Anna byla jako malá týrána,s tímhle traumatem se potýká i dnes. Dnes jí je 21, pije a kouří. Párkrát to byly i drogy. Nemá domov jen pár kousků oblečení, a deku.
Často skvotuje a na tržištích krade jídlo. Párkrát jí už nachytali ale vždy s toho vyšla jen s odřenýma ušima. Je konec podzimu a hledá si úkryt ve kterém by mohla přečkat zimu. Meteorologové odhadují kruté mrazy. Prohledala už skoro celé město ale žádný nehlídaný opuštěný dům nenašla. Jde k části města která je u lesa. Temuhle lesu se někteří lidé vybíhají protože ústce navazuje na temný les. V temném lese se zdržují upíři a vlkodlaci,temní vládcové a různá monstra. Je dost historek o tom jak jde někdo jen na procházku do lesa, něvědomky přejde do temné části, a nějaké monstrum ho napadne.
Po 2 hodinách hledání žádný úkryt nenachází. Jde do lesa a zahrabe se do spadaného listí. Slunce už zapadá a začíná se ochlazovat. Od rána nic nejedla a dobře ví že deka a listí jí před chladem moc nepomůže. Slunce už zapadlo. Na nebi se objevují prví hvězdy. Je smutná je jí zima a má hlad. Nemá domov, přátele,rodinu. Rozpláče se. Kdyby mohla nejraději by se opila aby zapomněla. Nemá se čím chlubit, klesla na dno. Rozplakala se víc.
Náhle slyší kroky. Snaží se přestat brečet ale moc jí to nejde. Oproti nebi se rýsuje vysoká postava. Žeby nějaké monstrum? Pomyslela si. Neznámý příchozí se jí ptá:
,,Nepotřebuješ pomoc?" Anna odpoví že ano. Neznámý se jí představý, jmenuje se Michael a je medvěd. Anna se také představí. Michael nabídl Anně že může u něho tuhle noc zůstat. Anna pozvání příjímá.
Jdou po cestě směrem z lesa k Michaelově domu. Uvnitř Anně dal nějakou polévku a odvedl ji do jednoho pokoje kde byla postel na které mohla přespat. Pak šel spát. Anna se dlouho tak dobře necítíla. Bylo jí teplo a neměla hlad. Za chvíli usnula.
Ráno se probudila. Už se chystala jít pryč, ale Michael se jí zeptal jestli by nechtěla ještě zůstat. Anna mu řekla že nechce být naobtíš, a že mu to nemůže nijak splatit. ,,Ale můžež, třeba dělat nějaké domácí práce, uklízet a podobně." Tak se dohodli na tom že ještě dva týdny zůstane. Michael odešel do práce, a Anna se pustila do úklidu. Zametla, a pak šla uvařit oběd. Teda vaření se tomu moc říkat nedalo. Ale po pár hodinách se jí povedlo udělat aspoň nějakou polévku. Michael se vrátil až večer. Pak šla spát. Tak se to opakovalo dva týdny. Pak přišel den kdy měla odejít.
Anně bylo smutno, pobyt u Michaela se jí líbil. Říkala mu Míša, a práce u něho ji naplňovala. Nebo že by to bylo něco jiného? Byl večer a povídala si s Míšou. Míša jí navrhl žeby mohla u něho zůstat ještě chvíli.,,Ale proč?"Zeptala se. ,,Mám rád milou společnost no....a si moje kamarádka."Odpověděl. Anna byla dost překvapená, ještě nikdy neměla nějakého kamaráda nebo kamarádku, a nikdo jí ještě neřekl milá. Bylo jí nějak naměko a probudila se u ní ta emoce kterou nikdy před dobou pobytu u Míši nezažila. Radost. Začala plakat radostí. Míša si mylně myslel že smutkem, a pevně ji obějmul a začal utěšovat.,, Ale ne, já pláču štěstím!"Upozornila ho rychle.

Od té doby Anna žije šťastně u medvěda Míši, nepije a už vůbec není smutná.