Uplynulo zase pár měsíců a příprava svatby byla v plném proudu. Měla to být jen malá svatba. Moji rodiče, jeho strýček a svědci.

" Calio! " Zavolala má matka hned po příjezdu. " Ani nevím že sis našla přítele a hned mi přijde pozvánka na svatbu. " vyčítala mi. Táta šel za ní pouze mlčky. " Taky tě ráda vidím. " povzdechla jsem si a objala je. " Kde je vůbec ženich? " Zeptala se. "V laboratoři. Má teď beze mě hodně práce. " Řekla jsem. Poté jsem musela snášet příval slov od me matky. " Nějak si přibrala. " Poznamenala mezi přednáškou o zodpovědnosti. " Nepřibrala. " pipla jsem a podívala se na své pomalu narůstající břicho. " Jsem ťehotná. " Řekla jsem skoro neslysne. A tak se do toho vložil můj otec.

Konečně přišel obřad a já mohla byt osvobozena ze spárů své matky. Jsem ráda že toto byl malý obřad a docela závidím ženichovi že z jeho rodiny žije jen jeho strýc a on se nemusí stresovat.

Nastal ten okamžik kdy jsme si řekli naše ano a já musím přiznat že to bylo to nejlepší co jsem zažila. Niní jsem nosila nové jméno. Calia Sage.

Zda se mi že ten příběh nejak odflákavam ale snad to nevadí až tak moc.