Nesuďte mě prosím,

A proč?

A za co?

Vždycky jsem uměla sama sebe jen soudit,

Ale teď už dál nechci jen bloudit,

Možná mě jednou pochopíš,

A nebo jak mouchu zahubíš,

Možná mě jednou odsoudíš,

A já na tebe zabloudím,

Možná že stejně pak odsoudím se sama,

protože samota má,

je mi souzena i daná,

A nebo ty mě odsoudíš,

A já tebe pak popudím,

A nebo bude všechno jinak,

však samota má ve mě vzlíná,

Protože odsoudíš sám sebe,

i to když nejsem blízko tebe,

Protože odsoudím se sama,

a samota bude mi daná,

Protože jen samota je mojí paní,

Tak teď navždy,

jdu za ní.....