Zbytek dne Pippa odpočívala, jelikož výuka měla začít až následující den. Zašla si smočit nohy k jezírku, pak chvíli ležela v parku, odkud měla výhled na přijíždějící starší studenty, kteří se rozhodli ubytovat na poslední chvíli, a se stmíváním se opět vrátila na pokoj. Tam seděla Dreiza v tureckém sedu na své posteli, v rukou desky s blokem papíru a něco si do nich soustředěně zapisovala.

"Ahoj," pozdravila ji potichu Pippa.

Dreiza okamžitě od psaní vzhlédla a pomalu se ani nestačila nadechnout, jak rychle začala mluvit. "Jé, ty už jsi přišla! Tak povídej, co máš za předměty? Budeme chodit na něco spolu? Jaký byl ředitel Trindestal? Já měla svůj pohovor s učitelem, který učí teoretickou magii. Vypadá na první pohled strašidelně, ale byl celkem v pohodě. Ale prý nemá rád flákače. Zapsala sis teoretickou magii? Promiň, ani tě nenechám odpovědět, jsem děsná," vychrlila Dreiza ze sebe, načež dala Pippě prostor pro odpověď. Koneckonců, sama už se nutně potřebovala nadechnout.

Pippa sebou trhla a uvědomila si, že pořád stojí u dveří, a tak zamířila ke své posteli, přičemž se snažila shrnout své dojmy z pohovoru. "Budu chodit na teoretickou magii, prý to budu potřebovat, říkal mi pan ředitel. A potom na základy obranných štítů a duhové procesy. Jsem na všechno zvědavá, jen se trochu bojím, že mi to nepůjde. Ale budu se snažit to nahradit aspoň ve svém volném čase. A co máš ty?" zeptala se na oplátku.

Nadšený výraz se z Dreizina obličeje vytratil a nahradilo jej mírné zamračení. "Teoretickou magii mám taky, původně jsem nechtěla, ale učitel Ligark mě přesvědčil. Nic dalšího s tebou nemám, já budu chodit na vysávání života a telekinezi hmotných objektů. Zní to vznešeně, ale Ligark mi říkal, že prostě pracujeme se spoustou kamenů a snažíme se s nimi dělat různé věci. Vybrala jsem si to proto, že Clara něco podobného studovala celou dobu, a tak si myslím, že na to mám taky nadání." Pokrčila rameny.

Chvíli bylo ticho a pak se ozvalo zabručení. "Počkat, říkala jsi duhové procesy? Vždyť na to chodí až starší studenti. Jak je možné, že ti to dali vybrat?"

Pippa se kousla do rtu. Věděla, že to bude muset vysvětlovat, přestože by byla raději, kdyby se o ni nikdo nezajímal. To poslední, co chtěla, bylo, aby jí Dreiza záviděla, že na takový předmět chodit může. Rozhodla se, že to vezme při jednom a sdělí jí i své druhé tajemství. "Asi omylem, ale pan ředitel mi to potom povolil. Říkal, že když jsem víla, tak mi to půjde dobře oproti ostatním. A taky si myslím, že jeho benevolence souvisí s tím, že mě celé dětství vychovával Aegin." Se zatajeným dechem čekala, jak na to Dreiza zareaguje.

"Aha, tak snad se tam neunudíš k smrti, zabývat se počasím zní jako zdlouhavá a nezábavná činnost," pouze mávla Dreiza rukou k Pippině překvapení a dál danou okolnost nijak nekomentovala.

Pippa sice trochu zaražená byla, jelikož mylně předpokládala, že Aegina znát bude, ale pak si domyslela, že Ziram byl nejspíš sečtělá výjimka, a soustředila se spíš na to, že nemusí odpovídat na žádné zvláštní otázky ohledně svého dětství.

Ještě si pak chvíli povídaly, Pippa se mimo jiné dozvěděla, že na základy obranných štítů s ní bude chodit zrzka Siryen a že druhá Dreizina kamarádka, Tiriffa, se vydala cestou duchovní magie, k čemuž měla Dreiza pohrdavý postoj. "Nejsou to opravdoví mágové," odfrkla si, "prostě se modlí, léčí a dodávají sílu, ale aby v sobě nechali proudit čirou magii, to ne."

Poté po důkladném zhodnocení obou kantorů, které dívky dnes potkaly, se v rychlosti stavily do koupelny provést večerní hygienu a hned poté ulehly k sladkému spánku.

Druhý den po snídani se Pippa s Dreizou domluvily, že společně najdou učebnu pro teoretickou magii. Dreiza měla určité tušení, kde učebny pro prváky hledat, navíc se v jejich talismanech objevovala malá mapka s instrukcemi, aby studenti zbytečně nebloudili.

"Už jenom zahneme a roh a -" hleděla Dreiza se skloněnou hlavou do talismanu, až nabourala do osoby stojící před ní. "Jé, eh, promiň, é, ahoj Zephere," omluvně zakoktala a poodstoupila o krok zpátky, aby sobě i jemu obnovila osobní prostor.

Zepher přimhouřil oči a mávl rukou v gestu, že omluvu přijímá. "Nazdar holky, jdete na teoretickou magii? Zrovna jsem tam odprovodil Zirama, je to na konci chodby," ukázal palcem za sebe.

"Ahoj," pozdravila svým nadšeným hláskem Pippa, "přesně tak, jdeme se dozvědět něco o magii! A na jaký předmět směřuješ ty?" zeptala se se zájmem.

"Já jsem duchovní mág," pokrčil rameny, "měl bych jít na výuku božích doteků, ale už mě to nějak nebere." Pozvedl obočí a odfoukl si z obličeje jeden z dredů, který mu neposedně spadl přes oči. "Spíš si půjdu do parku číst nebo tak něco. Stejně na začátku roku se toho moc nedělá a já už se toho naučil hodně." Udělal krátkou odmlku a pak varovným hlasem prohlásil: "Ale koukejte chodit na všechny hodiny a dávat tam pozor, jestli chcete, aby z vás byli dobří mágové."

Dreiza se neznatelně ušklíbla a myslela si svoje - proč by měla poslouchat někoho, kdo na školu kašle? Ale samozřejmě ho nehodlala zatím následovat, vždyť ani z osobní zkušenosti nevěděla, jaká výuka bude, třebaže ji Clara zásobovala dosti barvitým vyprávěním z dob jejího studia.

Pippa se ovšem podivila, proč Zepher nechce chodit na výuku, ale ke staršímu studentovi chovala respekt, a tak se raději nezeptala. Třeba jí to jednou vysvětlí.

"Tak jo, děcka, mějte se." Zdvihl Zepher pravou ruku na pozdrav, obešel Dreizu větším obloučkem, než bylo nutné, a vydal se svou cestou.

Dreiza pohrdavě mlaskla a zakroutila hlavou. "Pojď, raději půjdeme, jsem zvědavá, co na učitele Ligarka řekneš." A obě si to nakráčely přes chodbu do výukové místnosti, právě včas, aby se stihly usadit do jedné z prostředních lavic, zamávat na Zirama, který seděl s nějakým klukem více vepředu, a aby stihly příchod vyučujícího teoretické magie.

Tím byl postarší mág Harold Ligark menšího vzrůstu a s našedlými vlasy sestřiženými do mikáda. Nutno podotknout, že jeho vlasy byly rovnější než pravítko a chybějící výšku nahrazovaly energičnost a hbitost. Pippa se ani nenadála a Harold byl již na druhém konci místnosti.

"Zdravíčko, učni," zachrchlal, pročistil si divnými zvuky hrdlo a pokračoval: "Tady se bude tvrdě makat, připravte se na to. Domácí úkoly, procvičování a učení ve volném čase, testy na ověření vašich znalostí a měření pokroku. Chci od vás naprostou spolupráci, neexistuje, že zapomenete úkol nebo ho ze své zhoubné lenosti nevypracujete. Věřte mi, že je ve vašem zájmu uchovat si se mnou dobrý vztah, jinak jako mágové moc dobře neuspějete. Ze svých zkušeností poznám rozdíl mezi flákačem a snaživým studentem, kterému předmět nejde. S tím druhým se dá něco dělat, s tím prvním leda tak vyhodit ze školy. Je to jasné?"

Ticho ve třídě by se dalo krájet, šestnáctiletí prváci nebyli zvyklí na to, že by na ně měl někdo takové požadavky a preferoval razantní přístup. Harold už celou třídu stihl obejít pětkrát, načež se před katedrou zastavil. "Obzvláště víly mají z mých zkušeností největší tendenci zanedbávat tento předmět. Radím vám dobře, nedělejte to." Zdálo se to Pippě, nebo tato věta byla určena hlavně jí? Rozhodně zachytila jeho přímý pohled do jejích oči, to paranoia nebyla. Neměla z toho dobrý pocit, Ligark ji trochu děsil, i když předchozí večer byla Dreizou varována. Bohužel už bylo pozdě na změnu předmětu, navíc pamatovala na ředitelova slova, že by se rozhodně měla z teoretické magie naučit hodně. Doufala, že když se bude dostatečně snažit, nechá ji Ligark na pokoji.

Po úvodním vystrašení studentů už Harold pokračoval k tématu magie a za hodinu stihl obecně vysvětlit, co to ta magie je a proč se projevuje, jak se projevuje. Dreiza hltala každé jeho slovo, oči vykulené a uši na šťopkách, dokonce si za celou hodinu nesáhla na pletený cop. Jako by byla v transu.

Pippa taktéž poslouchala, jenže to bylo spíš ze strachu, než že by ji vyučující nějak okouzlil. Jistě, na předmět se těšila a samotný obsah ji moc zajímal, ale nevěděla, jestli ji bude bavit chodit na předmět, z jehož vyučujícího má strach.

Na konci hodiny dostali svůj první domácí úkol, a to zapsat si několik příkladů projevů magie, které uvidí kolem sebe během běžného života.

Toto byl Pippin jediný předmět pro tento den, a tak se rozhodla, že se rovnou půjde zamyslet nad domácím úkolem do parku, kde opět bylo krásně, a dokonce více živo, jelikož už celá Akademie byla zaplněná studenty dychtícími po vědomostech.