"Nazdár, Autorko." Damn stála opřená ve dveřích, koukala na Thor s Eliášem jak se cvičí ve střelbě z pušky. Popravdě řečeno, Thoris to šlo líp, než Eliášovi.
Ze sluchátka se ozval bzukot a pak Autorčin hlas. "Nazdárek Damnathoris, jak je?"
"Co děláš v Austrálii?"
"Píšu cestopis. Jak ty o tom víš?"
"Cestopis? Ty už nikdo nečte."
"A jak víš, že jsem odjela?" V sluchátku to mírně zašustilo.
"To víš, instinkty. A navíc se mi sem nasáčkoval Eliáš s malou."
"Ježiši... Vadí ti tam moc? Já se bála, že to doma nebudou zvládat, ale ujišťovali mě o opaku..."
Damnathoris se usmívala a sledovala, jak její jmenovkyně právě strefila terč přímo do středu. "To víš, že mi tu nevaděj. Stejně jsem je chtěla pozvat. Jsou moc hodný..."
"Jo, aha. Hele... Co je to tam u vás za rány? Skoro, jako by se střílelo... Neučíte ji doufám ňáký nekalosti."
"Né, né! Jak tě to proboha napadlo... Já jen... Spravuju metronom."
"Metronom? Ale ten zvuk je takovrj nepravidelnej..."
"A přesně proto ho zpravuju!"
"A proč zrivna teď zpravuješ metronom?"
"Protože se právě rozbil."
"Ty na něco hraješ?"
"Jo, na kytaru..."
"Ale k té se přeci metronom nepouští..."
"A na klavír." Dodala rychle Damn.
"Ty máš klavír?"
"Jó, černobílej."
"A jde ho máš?"
"V knihovně..."
"Ale tam jsi vždycky chtéla mít klid a klavir není zrovna tichá záležitost..."
"No to víííš... Časy se mění, názory taky..."
Eliáš vytáhl bazuku. Damnathoris znejistěla, protože pochybovala, že tenhle zvuk okecá metronomem.
"Hele, tak mě napadá, kup si novej metronom, ne?"
"Ále to je dobrý. Je to jen vybitá baterka."
"V metronomu nejsou baterky..."
"Ach, ano, samozřejmě! Jsem já to ale popleta, jasně že jsem chtěla říct rozbitá pružinka!" Lhala kostrbatě Damn a modlila se, aby Autorka neměla ponětí o tom, co je a co není v metronomu, protože se bála, že prožinka tam taky nemusí nutně být.
Autorka jí to ale docela sežrala. "Hele, tak jo, a... Mohla bych mluvit s Eliášem a se svojí beruškou?"
Autorčina beruška právě zkoumala bazuku.
"Hele, oni šli na houby..."
"Na houby? V tom suchu?" Ptala se naivně Autorka.
"Jó, já jim to taky řikala. Ale to víš... Je hezky, tak šli do lesa. Hele, ňák blbě tě slyšim." Řekla a začala foukat do sluchátka. "To bude asi to spojení přes moře." Pokračovala a šustila do mobilu cárem alobalu.
"Počkej! Ještě jsem chtěla říct-"
Thoris se chystala k prvnímu výstřelu. Damn zuřivě gestikulovala, ať počkají, ale nikdo jí nevěnival pozornost.
"-že je pozdra-"
Damnathoris to típla. "Fajn, mámu máme z krku. Teď ještě vycvičit pískle a jde se na věc." Pronesla sama k sobě a vydala se pomoct Eliášovi s výukou Thoris o zbraních střelného typu. Šlo mu to jak psovi pastva.
"Myslela jsem, že jsi v tom lepší..." Zabručela Damn nespokojeně.
"Hele, naposledy jsem střílel v osmnácti, těsně před tím, než mě bratr zajal..." Pokoušel se obhájit.
"To je vidět." Upřela na něj profesionálka vyčítavý pohled.