"Teto?"
"Ano?"
"Nechci nic říkat, ale-"
"Tak mlč."
"Fajn, něco říct chci."
"Ale mě to nezajímá...
" Nejste s tátou tak trochu dětinský?" Ignorovala madá Damnathoris poznámky té starší.
"Proč myslíš?"
"No, právě sedíš u stolu, máš na sobě mokré šaty, na klobouku pěnu a pod tím mokrým prádlem je ti vidět... Všechno..."
"Pod tím mokrým prádlem mám ještě mokřejší spodní prádlo, protože mě tvůj táta zlil sprchou. Ale alespoň netvrď, že je mi vidět všehno."
"Dobře, ale... Tak se snad převleč, ne?"
"Mně se to tak líbí." Zašklebila ss Damn a olízla nůž, čímž nasazovala své nevhodnosti korunu.
Eliáš se na ně nervózně podíval a nakonec rezignoval a odšoural se převléct do suchého.
Damnathoris se zasmála a začala vylizovat talíř. Její neteř na ni nesouhlasně zírala.
"No co je...?" Prohodila nakonec, aby přerušila narůstající trapné ticho a tikání pendlovek.
"Sedíš mokrá u stolu a lížeš talíř. To snad nemyslíš vážně." Zasyčela ledově Thoris.
"Hele, uz jsem seděla na mnoha místech i nahá a co se lízání týče-"
"Nezabíhej do detailů!"
"No dobře... Nechápu, co máš proti věcem k lízání..."
Mladší dívka na ní vrhla ledový pohled, po jehož střetu padaly mouchy mrtvé na zem.
"Zmrzlině, třeba..." Dodala Damn rychle a zatvářila se jak malý uličník. " No dobrý, tak se půjdu převlíct, no. Koukáš jak kakabus."
"Jdi, proboha." Zavrtěla Thor hlavou.
"Ale ten korzet je celkem sexy, nemyslíš?" Zašklebila se ještě zlobivě a koukala, jak její neteři vadí téma spodního prádla. Nakonec odkráčela vyměnit si garderobu a za sebou nechávala malou cestičku z loužiček vody.
"Ty, Damnathoris!" Houkla za ní ještě dívka. "Vážně tě baví sedět u stolu tak zmáčená?"
"Jasnačka, že ne. Jsen jsem to chtěla vydržet dýl jak tvůj fotr." Zachichotala se Damn rozjíveně. A její hlas zmizel kdesi nad schodištěm.
Thoris osaměla. Odnesla ze stolu nádobí do kuchyně a vyhodila zbytky jídla. Přemýšlela... Bylo jí smutno a cítila se tak... Tak strašně sama. Jako jediná rybička v moři, jako oblázek v poušti. Vždycky snila o tetě Damnathoris. Udělala v životě hodně věcí a zelenoočka si z ní vytvořila spíše tu moudrou a mírnou megakladnou postavu. A teď? Stála tu pred ní rozjívená a šílená divoženka, ženoucí ji i tátu do průšvihu a jen tak letmo tančící životem. Žádné moudro. Jen samá legrace, vtípky a... Zbraně. Už toho začínala mít po krk. Popadla mobil a vytočila mámino číslo. Už už se chystala zmáčknout zelené tlačítko pro zahájení hovoru, když v tom se za ní bez varování ozval hlas.
"To bych na tvém místě nedělala. Přiděláš mámě jen starosti..." Tentokrát byla její povedená tetička vážná a zamyšlená. "To, co děláme je opravdu nebezpečná věc... Pokud nechceš, zapomeň na tohle místo i na mě. Ja to dokončit musím." Mluvila klidně, ale bylo znát, že klidná není.
Thoris svěsila hlavu. "Chtěla jsem jí jen zavolat a-"
"Dám ti svůj telefon. Má zapnuté šifrování polohy. Bude to bezpečnější." Polozila Damn malou krabičku na stůl. "A... Dej si pozor na jazyk." Dodala a stejně tiše jako přišla, tak se vypařila.