Nesnáším svůj život.

Jak mi to mohla udělat? Tak moc jsem ji miloval. Udělal bych pro ni všechno, dal bych jí cokoli, co by chtěla. Dal jsem jí všechnu moji pozornost a nikdy jí neublížil, ale ona mě ano. Zradila mě.

"Nialle, uklidni se."

"Jak můžu být klidný, Liame?! Moje holka mě podvedla," křiknu, až mi ho je líto. Není to jeho chyba, snaží se pouze být dobrým kamarádem a pomoct mi. "Ona mě sakra podvedla," zamumlám si pro sebe zrovna, když si sedám na jeho pohovku.

Liam si povzdechne a posadí se vedle mě. "Je mi to líto, Nialle. Vážně." Frustrovaně si promnu tvář. Nevím, co mám dělat.

Tehdy jsem se rozhodl ji překvapit, takže jsem koupil kávu a snídani. Poté jsem zamířil k jejímu bytu. Otevřel jsem vchodové dveře, měl jsem náhradní klíč, ale teď si přeju, abych do toho bytu nevešel a neslyšel to, co jsem slyšel. "Jsi si vůbec jistý?"

"Jistý čím?"

"Že tě podvedla."

"Liame, viděl jsem je spolu v její ložnici." Jeho oči se trochu rozšíří.

"Oh, uh, ty jsi je viděl-"

"Ano! Teď, prosím, nech mě to dostat z hlavy a nepřipomínej mi to, nemluv o tom." Zavře pusu a chápavě zakývá hlavou. Povzdychnu si a až teď si všiml, že Liamův pokoj pro hosty je plný manekýn.

"Co to je?" uchechtnu se. Podívá se směrem, kam jsem ukázal, pak se usměje.

"Oh, tohle?" Kývnu hlavou. "To jsou manekýny."

"Ne vážně, Sherlocku? Myslel jsem, co tady dělají? Pořádají snad večírek?"

"Nialle, po milióntý, nejsi vtipný. Vyprávíš špatné vtipy, přesně jako Harry."

"Proč o mně mluvíte?" Harry pozvedne jeho obočí, když vchází do Liamova bytu, vůbec nevím, jak se sem dostal.

"Harry, teď není zrovna správná chvíle-"

"Zrovna jsi řekl, že nejsem vtipný, proč? Slyšel jsi vůbec moje vtipy?" Ušklíbne se. "Můžu ti říct jeden hned teď-"

"Ne!" Vyskočí na nohy. "Podívej, Niall teď řeší jeden problém. Měli bychom mu pomoct."

"Oh, Anna tě podvedla?" uchechtne se a posadí se vedle mě, přesně tam, kde ještě před chvílí seděl Liam. Zamračím se zmatením, jak to, že o tom ví? Neodposlouchával nás, když jsme o tom mluvili? "Co?"

"Jak to, že o tom víš?" zeptá se ho Liam, taky zmateně.

"Počkat, takže je to pravda?" Povzdychne si a položí svoji dlaň na moje rameno. "Promiň, brácho!"

"Tys nás slyšel?"

"Ne." Zakroutí hlavou. "I když jsem překvapený, očekával jsem to."

"Jak to?"

"Jestli ti to řeknu, nebude se ti to líbit." Zakroutím hlavou na znamení nesouhlasu. Potřebuju vědět, proč o tom věděl. Viděl snad něco, co já ne? Samozřejmě že ne, to by mi řekl.

"Ne, řekni mi to."

"No," podívá se na Liama. On jen zakroutí hlavou, ale když si všimne, že na něj koukám, povzdychne se.

"Dobře, ona tě využívala," řekne potichu.

"Huh?" Podívám se zpátky na Harryho, hrajícího si se svými prstýnky, které nosí.

"Vypadala, že tě miluje a možná že ano. Ale my jsme viděli něco jiného. Využívala tě, hrála si s tebou." Zakroutím hlavou. Ne, ona mě milovala.

Sdílíme spolu spoustu úžasných vzpomínek, záleželo nám na sobě, navzdory tomu, že jsme se i hodně hádali. Nikdy to nezašlo moc daleko, pohádali jsme se a pak, další den, bylo všechno zase při starém. Ale bohužel, tentokrát tomu tak nebylo.

Chvíli jsme v tichosti seděli, dokud se Harry nezačal chechtat. "Vypadá to, že tě Chloe nedostatečně uspokojuje." Liam na něj pozvedne své obočí, takže Harry ukáže na manekýny přesně tak, jako jsem na ně ukazoval já, než nás vyrušil.

"Sklapni, kreténe!"

"Oh, tak co jsou? Se-"

"Ne, nejsou, ty nadrženče! Jsou to manekýny."

"Bože, přestaň to říkat. Všichni víme co to je, nejsme idioti!" řeknu, když si Liam sedá na židli naproti nám.

"Oh, ty jsi víc než to," protočím oči, "tak jako tak, patří Chloe-"

"Takže ty jsi ten, co jí nedostatečně uspokojuje," neodpustil si Harry, což mě rozesmálo. Liam popadne jeden z polštářů, co leželi vedle jeho židle, a hodí je na nás.

"Běžte do háje, oba!"*

"Myslím, že tvoje holka potřebuje víc než-" Hodí po nás další polštář, aby zastavil Harryho. Já se smál víc a víc, Harry se ušklíbne na Liama.

Jsem rád, že mi pomáhají vyhnout se mému problému změnou tématu konverzace. Vím, že je to důležité, že bych se tomu neměl vyhýbat, ale jsem unavený z přemýšlení. Vím, že je po všem, ale možná jsem jí byl prostě moc oddaný.

Možná mají kluci pravdu, možná to opravdu celé jenom hrála. Ale jestli ne, proč by to dělala? Proč by mi lámala srdce?

"Teď vážně! Proč je Chloe má, proč je tady nechala?" Zeptám se, když jsme už všichni klidní.

"No, moc toho nevím. Všechno co vím je, že je má do práce. Však víš, návrhaření a další věci." Kývnu na znamení souhlasu. Vždycky jsem si myslel, že jsou manekýny děsivý, ale to bylo, když jsem byl ještě dítě.

Harry se postaví a vejde do pokoje pro hosty, my s Liamem ho následujeme. "Neznič nic, jinak mě zabije."

"Tahle vypadá sexy." Ušklíbnu se, když Harry zkoumá manekýnku. Vypadá sexy, a to nejdivnější ta tom je, že všechny vypadají tak realisticky.

"To jsi tak zoufalý, že tu flirtuješ s manekýnkou?" Liam se ho zeptá se smíchem, což donutí Harryho protočit oči.

Porozhlédnu se po pokoji, je jich tu hodně, kolem dvaceti nebo tak nějak. Mimoto, měl jsem rád návrhářství a tyhle vypadají všechny vážně dobře. Usměji se, když e pohledem zastavím na jedné. Přejdu k ní, vypadá překrásně. Také vypadá tak reálně.

"Vypadá to, že někdo našel svoji pravou lásku." Harry mě poplácá po rameni.

"Nech ho být," řekne Liam, stojící vedle nás.

"Co si o ní myslíš?" zeptá se Harry.

"Vypadají tak reálně."

"Jo, někdy z nich dostanu i strach a pak mám pocit, že mě v noci zabijí."

"Tahle vypadá... překrásně," zašeptám si spíše pro sebe. Harry si ji prohlédne a poté se usměje.

"Jo, všechny jsou sexy." Zakroutím hlavou a odejdu.

Myslel jsem překrásně, ne sexy. V tom je rozdíl, ne? "Nialle, počkej!" Zastavím se dřív, než jsem stihl opustit místnost. Otočím se a čekám, než se Liam rozmluví.

"Než na to zapomenu, Louis s námi chce jít večer do klubu, pobavit se."

"Super!" Harry se zakření.

"No, už je to chvíle," řeknu. Nešel jsem do klubu od té doby, co jsem začal chodit s Annou, to je před rokem. Nesnáší kluby a já chtěl být vždycky zodpovědný s pitím, takže jsem nemohl udělat něco, čeho bych později litoval. Myslím, že jí to bylo celkem jedno, takže pak mi to bylo jedno taky.

Změnil jsem se kvůli ní a ona mi na oplátku ublížila. Opravdu ji chtěl nenávidět, ale nevím jak.

"Takže, jdeš do toho?" zeptá se mě Liam, zrovna když se Harry staví vedle mě a položí své dlaně na má ramena.

"Nialle," řekne opatrně, "přenes se přes to. Ona je pryč, nezaslouží si tě a ty si zasloužíš jen to nejlepší. A taky se bavit a užít si život!" zašklebí se a Liam kývne hlavou.

"Nikdy jsem s ním ještě nesouhlasil, ale protentokrát má pravdu. Měl by ses přes to přenést, Nialle, tohle je tvoje šance."

"Plus, být single není špatný. Mám na mysli, podívej na mě!" Harry na mě mrkne.

"Říká ten, kdo flirtoval s manekýnkou a myslel si, že se sexy."

Zachechtá se a přikývne. Asi po minutě přemýšlení si uvědomím, že mi vlastně docela chybí ten šílený party život.

"Dobře, proč ne!" Oba nahlas radostně vykřiknou a plácnou si se mnou. Jsem připravený na ni zapomenout, a kdo ví, možná si najdu někoho lepšího, než byla ona.

Nechci perfektní nebo nějakou sexy. Všechno co chci, je dívka, která by mě donutila padnout na kolena a být ji věrný.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

*"Běžte do háje, oba!" - v anglickém originále: "Fu.ck you, both!" Což v hrubém překladu, který by pak ale nedával smysl, znamená 'spát s vámi oběma'. Harryho odpověď tedy poté naráží na to, že by si dali skupinovku, jestli chápete. :D

Nevíte, jak moc jsem se do tohohle příběhu zamilovala. Tak rychle a snadno se překládá. Ehm.. snadno. :D Ale stejně to ubíhá strašně rychle. Takže možná tu brzy, a to myslím vážně brzy, bude další díl.

Nezapomeňte dát vote a komentář s vaším názorem! xx