Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

1. Metoda cukru a biče

Narutovy přimhouřené oči si pomalu přivykávaly tmě v místnosti. Třeštila ho hlava a byla mu zima. Proč mu je zima? Jaktože na sobě necítí žádný kus látky? Vytřeštil oči. On je nahý, sakra! Nad kotníkem cítil něco studeného, co ho obepíná. Cuknul nohou a uslyšel rachot. Sjel si rukou po noze a ucítil kov.

,Řetěz?' pomyslel si nervózně a vcelku vystrašeně.

Seděl na zemi. Vrávoravě se postavil a začal rukama šmátrat kolem sebe. Narazil na zeď, ve které byl řetěz přibitý. Chytnul kousek řetězu a vší silou zatáhnul. Marně. Ani se to nehlo. Snažil se zachovat si chladnou hlavu, ale moc to nešlo. Nevěděl, jak je řetěz na jeho noze dlouhý, nevěděl kolik má prostoru. Začal tedy pomalu mapovat zeď rukama a přitom dělal pomalé krátké kroky. Prošel takto skoro celou místnost. Tušil, že to není konec, ale dál se díky řetězu dostat nemohl a tak se vrátil zpět k jeho upevnění. Sedl si znovu na studenou zem a snažil se vzpomenout si, co se stalo, než se objevil tady. Ani netušil, kolik času vlastně uplynulo. Poslední, na co si vzpomínal, byla konverzace se Sakurou a Kakashim o jejich nadcházející misi, pak šel na ramen a domů. Tam ale nedošel, protože ho někdo přepadl. Omámil ho nějakou injekcí, kterou mu zapíchl do krku. Zvedl ruku a přejel si s ní krk. Narazil na místo vpichu.

,Muselo to být uspávadlo,' pomyslel si.

Olízl si suché rty. Měl vyprahlé hrdlo. Potřeboval pít.

,,Je tu někdo?" zeptal se konečně chraplavým hlasem.

Nikdo se ale neozýval.

,,Jak nečekané," ušklíbnul se.

º•º•º

Neměl ponětí, kolik času uplynulo do doby, než uslyšel v jediných dveřích, které v místnosti byly, rachot zámku. Cvak. Dveře se odemkly a s vrzáním se otevřely. Do místnosti někdo vstoupil.

,,Kdo jsi?! Co po mě chceš, ttebayo?! Kde to jsem?!" vyhrknul okamžitě Naruto.

Dotyčný neodpovídal, ale Naruto cítil, že tam někdo je. Do místnosti proudilo trochu světla z chodby, ale zřejmý věznitel nebyl vidět. Uslyšel škrtnutí sirky a sledoval, jak kdosi v kápi zapaluje svíčky naproti němu. Místnost se pomalu osvětlovala. Naruto si všimnul, že naproti němu je postel, malý noční stolek, větší a delší stůl a židle. Na zdi bylo přibito několik poliček, na kterých byly dané svíčky, které měly být jediným zdrojem světla v místnosti. Nevěděl, že tam něco bylo, jelikož tak daleko jeho řetěz nedosáhl a přece jen nebyl kočka, aby viděl ve tmě.

,,Kurva mluv se mnou!" nařídil vztekle Naruto.

Postava před ním se otočila k němu. Přes kápi ji ale nebylo vidět pořádně do obličeje.

,,Kdo jsi sakra?! Proč tu jsem?!"

Naruto překvapeně a udiveně vydechl, když si osoba kápi stáhla.

,,S-Sasuke?"

,,Ahoj Naruto, dlouho jsme se neviděli," pousmál se chlapec s havraními vlasy.

Naruto sebral zbytek sil, které v sobě měl a vystartoval proti němu.

Sasuke tohle čekal a proto uskočil do bezpečné vzdálenosti.

,,Ty parchante! Koukej mě odsud pustit! Postav se mi jako chlap!" řval Naruto.

Sasuke se ušklíbnul.

,,Být tebou, uklidnil bych se, nebo si to uděláš ještě horší," řekl temně hlubokým hlasem.

Naruto se zarazil. Až teď si uvědomil, že před Sasukem stojí úplně nahý. Na tváři se mu objevil lehký ruměnec a okamžitě si rukama zakryl svoje mužství. Za to si vysloužil jeden ze Sasukeho pověstných úšklebků.

,,Jak ještě horší?! Co se mnou máš v plánu?! Říkám ti Sasuke pusť mě, nebo tě zabiju!" zavřískal Naruto.

,,Nezabiješ, i kdyby si chtěl, pěsti na mě opravdu stačit nebudou," řekl tiše stále s úšklebkem na rtech a díval se na Narutovu nahou rychle se zvedající hruď.

,,C-co?" nechápal Naruto a sjel pohledem tam, kam se Sasuke díval.

,,Kurva co to je za značky?!" vypísknul.

,,Blokace chakry i tvého démona. Nezmůžeš nic. Absolutně nic. Je z tebe teď normální obyčejný kluk."

,,C-co? Proč?"nechápal blonďák a ustoupil do stínu.

,,Protože bych si rád užil, Naruto,"

,,Užil? Jak jako užil ttebayo?!"

Sasuke se zasmál. Ten kluk se za ty roky nezměnil. Nebo aspoň ne mentálně. Fyzicky dospěl, to ano, vyrostl z něj za těch pět let opravdu nádherný muž. Přistoupil k němu, on ale couvnul, až narazil zády do zdi.

,,Když budeš hodný, dostaneš odměnu. Když budeš zlobit, bude následovat trest." diktoval si Sasuke svoje podmínky.

Naruto na něj vyjeveně hleděl. Pořád nechápal, co má na mysli. Došlo mu to, až když Sasuke přitisknul svoje rty na ty jeho. Vytřeštil oči a chvíli nehybně stál, než se v něm zvedla vlna vzteku a Sasukeho pěkně neurvale kousnul do spodního rtu.

Černovlásek ucouvnul a slíznul si krev, která se mu ocitla na rtu. Ušklíbnul se.

,,Výborně. Teď zlobíš, takže sis vysloužil noc bez přikrývky. Měj se Naruto, uvidíme, jak na tom budeš zítra večer." s tím Sasuke odešel.

Nezapomenul sfouknout svíčky a tak ponořit celou místnost zpět do tmy.

,Takže bude nejspíš večer,' usoudil Naruto v duchu.

Sjel po zdi na zem a schoulil se do klubíčka, aby se aspoň trochu zahřál.

º•º•º

O několik hodin později, které Narutovi připadaly jako týdny, opět uslyšel rachocení v zámku. Proběhlo to stejně jako včera, akorát s tím rozdílem, že Sasuke přišel už bez kápě na hlavě a něco postavil na větší stůl. Byl to nějaký košík a kýbl, ale Naruto do něj neviděl. Seděl stále opřený o zeď a jen pozoroval pohybující se postavu před sebou. Byl celý rozbolavělý, unavený, žíznivý a hladový.

,,Mám žízeň," zašeptal ztěžka a snažil se z úst vydolovat pomocí jazyka nějaké sliny.

Přikutálela se k němu po zemi láhev. Sáhnul po ní, otevřel ji a přitisknul rty k okraji. Na chvíli se zaseknul. Šlo to nějak dobře. Co když je v tom jed? Nakonec pokrčil rameny a zhluboka se napil.

,,Nepřeháněj to, další dostaneš až zítra," promluvil Sasuke.

Naruto ho nevnímal. Přišlo mu, jakoby nepil věčnost. Všechnu vodu vypil. Do poslední kapky.

Sasuke k němu přiklekl.

,,Tak co? Dneska se budeš chovat líp než včera?" měřil si ho temným pohledem.

Naruto na něj vzpurně hleděl.

,,Zapomeň," prsknul.

Sasuke se ušklíbnul.

,,O to víc to bude zajímavý," pronesl.

,,Je mi zima," postěžoval si Naruto.

Sasuke pokrčil rameny.

,,Tvůj problém, deku si mohl mít už včera. Dneska si zásobu svých přání vyplýtval na vodu."

Naruto se zamračil.

Sasuke pozdvihl obočí.

,,Potřebuju na záchod,"

Sasuke se ušklíbnul, vstal a přešel ke stolu. Vzal z něj kýbl, který byl zřejmě naplněný vodou a postavil ho kousek od Naruta.

,,To mám chcát jako do toho?!"vyprsknul opovržlivě mladý muž.

,,Myslíš si, že za to, co jsi mi včera provedl tě pustím na normální záchod? Ten ret mě pořád dosti bolí." postěžoval si hraně Sasuke.

,,Zkurvysyne," prsknul Naruto.

Černovlasý muž se zasmál. Přiklekl si k němu a znovu se přisál na jeho rty.

Blonďák ho chtěl už už znovu kousnout, ale pak si uvědomil, že když to neudělá, možná za to něco dostane. Když už ne možnost jít na normální záchod, třeba mu dá deku. Nebo něco k jídlu. Proto nic neudělal. Jenom držel. Nemohl říct, že by to bylo nějak nepříjemné, Sasukeho rty byly měkké, jemné a teplé, tak jak si je vždycky představoval.

,,Výborně. Pochopil si to." pousmál se Sasuke.

Naruto na něj hleděl s nechutí v očích, ruce zatnuté v pěst.

,,Teď chci, aby si se přidal," přikázal Sasuke.

,,Jdi do hajzlu," prsknul připoutaný chlapec.

Sasuke na to nic neřekl a znovu spojil jejich rty. Tentokrát dravěji. Jazykem začal dorážet na

Narutova semknutá ústa.

,,Nebudu mít pořád takovou trpělivost, Naruto," zašeptal.

Blonďák se mračil, ale ústa nakonec otevřel.

Sasukeho jazyk tam s potěšením vklouznul a začal vybízet ten jeho k nějaké aktivitě.

Naruto se chtě nechtě přidal. Bylo to příjemné, fakt příjemné. Když ale ucítil jak Sasukeho ruka putuje po jeho hrudi níž, zpanikařil. Prudce od sebe Uchihu odstrčil až spadnul na zem.

,,Tak to teda ne!" zařval vztekle.

Až teď mu teprve došlo, o co tomu idiotovi jde. Vztekle po něm skočil a začal ho mlátit pěstmi hlava nehlava. Bylo to ale málo platné. Byl vysílený a unavený, totálně bez chakry, takže jeho rány neměly až takovou sílu a Sasuke se dobře kryl. V nestřežený moment mu černovlásek chytil ruce a přetočil ho pod sebe. Naruto sledoval jeho obličej, který na pár místech trochu krvácel, zřejmě se několikrát strefil.

,,Tohle tě teď přijde draho. Má trpělivost je nyní u konce. Chtěl jsem to pomalu, ale rozhodnul si to za mě." zavrčel Sasuke, který nečekal, že by Naruto mohl k tomuto činu sebrat takovou odvahu.

Chytil jeho ruce do jedné své a rychle si rozepnul kalhoty. S potěšením sledoval hrůzu v Narutových očích, když vytahoval svůj penis z kalhot. Pár zkušenými pohyby jej postavil a nasměroval jej k Narutovu vchodu. Už hodně dlouho nešukal a byl dost nadržený, takže postavit svůj penis mu nedalo moc práce.

Blonďák sebou začal vyjeveně házet. Uhýbal Sasukeho penisu seč to jen šlo.

,,Přestaň se bránit Naruto,"

,,Ne! Sasuke! Ne! Nedělej to! Prosím!" blonďák panikařil.

A jak tak kopal všude kolem sebe nohama, nakopnul i Sasukeho do břicha.

Ten zasyčel způsobenou bolestí a vztekle Narutovi vrazil pěstí. Na pár sekund se mu ho podařilo omráčit a toho využil. Začal do něj nasucho vnikat.

Naruto instinktivně stáhnul půlky k sobě. Nechtěl ho cítit vevnitř. Nechtěl ho tam mít.

,,Povol, nebo to bude bolet ještě víc," zavrčel Sasuke přísně.

Narutovy se hrnuly slzy do očí. Fakt ho tu teď jako Sasuke ojede? Znásilní ho? Hrozně to pálilo a drhlo.

,,Ne, Sasuke! Prosím! Tohle ne!" byl vyděšený.

Sasuke jeho slov nedbal.

,,Můžeš si za to sám," odsekl a dál do něj hrubě pronikal.

Bolelo to. Pálilo. Štípalo. Naruto snad horší bolest neprožil. Kam se hrabalo Kakashiho Tísíc let bolesti. Tohle bylo milionkrát horší.

Sasuke do něj s potížemi zajel celý. Nenechal mu čas si zvyknout, vydýchat se, okamžitě se začal pohybovat. Potřeboval to vzrušení dostat ze sebe už ven. Představoval si to tedy trochu jinak, chtěl, aby Naruto byl povolnější, ale bohužel.

Pomalu nabíral čím dál víc zběsilejší tempo. Viděl, jak se blonďák pod ním kouše do rtu, až z něj teče krev, jak má semknuté oči a brání se tak tomu, aby mu netekly slzy, jak má obličej stažený bolestí.

º•º•º

Když se Sasuke konečně s výkřikem udělal, vystoupil z něj a pustil mu ruce. Nečekal, že by se na něj Naruto po tomhle aktu vrhnul. A měl pravdu. Chlapec tam jen ležel, oči pořád zavřené, rty semknuté. Z jeho konečníku vytékala krev a sperma.

,,Zítra snad budeš trochu milejší," pronesl Sasuke a vstal.

Uklidil si ochablý zalepený úd do kalhot, sfouknul svíčky a odešel.

Naruto zůstal ležet. Nehýbal se. Celé tělo ho bolelo. Cítil, jak má rozdrásaná záda od tvrdé a studené země.

,Takhle jako umřu?' pomyslel si těsně předtím, než jeho tělo podlehlo vyčerpání a usnul.

º•º•º

Když se vzbudil, opět netušil, kolik času uplynulo. Nehýbal se. Nechtěl se ani hýbat. Bolestí a zimou už stejně svoje tělo skoro nevnímal. Slabě dýchal. Bylo mu mdlo. Chtělo se mu zvracet. Ze sebe. Ze Sasukeho. Z toho co se tu stalo. Ze všeho. Cítil se zneužitý, využitý, zmlácený, zakrvácený, zalepený. Zaschlé sperma na jeho zadku a konečníku nepříjemně svědilo. On neměl ale ani tu sílu se poškrábat. Tenhle stav byl naprosto vyčerpávající.

,Musím se vzchopit. Ať se mi chce nebo ne, musím to vydržet. Když budu dělat to, co bude chtít, dostanu možná najíst, napít, vykoupu se. Dojdu si na záchod. Pořádně se vyspím. Naberu sílu... A pak odsud budu moci nějak zmizet.' přemýšlel blonďák.

º•º•º

O možná několik minut později uslyšel opět rachot v zámku. Útroby se mu sevřely strachem a nechutí. Už zase?

Škrtnutí sirkou a tiché zasyčení knotů svíček. Místnost se opět zahalila lehkým světlem.

Černovlasý se podíval na tělo na zemi. Chtě nechtě jeho tělo zachvátil pocit smutku. Zavrtěl hlavou, aby jej ze sebe setřásl.

,,Dnes budeš taky takový?" pronesl do ticha místnosti.

Naruto neodpovídal. Snažil se ho ignorovat.

,,Nemluvíš se mnou? To taky není dobré řešení." usoudil Sasuke.

,,Umřu tady?" zeptal se tiše nakonec Naruto.

,,Když budeš hodný tak ne," pokrčil Sasuke rameny, i když věděl, že ho Naruto nevidí.

Naruto se ušklíbnul.

,,Hodný znamená povolný?"

,,Dá se to tak definovat," ušklíbnul se černovlásek.

,,Takže..." Naruto si olíznul suché rty, ,,když ti budu povolnej dobrovolně, tak za to něco dostanu. Když se budu bránit, dopadne to tak jako včera?"

,,Správně. Zřejmě už nejsi tak tupý jako před pěti lety. Asi si už trochu začínal používat mozek." ušklíbnul se Sasuke.

Naruto ho chtěl setřít nějakou peprnou poznámkou, ale radši se rozhodl mlčet. Bude to tak lepší. S obrovskou námahou a vypětím všech zbývajících sil se postavil na prokřehlé nohy.

Sasuke ho s údivem pozoroval.

,,Tak dělej, tady mě máš," vzdychnul a trochu rozpřáhnul ruce.

Černovlasý věznitel si ho měřil pohledem. Divil se, že by se vzdal tak rychle. To by nebyl Naruto, kterého znal. Ne, že by se na něj nechtěl hned teď vrhnout, kór, když se nebude bránit. Třeba by i spolupracoval.

,,Teď ne," zamítnul ztěžka.

Z košíku, který sem včera přinesl, vytáhnul deku a hodil ji po něm. Z druhého košíku vyndal láhev s vodou a balíček s jídlem. Donesl mu to.

,,Najez se," poručil mu.

Naruto balíček přijal.

,,Necháš mi tu svítit, prosím?" zašeptal tiše Naruto prosbu.

Sasuke se pousmál.

,,Jak je libo," pokrčil rameny, popadl prázdný košík a odešel.

Naruto se zachumlal do deky. Příjemné teplo mu začalo proudit tělem. Trochu se napil a rozbalil balíček. Byly tam dva kousky obyčejného chleba s máslem, sýrem a šunkou a tři rajská jablíčka. Hladově se do jednoho chlebu zakousl. Přišlo mu, jako kdyby nejedl týden. Snědl všechno, nic nenechal, ani drobeček.

º•º•º

Uběhl nějaký čas, možná minuty, možná hodiny a Sasuke se opět vrátil. Přinesl osušku a další kyblík. Zdálo se, že byl něčím plný.

,,Najedl ses?" zeptal se.

Naruto přikývnul.

,,Fajn, nechci, aby si mi tu umřel hladem," černovlásek ignoroval jeho vzteklý pohled.

Přiklekl k němu a díval se mu do tváře.

Naruto v jeho pohledu a hlavně v očích hledal cokoliv, co by připomínalo jakýkoliv cit. Bohužel nic nenašel. Sasukeho kamenná maska byla absolutně nepropustná. Nevěděl, co to do něj vjelo, ale nahnul se a přitiskl svoje popraskané rty na ty Sasukeho. Přišlo mu, že se mu musí za to jídlo nějak odvděčit. Asi začínal bláznit.

Sasuke byl na několik vteřin vykolejený tou změnou v jeho přístupu a chování, ale jen co se vzpamatoval, přidal se do polibku.

Líbali se líně. Ochutnávali se vzájemně.

Naruto zvedl roztřeseně ruku a dotkl se Sasukeho zátylku.

,,Neopovažuj se něco zkusit," vydechl Sasuke tiše.

,,Nemám v plánu nic špatného," zamumlal Naruto a za zátylek si ho přitáhl blíž k sobě.

Sasuke se od něj nechtěně odtrhl.

,,Dělám něco špatně?" špitnul Naruto.

,,Ne, jen mě udivuje tvoje náhlá změna chování," zamručel Sasuke.

Naruto si povzdechl a pokrčil rameny.

,,Když už mám tady hnít a dělat ti děvku, nechci, aby mě to bolelo. Včera mi to stačilo. Snad to umíš i příjemněji." zapředl.

,,Koukám, že jsi stejně přizpůsobivý jako vždycky," zhodnotil Sasuke Narutovu změnu a strhnul ho pod sebe.

Naruto zasyčel, jak ho zabolela rozdrásaná záda ze včerejška.

Sasuke se nad něj naklonil. Na krátko spojil jejich rty, než se vydal na průzkum Narutova krku.

Blonďák měl co dělat, aby nezasténal. Řekl, že Sasukemu podrží, ale ne, že mu ukáže jak se mu jeho dotyky případně líbí. Takovou potupu před ním by si opravdu neodpustil. I když dřív netoužil po ničem jiném.

,,Rád bych si užil, ale mám ještě nějaké povinnosti," zvedl černovlásek hlavu a zadíval se Narutovi do očí.

,,Máš tu víc děvek k obšťastňování?" uchechtl se Naruto.

Netušil, proč ve svém těle ucítil něco jako žárlivost. Proč by měl jako žárlit? Však ho včera sprostě znásilnil!

,,Ne. Jsi jediný. A vždycky budeš. Přijdu zase zítra." řekl Sasuke a vstal.

Přinesl k němu kyblík a osušku.

,,Umyj se. Zadek tě ještě bolí?"

,,Nemůžu skoro pořádně sedět," zamračil se Naruto.

Blonďák přemýšlel nad tím, co mělo to Sasukeho "vyznání" jako znamenat.

Sasuke vytáhnul z pod pláště nějakou tubičku s krémem.

,,Namaž si to až potom co se umeješ. Mělo by ti to pomoci." s tím odešel.

Svíčky nesfoukával.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro