„Ty jsi hned se vším hotová," zavrtěl hlavou Remus, s kornoutem zmrzliny v ruce však pookřál.

„A to se mám se vším párat, nebo co?" uculila se Arabela a spiklenecky na něj mrkla. Dál jedli mlčky a na konci ulice se rozdělili. Remus vyrazil k dalšímu místu vhodnému k přemístění a Arabela domů.

Remus chvíli váhal, ale poté se přemístil tam, kam ho tak usilovně táhlo srdce. Věděl, co musí udělat, aby se pohnul dál. Musel žádat odpuštění, i když se mu ho už jednou dostalo. Třeba tím dostojí radě, kterou mu dala Arabela, a udělá si v sobě pořádek.