╭─────୨୧─────╮

"Jen takové skromné přání, já vím."

╰───────────╯

Ach jo! Ti dva mi zase překazili plány! No, co na plat? Přece jsem se nemohl nechat chytit. Rozhodl jsem se zajít do laboratoře. Bylo by hloupé jen tak se producírovat v šatech a neozbrojený po městě. Taky nastal čas zkontrolovat Viktorii, jestli už stihla dokončit testy s mou novou směsí.

A vy o mně vlastně nic nevíte! Jaká nezdvořilost! Dovolte mi se stručně představit. Jsem zván Maron. Od dětství jsem projevoval jakési známky nadprůměrnosti, či geniality. Ve dvou letech jsem se naučil číst, ve třech psát a hrát na housle a klavír. Nikdy jsem neměl moc přátel a příznivců, tak jsem si oblíbenost ve škole začal kupovat skrze dárky. Zajímal jsem se o zbraně a spolužákům je ochotně vyráběl. Nebyly nic extra, ale fungovaly. To mi zajistilo nejen popularitu, ale i pozornost. Většina mě odsuzovala, že rozdávám lasery, pistole a nože neznámého původu mezi mládež, ovšem našlo se i pár obdivovatelů. Jejich zásluhou mi po letech bylo uděleno stipendium na studium v oblastech vývoje vojenské techniky, robotiky, genetiky a chemie na vlastně částečně utajované a běžné veřejnosti nepřístupné škole, jejíž absolventi pracují na vysokých, důvěrných postech pro vládní organizace, armádu a tajné služby. Vyhodili mě, či spíše, já se vyhodil sám. Dlouhý příběh. O tom až někdy jindy...

Možná kvůli mé psychické labilitě, možná kvůli znechucení z lidí, možná vinou z mé touhy po tom být nejlepší a uznávaný, nebo díky všemu dohromady, jsem založil nelegální skrytou laboratoř. A co bylo mým cílem? Vyrobení zbraně, díky které bych byl všemi respektován a vynálezu, díky kterému bych byl nejslavnějším vynálezcem všech dob. Lidé by se pak přestali honit za penězi, zabývat zbytečnostmi, vymizela by hloupost a každý, každičký člověk by ke mně vzhlížel... Jen takové skromné přání, já vím. Ale mě by to stačilo.

Laboratoř se po čase rozšířila, přibral jsem k sobě pár lidí na pomoc při testování. Pečlivě jsem je ovšem vybíral a nevzal jen tak někoho. To se ví. Útočištěm se nám staly opuštěné sklady ve velkém černém několikapatrovém domě na okraji města. Nikdo normální tam nezavítá. Myslí si, že je to taková ta pochybná čtvrť plná feťáků a bezdomovců. Sám bych nepomyslel, že se tam skrývá místo zrodu vědeckých skvostů.