Procházela jsem se s Kolem po zasněženém New Orleans. V zimě bylo snad ještě krásnější. Začalo sněžit a já jsem chytala vločky na ruku. Byla jsem upír, tak se nerozpustily tak rychle, ale ani nevydržely moc dlouho. " Jsi jako dítě." Podotknul Kol. " Proč? Mám ráda sníh." " Já vím, je to hrozně roztomilé, jak chytáš vločky. Úplně štěstím záříš." Praštila jsem ho na oko uraženě, ale Kol si mě k sobě hned přitáhnul. Políbil mě a ještě víc si mě k sobě přitáhl. Vločka mi spadla pod oko a Kol mi ji sundal palcem. Pramínek vlasů mi dal pryč z očí a pohladil mě po tváři.

" Jenom jsem ti chtěl ještě něco říct. Nevím jestli si pamatuješ co jsem ti řekl, naposledy před tím než jsi zmizela..." " Miluji tě. Pamatuji si to. Já tě taky miluji Kole." Vypadal jako dítě o Vánocích. Políbil mě a přitáhl si mě do objetí. " Kole." " Ano lásko?" " Nemůžu dýchat." Dostala jsem ze sebe přidušeně. Pustil mě a se smíchem si propletl svou ruku s mojí. " Ty jsi můj anděl." " Já vím. Proto jsem s tebou. Každý by měl mít svého anděla." " A já dostal tebe. měl jsem štěstí." Zbytek dne jsme se procházeli, ale já měla po chvíli pocit že mě někdo sleduje. Pořád jsem se otáčela a i Kol si toho stihl všimnout. " Co se děje?" " Mám pocit, že nás někdo sleduje." " To se ti jenom zdá. Nikdo tu není." Pokusila jsem se uklidnit, ale pořád tu byl ten pocit.

Z Klausova pohledu.

Šel jsem se projít po městě. Cestou jsem omylem narazil na Kola s El. Slušelo jim to spolu. Konečně bratr našel to čemu se říká pravá láska. Já ji doufám našel u Cami i přes to, že je člověk. Všiml jsem si nějakého člověka co náš zamilovaný páreček pozoroval a sledoval. Kamkoliv se hnuly šel i on. Počíhal jsem si na něj a pak jsem ho zatáhl do slepé uličky. " Kdo jsi a proč je pořád sleduješ?" Mlčel. Měl strach, ale nic neřekl. Drobet jsem ho přiškrtil, ale pořád nic. Měl v sobě železník a tak jsem ho nemohl ovlivnit. Vzal jsem ho k nám domů. Freya se vrátila a tak snad něco vymyslí. I když se mohla vrátit trochu dřív. Přišel jsem k nám domů a našeho hosta jsem přivázal k židli. Jednoduše pohodlí nade vše. " Koho jsi nám to přivedl Klausi?" Zeptala se kousavě Rebeca. " Tenhle chlápek sledoval Kola a El, nejde ovlivnit tak čekám, že Freya udělá nějaké to své čáry máry a začne mluvit." " Hele, mohl by jsi přestat používat termín čáry máry? Začíná mě to štvát." Moje drahá sestřička je trochu citlivá. Zvedl jsem ruce do vzduchu na znamení, že se vzdávám. " Mohla bych se mu dostat do hlavy, když ho trochu podržíte." Chytil jsem ho z jedné strany a Beca z druhé. Freya mu položila obě ruce na spánky a začala si něco mumlat. Po chvíli se s leknutím odtrhla.

Beca byla hned u ní a pomáhala jí si sednout. " Co je? Co jsi viděla?" " Bylo to tam zmatené. Chaos. Na jedné straně temnota a prázdno a na té druhé světlo a naděje. Temnota pohltila naději a zůstala jen beznaděj. Hodně krát se tam opakovalo něco o padlých andělech." Vzpomněl jsem si když jsme byli v její hlavě. " Když jsme byli v její hlavě tak ta druhá El, mluvila něco o padlém andělovi. Nemůže to mít něco společného s El a jejím návratu z mrtvých?" Zeptal jsem se. Někdo k nám přiběhl. " Co se děje a proč je tady ten člověk?" Zeptala se El. " Nic se neděje. Co by se mělo dít?" " Freyo, ty neumíš lhát. Máš výraz na něco jsem přišla, ale děsí mě, že tomu nerozumím. Tohle nedopadne dobře." Nikdo nic neříkal. El s Kolem někam šli a my jsem zkusili najít něco o padlých andělech. Elijah něco našel a teď to zkoumal. " Něco jsem našel." 

Donesl k nám nějakou od pohledu dost starou knihu. Všichni jsem se podívali na stránku, kterou nalistoval. Na jedné straně byla kresba s nějakými zahalenými postavami se zářícími srdci.

Padlí andělé. Termín pro anděla, který se nějak vzepřel své přirozenosti. Řádu. Zákonům, které jim nakazují chránit pouze jednoho člověka. Tento člověk je k nim vybrán jako přítel, nebo rodina. Většina andělů o sobě ani neví. Nepotřebují to. V největším nebezpečí je dokáží ochránit. Často jsou zamyšlení a nevnímají své okolí. Dokáží si udržet čistou mysl i v těch nejkritičtějších situacích. Pokud se anděl oddělí od svého chráněnce, musí si hledat někoho jiného. Toto hledání bývá často marné a zbytečné. Anděl může být pouze člověk, ne nadpřirozená bytost. Anděl kterého něco změní, například na upíra, nebo vlkodlaka, ztrácí svá křídla. Stává se z něj padlý anděl. Padlí andělé bývají v nebezpečí více než andělé. Když najdou svého chráněnce a začnou být šťastní stává se z nich snadný cíl pro sběratele. Sběratel může být každý, kdo ví o světu nadpřirozena. Hlídají padlé anděly a čekají na vhodnou příležitost, kdy jim vzít jejich život. Je snadné poznat padlého anděla. Pokud je šťastný začne zářit jako hvězdy. Když je anděl nejšťastnější, sběratelé ho zabijí a jeho krev si schovají. Stačí kapka a krev anděla z vás udělá dočasně nedotknutelného a nesmrtelného. Pokud anděl přežije, krev nemá žádné účinky. Andělé nedokáží ochránit sebe, ale své chráněnce ano. Jsou věrní a vidí dobro i tam, kde podle jiných již není. Ti co o svých andělech ví, si je chrání a hlídají. Často se z anděla, nebo padlého anděla a jeho chráněnce stávají partneři navěky.

Nemohl jsem tomu uvěřit. El byla anděl, ale protože je z ní upír tak je ve větším nebezpečí. Ale kdo je její chráněnec? Kol? To by odpovídalo, ale asi bychom jí to měli říct. Všichni jsme se vydali podívat za El. Neslyšeli jsme nic kromě klidného oddechování a pravidelného tlukotu srdce. Pootevřel jsem dveře a viděl jsem El v obětí Kola. Tedy spíše se choulila Kolovi v náruči. Musel jsem se tomu zasmát. Kol Mikaelson, původní upír a vraždící psychopat se zamiloval do anděla. " Já bych se nesmál. Podívej se na El." Podíval jsem se na doslova zářící El. vycházelo z ní světlo, jako na obrázku v knize. Vypadalo to tak krásně. Anděl si našel ďábla. Dobro se zamilovala do zla. Je to celkem ironie. Nechali jsme je tam a šli jsem každý někam úplně jinam. Já jsem zabil toho chlápka co byl nejspíš sběratel a Freya šla dělat nějaká kouzla abychom náš dům a hlavně El ochránili před sběrateli. Byla tu ještě jedna možnost jak ji ochránit, ale to nemůžeme udělat.

Je tu nová kapitolka. Bylo celkem ji napsat. Ne vážně. U téhle jsem se nemohla vymáčknout. Nešlo to moc okecávat a popisovat. :D :D :D