Elin pokoj byl v ruinách. První se probudil Elijah a hne po něm Rebeca a Klaus. Fontánka uprostřed nádvoří byla zbarvena krví stejně jako její pokoj celá přední stěna a vlastně i nábytek. Její prsten proti slunci ležel na nočním stolku. Snažili se ji najít, ale našli po ní jen stopy, které jim pro výstrahu schválně nechávala skoro všude. Na přední stěně bylo krví jejich služky napsáno: Mikaelsonovi, 1000 n. l.- Teď. Všichni byli zničení. Za několik hodin dorazil i nejmladší člen jejich rodiny. Tedy kromě Hope, která díky bohu byla u babičky. " Myslel jsem, že ji chráníme." Řekl po úmorném tichu Kol. " Všichni jsme si to mysleli Kole." Uklidnil ho Klaus. Začali hledat její nápovědy a upomínky na její existenci. Byli to hádanky.

Na konci dne měli toto:

1. Kdo se bojí nesmí do lesa.

2. Rodina, jak krásné slovo. Škoda, že moc dlouho nevydrží.

3. Strach je pouhý výmysl.

4. Bolest je jen stav mysli. Co takhle si zahrát na psychologa?

5. Bylo nebylo, nic víc už není.

6. Uštvu vás jako zvěř, STÁLE A  NAVĚKY.

Měli z toho trochu strach. Ona nevěděla co je zač, ale oni věděli že je něco víc. Věděli, že má neskutečnou moc. Zlomit anděla je velmi nebezpečné. Když ztratí křídla neznamená to, že i nadále je hodným andělem. Padlý anděl je schopen velmi hrůzných činů. Věcí, které si ani neumíme představit. Mezitím co Mikaelsonovi hledali něco co by jim naznačilo kde se nachází, El si užívala světa bez bolesti. Chystala se do New Yorku. Nikdy se tam nepodívala a teď měla příležitost. Musela najít nějakou čarodějku kvůli slunci. Peníze měla a nenáviděla Mikaelsonovi. To by mělo stačit k jejich přesvědčení.

Je tu konečně nová kapitola. Hodně krátká za což se omlouvám, ale tak snad to chvíli vydržíte. Nemám teď moc páru co mám psát. :D :D :D