Posadila jsem se k zápiskům. " Creatore děje se něco? " Uslyšela jsem za sebou hlas. Byla to Nai. Pomocí urychlovačů růstu a tak dále už vypadala na 10. " Ne Nai. Buď hodná holka a dodržuj zákaz vstupu do laboratoře. " Řekla jsem. Nai posmutnela. Prestali jsme fungovat jako rodina ve chvíli kdy Nai začala růst. Stala se jen jednou z našich poskoků.

" Miláčku nechceš si odpočinout? " Usmál se můj muž a tahal mě z hromady papírů. " Ne dokud nepřijdu na to jak to ta zatracená ženská dělá! " řekla jsem a znovu prohlizela poznámky. Nebyli jsme jediní šílení vědci a to me štvalo. Oběvila se mladá holka, její výtvory byli lepší než naše. Hlavně nemusela používat lidi.

"JJ je pro nás velkou motivací, díky ní budeme moci udělat spoustu dalších věcí. " Řekl a konečně mě vytáhl z papírů. On jen zneužívá toho že jsem malinká. " Ale... Zkoumali jsme jednu z jejích výtvorů... tu panenku... Yuko! A já tomu stále nerozumím. " povzdechla jsem si. " Nechej to na mě drahá... já na to přijdu. " Řekl a vzal do ruky zápisky. Kývla jsem a šla si trochu provětrat hlavu. Při každém kroku mou nohou projela bolest. To kvůli jediné věci. Roztříštené kulky v mé noze. Malý dárek od JJ a jejích výtvorů.

Poslední kapitola je tu. Možná potom napíšu i příběh samostatne o Chicovi. Ale to už nevím. Byl to takový krátký příběh na vyčištění hlavy. ^^ snad se líbil.