-1-
,,Ach jo. Zase lektvary!" zazoufal si Ron.
,,Rone, vždyť lektvary jsou snadné, když se soustředíš," obhajovala svůj oblíbený předmět Hermiona. Neměla ráda, když si Ron na studium stěžoval, byť se vůbec neučil.
,,Taková blbost!" snažil se jí to Harry vymluvit. ,,Kdy to budem potřebovat?"
,,Pořád!" odpověděla prostě Hermiona a seběhla schody k učebně.
,,Stejně to nechápu, samý bylinky a odvary. No - a stejně si nic nepamatuju."
,,Weasley, to by ses ale měl aspoň jednu minutu učit!" řekl Draco, který se se svými kumpány objevil na schodišti. Tvářil se jako vždy spokojeně a povýšeně.
,,Hele, nech ho bejt, Malfoyi!" řekla dost drsně Hermiona a propálila ho pohledem. Přitom s jeho poznámkou do jisté míry souhlasila. Což ale nemohla přiznat.
,,Tak tebe se musí zastávat holka?" ušklíbl se. ,,Seš fakt ubožák, Weasley!"
Hermiona zvedla hůlku až k jeho krku.
,,Co jsi to říkal?"
,,J-já... Nic," vykoktal Draco a vyděšeně sledoval Hermionu, jak se pomalu uklidnila a (tak aby to nikdo kromě jeho neviděl) se lehce pousmála.
,,Takže už toho necháš?"
Svěsila svou hůlku.
,,Nevím, o čem to mluvíš, Grangerová," pravil arogantně a elegantně vplul do učebny lektvarů. Hermiona krátce pohlédla na jeho mizející postavu.
,,Už od něj bude pokoj," usmála se na své dva kamarády.
,,Nikdy se mě nezastávej !" vyjel na ni Ron.
,,Já jen..." chtěla se Hermiona obhajovat, ale Ron ji zarazil.
,,Už mně to tvý samaritánství leze na mozek!"
,,Ty nějakej máš?!" vykřikla naštvaně. Poslední dobou se Ron choval vážně hloupě a Hermionu nebavilo stále se s ním dohadovat.
,,No, rozhodně ho mám dost na to, abych si s Malfoyem vyrovnal účty sám!"
,,No tak prosím! Příště na tebe kašlu! Proč bych se tě vůbec měla zastávat, když o to nestojíš?!" štěkla a odešla do třídy. Když usedala, všimla si páru modrých očí, které na ni na vteřinu pohlédly.
,,Rone, proč se tak k Hermioně chováš?" zeptal se vyčítavě Harry, když vcházeli do učebny.
,,Je to hrůza," začal Ron, ,,chápeš, mě chrání holka!"
,,No a?"
,,A nic! Ty taky nikdy nechápeš, že z toho vždycky vyjdu jako největší blbec, Hermiona se mě zastane a já jsem potom celý roky za idiota!" Hermiona to slyšela a bylo jí to upřímně jedno. Nechtěla si náladu kazit pitomcem Ronaldem a jeho dětinským chováním.
,,Takže dnes se rozdělíte takto : Weasley a Parkinsnová, Grangerová a Malfoy..."
V tom zmijozelští negativně zahučeli. Nebelvírští se na ně podívali s pohledem, který značil, že oni také nejsou nadšení.
,,Ticho!" pravil podrážděně Snape a pokračoval dál. ,,Sedněte si dvojice k sobě a začněte pracovat!"
Hermiona a Draco si sedli úplně dozadu. Harry, který seděl před nimi, se na Hermionu otočil, Hermiona protočila oči v sloup a naznačila mu, že je vážně otrávená, že sedí zrovna s Malfoyem.
,,Tak, Grangerová, umíš to nazpaměť, nebo mám vyndat knížku?" zeptal se Draco.
,,Radši bych si vzala tu knížku, pokud si něco nepamatuješ i ty."
,,Něco jo. Takže to zvládnem?"
,,Jistěže, Malfoyi. Ty jsi nejlepší ze třídy a já to taky docela umím, ale samozřejmě, že na tebe nemám," zavtipkovala Hermiona.
,,I když nechceš, Grangerová, lichotíš mi," přiznal Draco a začal krájet bylinky.
,,A jak víš, že nechci?" zašeptala Hermiona a ušklíbla se.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro