25. Kapitola
1.ledna
Milá Mio doufám, že sis s tatínkem užila Silvestra hezky. Já měla co dělat, aby Horác byl vklidu. Víš jak moc se bojí střel. Jinak tě pozdravuje Aladin. Pak mi napiš. Přijedu se podívat na tvůj první zápas.
S láskou máma
Mia si tetno dopis pročítala už asi po čtvrté. Právě ležela ve své posteli. Ron se s ní dnes ráno pěkně pohádal. Harry se je teď zase snaží udobřit.....................
,, Hele nebav se s ní." ,, Proč?" ,, Je nafrněná a ten její táta slizoun jeden umaštěnej je stejná jako on." ,, Rone takhle to neber. Ona není jako on. No a, že jsou rodina. I kdyby byla rodina s Voldemortem. Nesuď podle předků!" ,, Tady mi to je jasné ihned." ,, Tak hele Rone." Mia ty dva poslouchala za rohem, když šli ze snídaně. Už jí zase tekly slzy proudem po tváři. ,, Děkuju že jsi to řekl tak upřímně. Co si o mě myslíš. Ronalde. Harry nemusíš mě chránit a bránit. Ať si myslí co chce. Je mi jasné, že ho nepochopíš." ,, A koho toho slizouna umaštěnýho?" ,, TOHLE ODVOLÁŠ!" ,, PROČ? PROTOŽE JE TO PRAVDA? PROTOŽE NADDRŽUJE ZMIOZELU? PROTOŽE JSI JEHO DCERA? TAK TI PŘIDÁVÁ BODY?" ,, RONALDE WEASLY NECH JI NA POKOJI" vmísli se mezi naši hádku Harry, který do této chvíle jenom přihlížel jak se hádáme. ,, TAK TY JSI S NÍ? TY HARRY, KTERÉHO CHTĚL SNAEPE ZABÍT PŘI FAMFRPÁLU?" zeptal se Ron Harryhi ,, Při famfrpálu?" zeptala jsem se ,, Pak ti to vysvětlím." odpověděl Harry. Přikývla jsem. ,, Jsi stejná jako ten umaštěný bastard." Tohle nešlo. Jednu jsem mu vrazila a rozběhla jsem se pryč od nich. Harry za mnou volal ať se zastavím. Ron křičel bolestí. No a. Zasloužil si to.
Doufala jsem, že jsem jim utekla. Sesula jsem se do jednoho výklenku. Brečela jsem. Nechápu jak to mohl říct. Táta nebyl tak zlý. Sesula jsem se ještě níž a vyčerpáním jsem usla.
Moc jsem toho nevnímala, jen jsem zaregistrovala dva hlasy. ,, Ach Severusi našla jsem ji tady ležet asi před deseti minutama." řekl nějaký hlas. ,, Co se jí zase stalo?" zeptal se vyděšeně druhý hlas. Obejmuly mě silné paže a vzaly do náruče. Někam mě odnášely. ,, Kdo ví jak dlouho byla tady?" zeptal se první hlas. ,, Netuším ale má horečku, musela tady být dlouho. Viděl jsem jí na snídani ale na obědě nebyla." řekl druhý hlas. První hlas otevřel dveře ,, Kam ji chceš dát Severusi? Do postele?" zeptal se první hlas. Moc jsem je nevnímala. ,, Ne položím ji na pohovku a počkám až se probere." řekl druhý hlas, který mě držel. Najednou mě položili ruce na něco měkkého nejspíše na tu pohovku. Pod hlavu mi jemnější ruce daly měkký polštář. A pak mě ty silnější ruce zabalili do teplé deky. Pak jsem se opět propadla do říše snů.
Před pěti hodinama
...Z pohledu Severuse...
Mia nebyla na obědě. Nic jsem si z toho nedělal. Jestli byla s Weasleovými zase venku tak se určitě stavili do kuchyně. Vrátil jsem se k sobě do kabinetu a vzal si knihu co jsem dostal od Carrie na Vánoce. ,, Severusi MIA! " ,, Co se stalo?" zeptal jsem se a ihned jsem byl na nohou. ,, Našla jsem ji v jednom výklenku." ihned mi vysvětlila co se stalo a šli jsme za ní. Když jsme došli k výklenku spatřil jsem ji jak tam ležela a oddychovala. Podle mě trochu špatně oddychovala. Dotkl jsem se jejího čela. Celé hořelo. Podíval jsem se na Minervu. ,, Ach Severusi našla jsem ji tady ležet před deseti minutama." pronesla a splaskla ruce. ,, Co se jí zase stalo?" zeptal jsem se spíše sám pro sebe. Vzal jsem jí do náruče, trochu s sebou zatřásla. Otočil jsem se směrem ke kabinetu. Minerva šla vedle mě. ,, Kdo ví jak dlouho byla tady." zeptala se Minerva, která šla se mnou. ,, Netuším. Ale má horečku, musela tady být dlouho. Viděl jsem jí na snídani ale na obědě nebyla." vysvětlil jsem jí. Už jsme byly skoro u mě. Minerva mi otevřela dveře do mého kabinetu a prošli jsme do mých komnat. ,, Kam ji chceš dát Severusi? Do postele?" zeptala jsem je. Zatřepal jsem hlavou ,, Položím ji na pohovku, počkám až se probere." řekl jsem a opatrně jsem ji položil na pohovku. Minerva zašla ke mě do ložnice a vrátila se s polštářem který dala Mie pod hlavu. Já jsem vzal zase deku, která ležela na křesle a přikryl jsem ji. ,, Asi to bude dýl trvat." řekl jsem a sedl jsem si do křesla, z kterého jsem před chvíli vzal deku. Vzal jsem si knihu. ,, Nechceš se posadit, nebo budeš tady stát." zeptal jsem se ji a ona jakoby se vzpamatovala a sedla si do druhého křesla.
Čekali jsme dlouho skoro tři hodiny než se probrala. Minerva stačila zajít do kuchyně, přinesla nám pár chlebíčku, teplou kávu a já nalil oběma trochu whisky. Minerva vypila obsha své skleničky na jeden lok. Usmál jsem se. ,, Nevěděl jsem se, že ti chutná ohnivá whisky." pravil jsem a ještě víc jsem se usmál. ,, To je po dlouhé .......polk....... době co se směješ Severusi." řekla a mezi větou vypila i druhou skleničku whisky. ,, Konečně se mi zase vrátilo štěstí." řekl jsem a kývl hlavou směrem k Mie. ,, Nikdy jsem nevěřila, že se ti vrátí. Ano přiznávám, když jsi ji stratil chodil jsi jako tělo bez duše. Nakonec jsi se uzavřel a štval jsi studenty." ,, O ano hledal jsem ji a ztrácel jsem všechnu naději. Obcházel jsem sirotčince. Sledoval jakékoliv děti. I teď než se objevila v Bradavicích jsem sledoval jakékoliv děti a hlavně se snažil zaslechnout jejich jména." vysvětlil jsem. Nerad jsem vzpomínal na tyto časy. Carrie neustále brečela. Já zase jenom chodil a chodil. Ztratili jsme tehdy vše.
...Z pohledu Mii...
Otevřela jsem oči. Až teprve teď jsem si uvědomila co se stalo. Rozhlédla jsem se. ,, Kde to jsem?" zeptala jsem se a zachvátil mě dávivý kašel. ,, Dobrý večer zlato." někdo seděl v křesle u krbu. Když jsem zaostřila spatřila jsem tátu. ,, Ahoj t......" zase jsem začala kašlat. ,, Jak dlouho jste tam ležela Mio?" zeptala se nejspíš McGonagallová z druhého křesla. Křeslo se otočilo. Ano byla to ona. ,, Njespíš od snídan.... když jsi říkal ..b.. ve....če....r." řekla jsem a zachvátil mě při slovech dávivý kašel. Táta se postavil a přešel ke mě. ,, Proč jsi nepřišla za mnou? Co se stalo?" zeptal se. ,, Pohádala jsem se s Ronem, dala jsem mu do nosu." řekla jsem. ,, Zro..vna jsem.. se vrac....ela z oš...etř..ovny kd...yž jsem je ....s .....lechl....la jak.. se sp...lu bav... o mě. A .o ...tobě." řekla jsem a mezitím jsem se několikrát zastavila a začala jsem kašlat. ,, Na ošetřovnu tě nedám, dám ti lektvar proti horečce a pak tě odnesu do postele." vysvětlil mi a už mi podával ampulku s lektvarem. Ihned jsem ho do sebe kopla. Projelo mnou teplo. Pak jsem se zase rozkašlala. Táta mě zabalil do deky ,, Já vas budu kontrolovat " ,, Proč .. ne.. muš... u na ošet...řovnu??" zeptala jsem se a pořád jsem kuckala. ,, Na ošetřovně leží pan Weasley se zlomeným nosem a otřesem mozku. Údajně se poprali a když utíkali tak spadl ze schodů. Nejspíš to bylo jinak a vy jste mu jednu vrazila a on se potom nějakým způsobem srazil se zdí." řekla profesorka. ,, Aha" hlesla jsem jenom. Táta mě vzal do náručí a pomocí letaxu jsme se přesunuli přesně ke mě do ložnice. ,, Která je tvá postel." zeptal se a já mu rukou ukázala na tu nejbližší oknu. ,, Ember co tady děláš" zeptal se sovy, která seděla ve výklenku u okna, když mě položil na postel. Sova natáhla nožku, na které měla přivázaný dopis. Oddělal jí ho a sova ihned odletěla. Podal mi dopis a já ho otevřela.
Současnost
.............................................. Profesorka McGonagallová šla pro madam Pomfreyovou, aby mě zkontrolovala a vysvětlila jí proč nebudu na ošetřovně. Profesorka se vrátila po necelých patnácti minutách a v patách jí šla madam Poppy. Já si stále četla dokola dopis od maminky.
,, Máte pěkný zápal plic. Dostanete lektvar, který budete muset brát dvakrát denně asi čtyři dny. Podle toho jak se budete cítit." řekla a hned mi dávala nějaký lektvar. Vypila jsem ho. Pak mi zkontrolovala teplotu. ,, Prospěte se dítě."
...Z pohledu Severuse...
,, Měli bychom ji hlídat. Ten zápal plic má velice silný. Taky jsem jí dala velice silný lektvar. Pokud se s ní začne něco dít může být pozdě. " vysvětlila nám ,, Jaké můžou být následky?" zeptala se Minerva ,, No dostala první dávku lektvaru, teď by mohla být vklidu. Pak když dostane třeba třetí nebo čtvrtou dávku tak by mohla začít s sebou škubat a mohla by upadnout jakoby do kómatu ale s tím, že bude mít otevřené oči a v nich zanikne cit. Tenhle stav může trvat týdny nebo dny, jsou ale i případy kdy stav trvá i měsíce a roky." ,, Proboha" vyhrkla Minerva ,, Jak ale tomu zabránit?" ,, Existuje lektvar, který když se včasně podá tak by mohl zmírnit účinky ale on se musí podat jakmile s sebou přestane škubat a bude lapat po vzduchu. V tu dobu se jí musí dát ten lektvar. Nechám ho u ní na stole. Proto musí být neustále pod dohledem. Mrzí mě, že se ti dva pohádali ale já musím být neustále na ošetřovně a ty Severusi jsi ředitel Zmiozele. " ,, Já ji ohlídám Poppy. Jen budu ráda když se sem občas zastavíš." ,, Dobře pošlu sem Loui, aby vám nosila jídlo. " ,, Dá se tomu nějak předejít?" ,, Ano pokud bude dodržovat jídelníček. A pokud nebude třeba běhat a nejlépe i chodit vůbec. Ten lektvar je dost vysilující. Pár kroků ji může vyčerpat tak moc, že upadne okamžitě do hlubokého spánku, který může trvat i dny." řekla Poppy. Začínal jsem mít o ni strach.
Minerva se sice rozhodla, že bude s Miou v pokoji neustále ale i tak. Poppy jí zde zanechala lektvar pro případ dušnosti. Kdyby sebou začala škubat. A pak jí slíbila, že ráno přinese druhou várku lektvaru.
Asi po hodině jsem se vydal na večeři do velké síně. Mezitím jsem byl s Minervou v pokoji Mii a pomáhal jí nachystat se na noc. Pak jim přinesla Loui večeři a Severus se vydal sám na večeři. Jakmile spatřil Pottera vydal se tím směrem. ,, Pottre dostavte se po večeři ke mě do kabinetu prosím." pravil svým obvyklým hlasem. ,, Dobře profesore." řekl jenom. Nejspíš tušil co se stalo. Když jsem přišel ke stolu profesorů. Brumbál na mě hleděl soucitně. A ostatní profesoři mě poplácavali po ramenech a nebo povzbuzovali že to dopadne dobře. Moc jsem toho nenajedl. ,, Severusi tím, že nebudete jíst tak jí nepomůžete." vysvětlil mi Brumbál. Nejsem debil!!! ,,TAK CO MÁM DĚLAT??? NIC NEMŮŽU PRO NI UDĚLAT. JENOM SEDĚT A ČEKAT! NEZLOBTE SE NA MNĚ BRUMBÁLE ALE JÁ TOHLE PŘETVAŘOVÁNÍ NESNESU. " vykřikl jsem. Všichni s sebou trhli. Zavrčel jsem mávl jsem rukou a dal se na odchod. Šel jsem rovnou do své komnaty. Čekal jsem zda se ukáže Poter.
Čekal jsem hodinu nepřišel. Rozhodl jsem se jít do Nebelvírské místnosti. Když jsem vyšel z krbu Potter seděl v křesle naproti krbu. ,, Pottre co jste měl udělat?" ,, Jít za vámi do kabinetu" řekl a sklopil hlavu. Mávl jsem rukou. ,, Přijdte zítra" řekl jsem a vydal jsem se k dívčím ložnicím ,, Profesore pozor! Schody se změní ve skluzavku!" ,, Jsem učitel pane Weasley!" řekl jsem na zrzka, který se začal s dvojčetem smát. Pak je ale smích přešel, když se opravdu nic nestalo.
, Jak je jí" zeptal jsem se Minervy když jsem vešel do pokoje prvního ročníku. ,, Něco málo pojedla a pak se uložila zase ke spánku. Podle Poppy je to normální. Teď odešla" vysvětlila mi. Změřil jsem si ji pohledem od hlavy až k patě. Seděla na posteli nejblíže Mii a četla si knihu, kterou si nejspíše přinesla ze svého kabinetu. Na sobě měla červený župan se zlatým lemováním, pod ním vykukovala růžovoučká košile s medvídky, kterí měli na sobě spací čepice a nebo leželi na boku a vedle sebe měli zzzz. ,, Kdyby jsi něco potřebovala Minervo tak mi dej vědět přes Patrona, já ti to donesu. " ,, Ale Severusi teprve měla první dávku další dostane až ráno a sám jsi slyšel co říkala Poppy, tohle všechno může nastat až po druhé dávce. Zatím to zvládnu." ,, Ne Minervo! Zakazuju ti kamkoliv chodit. Nechci abys od ní odcházela." ,, Severusi neboj se já to tu zvládnu." Uklidnila mě aspoň trochu. Zase nebude moct nejspíš hrát. Ikdyž je další fámfrpálový zápas v únoru. Ale i tak musí začít trénovat.
Severus se tedy odebral zpět do společenky Nebelvíru. Tam už seděl jenom Potter. ,, Mám otázku bude Mia vpořádku?" ,, Proč to chcete vědět?" změřil jsem si ho podezírvým pohledem. ,, Stále si vyčítám, že jsem se za ní nerozběhl když Ronovi jednu vpálila." ,, Aha řeknete mi co se tehdy stalo." zajímal se ,, No Ron neustále brblal o tom, že je vaše dcera, že to mohl tušit, on takhle brble od doby kdy nám řekla, že jste její otec, a Mia nás asi slyšela dali se do hádky a Ron pak řekl, že jste umaštěný bastard a tohle Miu rozčílilo a jednu mu vrazila. Já se chtěl za ní rozběhnout ale zadržel mě se slovy, že za to nestojí." tímhle to ukončil. ,, Mia mi vyprávěla, že jste se jí zastal. " řekl Severus ,, Přece jen jsme trochu rodina. " tohle ho dostalo. Usmál se. ,, To je poprvé co vás vidím se smát" řekl s úsměvem Potter ,, Budu rád, když přijedete k nám na velké prázdniny." řekl mu a pak jsem se s ním rozloučil a šel jsem přes krb k sobě. Nakonec jsem si dal trochu whisky a šel jsem spát.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro