Pippa se zhluboka nadechla a zaklepala na dveře. Snažila se uvolnit a být co nejvíce v klidu, ale ruce se jí třepaly, když zabírala za kliku poté, co se zpoza dveří ozvalo: "Pojď dál, Pippo." Naposledy polkla sliny, aby neměla tak sucho v krku, a vešla do místnosti. Věděla, že nemusí být nervózní, že když už ji přijali, tak si ji tady nechají, aspoň pokud se jí podaří udržovat dobré studijní výsledky. Jenomže magii nikdy nepraktikovala, a tak se cítila pořád nesvá. Ale bylo načase vzít odvahu do svých rukou a vžít se do role právoplatné studentka Akademie. Doufala, že k tomuto pocitu jí napomůže dnešní pohovor.

"Dobrý den," pozdravila trochu vystrašeně a zavřela za sebou dveře. Gregoryho kabinet byl doslova nacpaný knihami, se kterými byly police po celém obvodu místnosti ve tvaru L. Nebyly moc uspořádané, a rozhodně ne všechny stály. Kdyby se člověk zaměřil na tento detail, přišlo by mu, že Gregory je vlastně nepořádník, jenže v celkovém dojmu působila pracovna velmi útulně. Měl tam psací stůl, na kterém se nacházely různé složky a pořadníky, sem tam svíčka a taky velká lupa. On sám seděl na červeném polstrovaném křesle, které vypadalo, jako by dlouhovlasého kouzelníka pojídalo zaživa. Na konci místnosti měl ještě koženou pohovku laděnou do hnědo-červené barvy a u ní stál stoleček, kde měl pár hrníčků, misku s oříšky a nějakými plody.

"Prosím, posaď se," nadzvedl se z křesla, aby ukázal Pippě na druhé křeslo podobného charakteru, snad jen trochu menší, které bylo na opačné straně stolu.

Pippa přikývla a několika kroky se dostala do zmíněného křesla. Když se do něj usadila, musela uznat, že bylo dost pohodlné. Řekla si, že se nebude vyhýbat očnímu kontaktu s Gregorym, a tak se zahleděla do jeho tmavě modrých očí a pokusila se o úsměv, což jí ale vlivem nervozity moc nešlo.

Naštěstí Gregory tady nebyl od toho, aby zkoumal, jak moc je z nástupu na Akademii nervózní, ale naopak, aby jí pomohl vybrat si zaměření, které ji bude bavit. "Drahá Pippo," usmál se na ni přívětivě, aby věděla, že se nemusí ničeho bát, "řekni mi, přemýšlela jsi už o tom, jestli se budeš chtít vydat cestou duchovní magie nebo té obecné?" Naťukl otázku a malinko se k ní naklonil, což stačilo k tomu, aby mu jeho dlouhý ohon černých vlasů stažených v gumičce spadl přes rameno dopředu.

"Já-já," zakoktala se Pippa, "já vlastně nevěděla, že jsou různé větve magie. Myslela jsem, že se prostě naučím s ní pracovat jen tak."

Gregory chápavě přikývl. "Samozřejmě. Nečekáme, že všichni, kdo sem přijdou, budou obeznámeni s tím, jak bude probíhat výuka. Proto ti to trochu osvětlím - duchovní magie je založena na spojení s duchovním světem, což znamená, že často děláme věci jako modlení a různé rituály, kterými přivoláváme Duchy stvořitele tohoto světa, někdy souhrnně označovány pojmem Bůh, a oni nám propůjčují magickou energii, s níž poté pracujeme a můžeme uskutečňovat uzdravování, posilování, případně i nějaká bojová kouzla."

Na chvíli se odmlčel, aby dal Pippě možnost vstřebat nové informace. "Kdežto obecná, čirá magie spočívá v principu s prací objektů kolem nás. Zjednodušeně - vidíš kameny a můžeš je pomocí telekineze přemisťovat, házet, štěpit. To je jedna z oblíbených disciplín. Pokud ti půjde dobře práce s počasím, můžeš v pokročilém stádiu tvořit duhu nebo blesky, případně útočné věci tohoto odvětví nabízí vrhání magické energie, vysávání životní energie nebo ty obranné tvorbu magických i kinetických štítů. Tak co z toho by ti přišlo víc sympatické?"

"Neříkal jste, že pro nás budete mít tip, na co se hodíme?" pípla Pippa. "Zatím si nejsem jistá, co bych si měla zvolit, ale asi bych radši pracovala s hmotnými věcmi, jako je příroda venku." Tázavě pohlédla na Gregoryho. Řekla svůj názor dobře?

Gregory se usmál a Pippě spadl kámen ze srdce. Ředitel jí každou chvílí přišel víc a víc sympatický. "Určitě pro tebe mám tip, Pippo, a jsem moc rád, že se mé doporučení shoduje s tvou volbou. Jako víla máš mnohem větší nadání pracovat s čistou magií jako takovou, pečovat o přírodu a hmotný svět, všechno tomuto podobné se ti bude dělat daleko lépe než tvým spolužákům. Ale nebránil bych ti, kdybys chtěla jít cestou duchovní. Jen bych tě musel varovat, že by to stálo hodně sil, dostat se aspoň na úroveň lidských schopností, a také bys mohla přijít na to, že tě to vlastně nebaví. Proto souhlasím, že by sis měla vybrat obecnou magii."

Najednou se Pippa cítila mnohem víc uvolněně, avšak jedna otázka jí pořád vrtala hlavou. "Odkud víte, že jsem víla?" opatrně položila otázku a uvědomila si, že zase má oči stydlivě sklopené do klína, což v okamžiku napravila.

"Jednoduše," nevzrušeně odpověděl, "jednak jsi to měla v přihlášce, a jednak tvou přihlášku podal Aegin."

Pippa chápavě přikývla. Už Ziram jí vysvětloval, že Aeginovo jméno je zde známé, proto nebyla překvapená, že o něm ví i ředitel Akademie. Co víc, tipla by si, že jsou dobří známí.

Když neodpovídala, usoudil Gregory, že je čas posunout se k další části pohovoru. "Pokud jsme se tedy shodli na tvém zaměření, musíš si vybrat předměty, které se budeš tento rok učit."

Rozložil před ni několik papírových kartiček, kde každá z nich popisovala jeden z předmětů, včetně anotace a ilustrace. "Dám ti chvilku času na prostudování. Jako studentka prvního ročníku si musíš zvolit tři předměty. Vol podle sebe, co ti přijde zajímavé, ale jak už jsem říkal v sále, doporučuji ti zvolit si teoretickou magii, obzvlášť, když nemáš žádné předchozí zkušenosti." Zvedl se ze svého křesla a mírně si protáhl horní končetiny. "Půjdu udělat něco k pití, dala by sis čaj?"

"Ano, prosím," odpověděla mu Pippa a pohlédla na kartičky, které dostala k dispozici. Rozhodla se, že Gregoryho poslechne a vybere si teoretickou magii, proto rychle nalistovala požadovaný předmět a prolétla jej očima. Anotaci moc nerozuměla, zahrnovala totiž spoustu pro ni neznámých pojmů. Aspoň z toho usoudila, že se opravdu bude mít co učit.

Prohlédla si i ostatní předměty. Jeden, který ji zaujal, zahrnoval práci s počasím, hlavně s duhou. Dočetla se, že se dá použít i jako bojové kouzlo, což jí bylo trochu divné, ale věřila tomu. Navíc ilustrace této zajímavé magie byla majestátní a Pippa si říkala, že při provádění takových kouzel se bude cítit sebevědomě.

Jako další nalistovala vysávání života, ale jakmile uviděla kresbu mága, který stál v divné zakloněné pozici a byl k němu přikreslen proud energie, kterou přijímal, oklepala se a rychle vzala do ruky jinou kartičku.

Dále viděla nabídku různých štítů nebo telekinezi, kterou Gregory zmiňoval v souvislosti s kamením, a taky další teoretické předměty ohledně historie magie nebo vědomostí z knihoven. Byla tak zabraná do čtení anotací, že si skoro nevšimla, že se Gregory vrátil s dvěma hrníčky, ze kterých se kouřilo.

"Tak co tě zaujalo, Pippo?" oslovil ji s pozvednutým obočím a položil před ní hrníček s čajem.

Hrdá na svůj výběr, posadila se rovně a oddělila dané kartičky od ostatních. "Chtěla bych tu teoretickou magii a potom mě zaujaly duhové procesy a základy obranných štítů."

Gregory najednou vypadal překvapeně. "Jak se tam dostaly duhové procesy?" zamumlal si pro sebe a kartičky si od Pippy vzal. Chvíli je zmateně zkoumal a pak opět profesionálně promluvil: "Předmět duhové procesy se musel mezi ostatní zatoulat omylem, ten se totiž pro začátečníky nevyučuje. Bylo tam něco jiného, co tě zaujalo? Třeba věci ohledně telekineze?" Navrhoval a přitom uchopil hrníček do rukou a zatímco čekal na Pippinu odpověď, usrkával teplý čaj.

Pippa si vzpomněla, že jí vlastně Dreiza říkala, že pracovat s duhou se učí až pokročilí. Nechtěla to na sobě dát znát, ale byla zklamaná. Duha jí její lásku k přírodě a kytičkám aspoň vzdáleně připomínala, byla stejně barevná jako svět okolo, a proto si myslela, že by jí to mohlo sednout. A taky přece při přijímacím řízení se jí nějak podařilo duhu vykouzlit! Jenže teď jí Gregory zkazil plány.

Kameny se jí moc nebílily. Co všechny tak fascinovalo na kamenech? Prostě to byly kusy skály, které jste mohli vzít do ruky a hodit. Nebo tedy pomocí telekineze přemístit bez dotyku. Samotná telekineze by byla dovednost užitečná, kdyby jen se procvičovala na něčem zábavnějším. Nakonec se rozhodla pro něco jiného. "Tak asi magické řetězce," smutně sklopila oči a podala Gregorymu danou kartičku. Už se smířila s tím, že na duhové procesy si bude muset nějaký ten rok počkat.

Ředitel zatnul zuby a přemýšlivě se zamračil. "Možná..."

Pippa okamžitě s nadějí v očích vzhlédla.

"Možná bych mohl udělat výjimku. Jsi víla, takže na takové věci máš talent, navíc se ti podařilo vytvořit duhu jen tak, bez jakýchkoli předchozích znalostí."

Pippa horlivě přikyvovala, byl to nejspíš jediný způsob, jak si vybrat předmět, o kterém sice včera ani nevěděla, že existuje, ale už teď si jej zamilovala.

Gregory si povzdechl. "Vidím ti to na očích, jak moc toužíš po tomto předmětu. Není těžký, ale nějaké předchozí znalosti vyžaduje. Budeš muset extra pilně studovat teorii, abys pak vůbec věděla, jak duhu ovládat. Slibuješ?" Přimhouřil oči a položil již prázdný hrníček zpátky na stůl.

"Slibuji!" vykřikla Pippa, hlasitěji a rychleji, než předpokládala. Okamžitě se zarazila a nejistě koukala, jaký rozsudek Gregory nakáže.

"Dobře, Pippo, nechť jsi zapsána na duhové procesy se staršími studenty. Nedělej si hlavu, pokud ti to půjde hůř. Hlavní je, aby tě magie bavila a postupně ses v ní zlepšovala. Vždycky mě můžeš vyhledat a já ti pomůžu s jakýmikoli problémy, pokud nějaké budeš mít." Pousmál se. "A napij se čaje," pobídl ji, "studený už není moc dobrý."

Pippa pociťovala tak obrovskou radost, že kdyby to nebylo nevhodné, vrhla by se svému řediteli okolo krku. "Děkuji, děkuji!" zajásala aspoň a uposlechla Gregoryho výzvu a napila se čaje. Napila se je trochu slabé slovo, jelikož ho rovnou vypila na ex a pak se jí na tváři rozhostil blažený úsměv od ucha k uchu.

Gregory potěšeně pokýval hlavou. "V tom případě je to ode mě všechno, děkuji, že ses dostavila, nezapomeň si zkontrolovat talisman kvůli informacím o rozvrhu a výuce. Přeji ti hodně štěstí." Vstal z křesla, v čemž ho Pippa následovala a oba došli ke dveřím. Gregory je otevřel a pokynul jí k odchodu. Ještě naposledy uviděl její spokojený úsměv, než odběhla dále do chodby, a pak, když byla v nedohlednu, uslyšel hlasité: "Budu chodit na duhové procesy!"

"Jen ať té dívce to nadšení vydrží," zamumlal si pobaveně pod vousy, respektive pod strništěm, které zdobilo jeho tvář.