9. Vílí parta
Ziram s Pippou zůstal celou dobu, než nadešla jejich společná hodina základů obranných štítů. Dokonce kvůli příjemně strávenému času ztratili pojem o čase natolik, že museli přidat do kroku, aby na vyučování přišli včas. Naštěstí Ziram věděl, kde vyučování probíhá, protože hned ve vedlejší místnosti měl telekinezi hmotných objektů a všiml si podobných dveří, jež právě hlásaly název jeho třetího předmětu.
"Tady už jenom zahneme a -" popisoval Ziram cestu udýchaným tónem a ohlížel se za Pippou, jestli následuje jeho vedení. Přemýšlel, zdali ji má chytit za ruku a dodat malinko impulzu, aby pospíchala rychleji, ale usoudil, že to zaprvé není nutné, protože Pippa mu v pohodě stačila, a zadruhé ji znal teprve dva dny, takže se necítil na takové intimnější gesto.
Za rohem se opravdu nacházela trojice podobných dveří, z nichž prostřední byly jejich cíl. Ziram v rychlosti zkontroloval talisman, a ten mu potvrdil, že jsou ve správný čas na správném místě, a dokonce mají dvě minuty k dobru. Oddechl si, jednou rukou zabral za kovovou kliku a druhou pokynul Pippě, aby vstoupila první, jako správný gentleman, a při tom se neznatelně poklonil.
Pippa se uculila, líbilo se jí Ziramovo chování, a hlavně mu byla vděčná, že se mu dnes po katastrofální hodině duhových procesů mohla svěřit a on jí byl oporou. Na jeho pokyn vstoupila a ohlédla se za ním: "Sedneš si se mnou do lavice?"
"Jasně," mrkl na ni.
Malá blondýnka si oddechla a zamířila do jedné ze zadních lavic hned poté, co přelétla pohledem z půlky plnou místnost svých spolužáků, a Ziram ji následoval.
"Víš, kdo tento předmět učí?" zeptala se Pippa, jakmile se oba usadili.
"Nevím, nechám se překvapit," pokrčil Ziram rameny a na tváři mu vyrašit rošťácký úsměv.
Pippa se nadechla, že mu na to něco odpoví, ale začít mluvit už nestihla, protože do třídy vešel vyučující. Dlouhé černé vlasy, perfektně rovné, milý potěšený pohled - nebyl to nikdo jiný než sám Gregory Trindestal.
Pippa vydechla úžasem. Vůbec nečekala, že ředitel taky učí nějaké předměty, a kdyby tuto skutečnost věděla, ještě míň by čekala, že jeden z takových předmětů bude určen pro první ročník. Uvnitř jásala, protože Gregory byl sympaťák na první pohled a ona už s ním měla dobré zkušenosti. Ne jako s profesorem Ligarkem nebo s hodinou profesorky Chryzantiny.
"Prosím, začneme," prohlásil Gregory začátek hodiny a počkal, než se všichni v lavicích uklidní a začnou mu věnovat pozornost. "Mám vás za úkol naučit základní obranné techniky, jimiž jsou štíty. Řekneme si k tomu trochu teorie, abyste měli představu, co vás čeká a nemine. Budeme se soustředit na dva druhy štítů, fyzické a magické. Každému pochopitelně půjde lépe něco jiného, ale je velmi žádané, abyste věnovali dostatek pozornosti obou těmto technikám. Může se nejednou stát, že vám zachrání život."
Třídou projela vlna údivu a strachu. Zachránit život? Odkdy je tento svět nepřátelský?
Gregory si toho všiml, kývnul hlavou a jal se vysvětlovat: "Nevím, nakolik jste seznámeni s náturou tohoto světa. Jistě, tady na Akademii je to vesměs bezpečné místo, a hádám, že na místech, kde jste bydleli s rodinou, taktéž. Ale je to tím, že obydlená místa jsou střežená schopnými mágy, kteří udržují v okolí bariéry. Normálního člověka to vůbec nemusí napadnout, že by se něco takového dělo, a je to v pořádku. Jenže z vás budou právě ti schopní mágové, kteří budou o světě vědět něco víc - vezměte si třeba divoká zvířata. Obvykle jsou neškodná, ale za působení určitých vlivů se mohou pomátnout a být velmi útočná. Mágové je v nejlepším případě chytají a zavírají do klecí, aby je mohli pustit, když daná událost pomine. V horším případě jsou nuceni je zabít."
Pippa na učitele koukala s vykulenýma očima. Vypadala trochu jako v transu, čehož si Ziram všiml, a tak do ní nenápadně pod lavicí šťouchl. Ona pak zhluboka vydechla, otřepala se, ale pozornost z Gregoryho nespustila.
"Další věcí jsou třeba nemrtví. Teď vás nechci strašit ani zatěžovat detaily, jenom si zapamatujte, že existují, a že je dobré se jich zbavovat. Jak, to se tady učit nebude, my se naopak naučíme, jak postavit štít takový, aby na vás nemohli. Ze začátku to bude třeba jen štít pro vás, ale časem budete zvládat štíty pro více lidí. Pokud budete hodně dobří, tak to klidně může znamenat, že budete moct zaujmout pozici mága-obránce v nějakém městě a pomáhat tam udržovat funkční štít pořád."
To byly základní informace, které jim Gregory předložil. Dal svým studentům chvilku na vstřebání všeho, co řekl, a zbytek hodiny mluvil o konkrétnějších věcech, které souvisely s předmětem.
Pippu udivilo, že Gregoryho tempo výuky bylo docela jiné, než jak se tvářil při úvodním proslovu. Mluvil rázně, hlasitě a vážně, moc se neusmíval ani nedělal vtípky. Ale co, pořád vypadal přívětivě, ne jako profesor Ligark, pomyslela si Pippa. Třeba má zkušenost takovou, že tímto stylem si studenti více zapamatují a bude mít u nich pořád autoritu.
Nedostali žádný domácí úkol, což bylo pro Pippu překvapující, vzhledem k tomu, že tady prváky všichni varovali, aby nepodcenili přípravu hned od začátku. Avšak Gregory jim pouze doporučil se na probíranou látku podívat do učebnic v knihovně.
"To jsem ani nevěděla, že je tu knihovna," prohlásila udiveně Pippa po skončení hodiny.
"Jasně, že jo," pokrčil Ziram rameny, "odkud bys jinak chtěla brát dodatečné informace? Každá škola musí mít svou knihovnu. Není to teda Mystická knihovna, ta je od nás trochu dál, ale taky nepotřebuješ hledat tisíce let staré informace. Ke studiu bohatě stačí tahle."
Studenti si pomalu balili věci a odcházeli z hodiny. Pippa chvíli čekala, protože neměla ráda tlačenice ve dveřích, a Ziram nevypadal, že by někam spěchal. Otevřel pusu k navázání dalšího hovoru, ale v tu chvíli se u jejich lavice zastavila zrzavá dívka. Pippa hned poznala, že je to Dreizina kamarádka Siryen.
"Pippo? Ty..." začala tlumeným hlasem a naklonila se k ní, "zaslechla jsem dobře, že jsi víla?"
V Pippě hrklo, narovnala se v páteři a opatrně odpověděla: "No? Jsem."
"Ach, konečně někdo!" výskla Siryen nadšeně. "Bála jsem se, že budu jediná. Nezdálo se mi, že by tady na škole bylo mnoho víl. A prý se k nám učitelé nechovají dvakrát přívětivě oproti lidskému druhu. Tak jsem chtěla mít nějakou kamarádku vílu."
Pippa přikývla a nejistě se usmála. "Jo, tak jsi mě našla. Taky budu ráda držet s tebou."
Obě se najednou podívaly na Zirama, který pořád seděl v lavici vedle Pippy s mírně pobaveným výrazem ve tváři a pozvednutým jedním obočím.
"Ehm," zasmál se, "já vím, že nejsem víla, ale taky bych rád měl kamarády, takže kdybychom se mohli třeba bavit všichni..." navrhoval, ale z tónu jeho hlasu bylo jasné, že si dělá trochu legraci a že se určitě nebojí, že by se s ním nikdo nebavil.
"Samozřejmě," zazubila se Pippa, "tímto tě pasuji na vílího pobočníka!"
Tahle poznámka očividně rozesmála i Siryen, která předtím vypadala dost stydlivě a zamlkle. "Mám si taky sehnat svého pobočníka?" navrhla.
"Netřeba, já vás zvládnu obě, holky!" prohlásil sebejistě Ziram a zvedl se z lavice.
Ze třídy už všichni, až na tuto povedenou partičku, odešli, takže nebyl důvod zdržovat se zde dále. Všichni tři se vydali ven na světlo, ale Siryen si pak vzpomněla, že vlastně má ještě hodinu pozdě odpoledne o historii světa. Nad tím se Ziram i Pippa podivovali, Pippa hlavně nechápala, proč by někdo studoval dobrovolně nemagický předmět, když si může vybrat z takové hromady magických, ale nahlas nic neříkala - zase tak dobře se zatím se Siryen neznala.
Nakonec oba doprovodili Siryen k učebně, kde měla mít ještě tu hodinu. Pippa se už cestou zpátky chtěla se Ziramem rozloučit a jít si na pokoj odpočinout, pročíst poznámky a následně jít spát v nějakou rozumnou dobu, ale Ziram ji ještě zadržel.
"Počkej, Pippo," ošil se a rozhlédl se na všechny strany, jestli jsou opravdu sami, "ještě ti musím něco říct. Zepher říkal... Říkal, že Ligark je nebezpečný. Že prý tady na škole má nějakou jinou úlohu než nás učit."
Pippa přikývla. "Něco takového mi Zepher říkal taky, ale nijak to nerozvedl. Víš, co tím myslel?"
"No, prý si máme vážně dávat pozor, nesnažit se s ním spřátelit a mimo hodiny jej obcházet velkým obloukem. Důvod nevím, ale ještě se ho na to zeptám, taky by mě to zajímalo. Je pravda, že ne všichni mágové mohou být bezpeční," zakončil svou úvahu.
"Beru na vědomí," řekla Pippa poněkud vážně, až ji samotnou překvapilo, že takového tónu hlasu je vůbec schopná. Pak už se opravdu rozloučili a zamířili každý svou cestou.
V pokoji se Pippa rozvalila do postele a značnou chvíli nic nedělala. Na to, aby usnula hned, byla ještě moc rozjívená, takže akorát přemýšlela o celém dni a o tom, jak bude následující studium vypadat. Na jednu stranu byla ráda, že má kamarády a zajímavé předměty. Na druhou stranu se začínala čím dál víc děsit profesora Ligarka a Duhových procesů, to hlavně kvůli Dickovi. Snažila se ale nebýt moc pesimistická, vždycky vlastně měla tu možnost jít za Gregorym Trindestalem a promluvit si o svých problémech s ním.
Čekala na Dreizu, aby si s ní mohla ještě večer popovídat o celém dni a nových předmětech, ale Dreiza pořád nepřicházela. Pippa už pak začala být dost unavená, tak se rozhodla provést večerní hygienu a jít spát i bez své spolubydlící.
Však si s ní můžu promluvit ráno, ještě si stačila pro sebe říct.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro