen v lese v bažině. Měl brutálně roztrhaný obličej a část jeho těla chyběla. Vlky a medvědy jsem vyloučili z možných příčin. Vypadá to na brutální vraždu nějakým psichicky narušeným člověkem. Policie vydala přísný zákaz vztupu do lesů."
Zpráva mnou otřásla. Rodiči také. Řekli mi že až ukončím školu, přestěhují mě někam jinam. ,,Máme pořád ten byt po tetě Eli. Je blízko vysoké na kterou půjdeš, takže se tam můžeš přestěhovat. Nebudeme muset platit studentkou kolej." Řekli mi rodiče. A tak se také stalo.
Školu jsem úspěšně dokončil. O prázdninách jsem měl několik podobných snů. Vždy jsem se probudil celý od krve a celý rozlámaný, jakoby jsem utíkal. Také jsem si všiml že mi nějak zachutnala maso. Párkrát jsem ho dokonce jedl syrové. Bylo mi pak špatně ale za tu chuť to stálo. Když prázdniny končili, připadal jsem si divně. Někdy, když jsem šel po ulici, se mi do hlavy dostávaly příšerné myšlenky. Přemýšlel jsem nad tím jak by někteří lidé chutnaly. Nevěděl jsem co se se mnou děje.
Den před odjezdem na vysokou, jeli rodiče něco zařizovat do města. Zůstal jsem doma sám. Měl jsem příšernou chuť na syrové maso. Zkusil jsem ji zahnat pár kousky hovězího, ale nepomohlo to. Šel jsme se projít do lesa. Ani nevím jak, ale dostal jsem se velmi hluboko. Byl už večer. V lese jsem našel nějakou malou holčičku. Plakala. Stratila se. Chtěla pomoc. Ale já...jsem jí moc nepomohl.