Domov na cáry

Rodiče šli do kina,
prý, že už nejsme mimina.
Jen kdyby hořelo máme jim zavolat,
„Brzy budeme doma, nemusíte se bát!“

Už je skoro po půlnoci,
děti dostaly se k moci.
U nás v pokoji se pořád svítí,
ozývá se strašné vytí.

V gauči my nemáme očka,
neřádí tu totiž kočka.
Místo toho mám dva bratry,
hele, už zapalují vatry!

Obývák čistotou se blyští,
u nás v pokoji se všechno tříští.
Nic svým očím nevěřím,
jen škody znovu přeměřím.

Tak jdu jim radši zavolat.

Domov na cáry je básnička psaná především jako úkol do školy.

RozlieVesel