╭─────୨୧─────╮

"Polibte ženicha."

╰───────────╯

Ulevilo se mi. Upustil jsem páru, prozatimně nasytil svá vnitřní divoká zvířata a démony... A načasování se dnes rozhodlo být přiměřeně přející. Hned po rozdýchání dozvuků a spravení stop oné „rychlovky" si nás Mia volala k plnění strýčkovských povinností. Poslední den s ní. Vyhovění jejím přáním bylo radostnou slušností. Týdenní zásah té malé do našich životů udělal své. Děti jsou neskutečné.

Teoreticky jako kdyby na rozloučenou nám Mia přichystala dobrovolně povinnou účast v dramatické roleplayové hře, již místně určila v království Plyšákov. V tom království Plyšákov, v němž ona byla princeznou, a které jsem založil pro pohádkařské vyprávěcí potřeby dříve. Uvízlo jí v paměti. Jak roztomilé. Uvázala mně a Kourovi kolem krku vínově červené ručníky jako pláště, s mou nepatrnou asistencí z papíru vystříhala pro všechny královské koruny, vybarvené žlutou pastelkou, sympaticky nesymetricky kostrbaté, sešité sešívačkou. Princové by se bez korun neobešli!

„Princi Kouro, princi Marone," oslovila nás po slavnostní korunovaci i pasování na rytíře, „a teďkon bude svatba!" osvětlila plány, s jejichž neprozrazením už hezkou chvíli dělala drahoty.

„A koho si, princezno Michiko, budete brát?" zajímal se Kouro během ustalování koruny na své hlavě.

„Já nikoho! Vy dva se budete brát!" označila nás ukázáním Mia coby nadcházející novomanžele. Ač šlo o neoficiální rovinu, pouhou hru bez úředních náležitostí, octl jsem se pod tlakem, zaskočený.

Kouro to bral očividně na lehčí váhu. Chci říct... nehledal za tím víc, nedělal si hlavu. Promptně obstaral kancelářskou sponku, jejíž původní tvar přemodeloval deformacemi v kroužek s circa dvoucentrimetrovým průměrem. Před rozmotáním v přímku chránila tento kroužek dvě malinká srdíčka na koncích, zaklenutá do sebe v roli zapínání. Bylo to jako prsten?! Mrknul na Miu, pro efekt poklekl a se smíchem mi podal drátek, co právě skroutil: „Na přání naší drahé princezny a vládkyně, vezmeš si mě, princi Marone?".

Jeho žádost o ruku, jakkoliv to nemyslel vážně, mě dojímala. „Ano," nechal jsem si ošperkovat prsteníček, „Tobě by se na tohle nedalo odpovědět nic jiného než ano,".

Obřad byl rychlý. Milá fraška. Moc jsem neposlouchal do zaznění fráze: „Polibte ženicha,". Hosté plyšáci neměli námitek proti uzavření manželství. Mlasknutí rtů a byli jsme s Kourem „svoji". Oddávající slečna Mia se mohla poplácat po ramenou, dohnala své záměry k realizaci. Zato já...

Skrze zmínku šlechtické modré krve, kteroužto bychom jako princové měli mít, jsem si povzpomínal na po vyřešení volající resty. Modrá... Adam... Viktor... Sérum... Sérum. Po necelých čtyřiadvaceti hodinách byl čas na druhé kolo. Opakování dávky. Dámy a pánové, držte se, pojedeme z kopce.

Vypařil jsem se ke svému chemickému nádobíčku. Předpřipravená směs mi nějak rosolovatěla. Doufal jsem, že slizová konzistence nezaviní vedlejší efekty. Odměřit, nabrat do injekční stříkačky, vydezinfikovat místo vpichu... bodnout! Svižně, neslyšně.

Vkládal jsem víru v sílu všemi nenáviděné matematiky, totiž v to, že počítání mě uklidní. Hojné množství filmových tvůrců použilo tuto tematiku spojenou s počty pro rychloterapie cholerických charakterů na plátnech kin. Může-li počítání uspávat, neznělo tohle nemožně. Jedna. Dva. Tři. Čtyři. Pět. Šest. Sedm. Osm. Devět... Před uzavřením první číselné dekády namísto deset zaznělo: „Strejdo Marone? Kdepak jsi?".

Mia! Zhasnout! Zhasnout! Nejsem tady! Ať nic nevidí! S injekcí napůl visící z ruky jsem násilněji, než bylo nutné, překlopil vypínač světla do vypnuté pozice. Pokoj se rozsvítil na sekundu jasně modrým světlem a poté zčernal. Nedaleký zimní slunovrat odvolával denní světlo z nebe čím dál tím víc dříve. Temnoty noci roztahovaly své periody vlivu. Tím se stalo, že odpoledne zachvacovala matoucí tma pekelně časně.

Vlna ztráty světla se však netýkala pouze zamýšlené jedné žárovky. Z okna byla vidět série modrých světelných mini-výbuchů coby předzvěstí totálního zhasnutí. Všeho. Od sousedství až po okraj čtvrti, kam šlo dohlédnout. Domy, byty, pouliční lampy,... Jediné světýlko nepřežilo.