Porod přišel po dalších pár měsících a já ležela vedle svého muže. Byla jsem ráda že je tu se mnou. Zdálo se to skoro nekonečné. Všechny ty komplikace, doktoři, operace a pak ten horor ke konci. Nebyt něj po mém boku vážně bych odpadla. Byli to dvojčata. Sayuri a Nai. Byl v tom jeden háček. " Madam, pane... Máme pro vás špatnou zprávu. " Řekl zamlkle doktor. " Sayuri zemřela pár minut po porodu a Nai nedáváme také dlouhou dobu. " V té chvíli se mi zhroutil svět a já nevěděla že další hrozná zpráva mě teprve čeká. A to že nebudu moct mít další děti.

Byla jsem v nemocnici dny. Tiskla malou Nai k sobe aby jí nikdo neublížil. Mého muže ke mě později už nepustili a on prý ani nevycházel z laboratoře. Staly se z nás trosky. " Paní Sage?" Řekla sestra když přišla do mého nemocničního pokoje. " Mám pro vás dobrou zprávu. " Usmála se. Zazarili mi oči. " Nai je v pořádku? Budu moci mít další děti? " Zeptala jsem se s očekáváním v očích. " Ne to bohužel ne. Ale dnes večer už budete moci jet domů... "

Domů mě odvezl můj muž. Oba jsme mlčeli a já poznala že on má něco v plánu. Doma mi ukázal co. Odvedl mě do naší laboratoře a naznačil mi ať se posadím. " Nai má naději. " Usmál se. " Prováděl jsem pár testů s DNA nebo zvířaty a pokud prejdeme na testování na lidech Máme šanci ji zachránit. " Řekl mi. " Není testování na lidech zakázáno? " Zeptala jsem se. " Je. Ale lituji toho že Sayuri zemřela a Nai možná neuslyšíme říct její první slova. Potrebuju tvoji pomoc. " upřel na mě svůj pohled. " Já. .. ti pomůžu." Kývla jsem.

Teď se to konečně dostává do té zajimavé části xD.