Otočila jsem se a viděla Petera.

,,Vyděsil jsi mě. Tohle už mi nedělej."

,,Promiň. Hledali jsme tě."

,,Musíme jít. Jo tohle je-." Nenechal mě to doříct.

,,Rose?"

,,Počkat. Vy se znáte?"

,,Jo. Rose je moje sestra." Když to dořekl, tak jsem si všimla, jak jsou si podobní.

,,Ráda tě zase vidím bráško."

,,Na to teď nemáme čas." Přikývli.

Běželi jsme po chodbách a hledali východ. Všude jen samé odbočky. Po nějaké době jsme se dostali do sálu. Naznačila jsem jim ať jdou a já za nimi přijdu. Šla jsem za Bellou. Rychle jsem to vysvětlila. Doufám, že to pochopila. Potom jsem šla hledat Joshe. Bylo to, jako hledat jehlu v klupce sena. Většina vypadala stejně. Konečně jsem ho viděla.

,,Joshi? Jsi to ty?"

,,Charlott? Ano jsem to já." Trochu nadzvedl masku, aby mě ujistil, že říká pravdu.

,,Rychle musíme jít."

Jen jsem to dořekla, v sálu se objevili stráže. A jsme v pěkný kaši.

,,Běž!" Zakřičela jsem na Joshe.

Rychle jsme utíkali. Za námi běželo asi 15 stráží a s nimi i princ. Josh už byl daleko předemnou. Ohlédla jsem se, jestli mě nedohánějí. Při otáčení jsem zakopla o kořen a stráže mě chytli.

,,Má tajemná dámo, proč pouštíte vězně?"

,,Proč jste jí uvěznil?"

,,Odpovídáte na otázku otázkou?"

,,Tak?"

,,Nechtěla být mou Konkubínou." (Milenkou)

,,A proto jste jí dal za mříže?"

,,Odporovala princi." Řekl jeden ze stráží.

,,Jste jen rozmazlené dítě. Měl by jste se stydět."

,,Princezna má drápky?" Odvrátila jsem zrak.

,,Mám to. Vy se stanete mou Konkubínou."

,,Nikdy!"

,,Ale ty budeš chtít."

,,N.I.K.D.Y!!"

Stráže mě odvedli a já stále křičela v domnění, že mě někdo uslyší. Dali mi přes pusu kus látky. Odvedli mě do vězení a já se modlila, aby mě  někdo zachránil.

Joshův pohled:

Zničeho nic přišla Charlott a řekla, abych utekl. Zjistil jsem, že po nás jdou stráže i můj bratr. Běželi jsme jako o závod. Po nějaké chvíli jsem zjistil, že Charlott za mnou neběží. Srdce mi bušilo strašnou rychlostí. Co když se jí něco stalo? Zaslechl jsem hlasy.

,,Nechtěla být mou Konkubínou." 

,,A proto jste jí dal za mříže?" Byla to Charlott.

,,Odporovala princi."

,,Jste jen rozmazlené dítě. Měl by jste se stydět."

,,Princezna má drápky?" Odvrátila jsem zrak.

,,Mám to. Vy se stanete mou Konkubínou."

,,Nikdy!"

,,Ale ty budeš chtít."

,,N.I.K.D.Y!!"

Dál už jsem neposlouchal. Rychle jsem vyběhl za Joshem. 

,,Kruci. Jsem zbabělec!" Řekl jsem při běhu.

Viděl jsem Rose, takže poblíž musí být i Josh.

,,Rose, kde je Josh?"

,,Támhle." Ukázala na strom.

,,Joshi!" Málem spadl ze stromu.

,,Co mě lekáš! Málem jsem dostal infarkt!" Musel jsem popadnout dech.

,,Charlott, stráže, pryč, Joe." Rychle jsem mluvil.

,,Cože?! Pořádně se nadechni a řekni mi to ještě jednou." Pořádně jsem se nadechl.

,,Joe a stráže vzali Charlott. Promiň, nedokázal jsem ji ochránit. Je mi to líto. Jsem zbabělec."

,,Ne! Kam ji odvedli? A proč?"

,,Protože, pustila Rose a nevím kam. Je to moje vina."

,,Ne není. Musíme jí najít."

,,Joshi? Ještě něco."

,,A co?"

,,O-oni chtějí ..." Nedokázal jsem to říct.

,,Co-co jí chtějí udělat?!"

,,Princ ji chce, jako konkubínu." V jeho tváři byla bolest a zlost.

Tak 500 slov. Moc děkuji za krásné komentáře a moc děkuji PriKaro za pomoc s postavou Rose a Hance Hrubý za věnování části a krásné komentáře.