,,Nemáte tušení, s kým mluvíte!" pokračoval. S bandou tupejch idiotů, kteří nezvládnout ani odnést pár zbraní. Protočila elfka oči nad myšlenkou, která ji napadla jako první. ,,Tohle je Thorin Pavéza! Syn Thraina, syna,..." ,,No jasně, celej rodokmen tu odříkej." nemohla si odpustit tichou poznámku. Na ni tahle slova nepůsobila, ale totéž se nedalo říci o starostovy, kterému, jakmile došlo, kdo před ním stojí, zasvítili oči jako zlaťáky, na které právě myslel. ,,Jsme trpaslíci z Ereboru!" Elfka si nic neříkajíc prohodila pohled s hobitem. Taky nás mohli smínit. Ušklíbla se. Mezi lidmi to začlo šumět. ,,Přišli jsme dobýt svou vlast." A opět protočení očí. ,,Pamatuju tohle město z dob, kdy v přístavu kotvily lodě plné drahokamů, hedvábí,..." Ano, namaž jim med kolem pusy. Chytré. Musela uznat. ,,Smrt! Přivoláte na nás smrt!" přerušil známí hlas trpaslíkův projev. Davem se k nim dral Bard.

,,Drakův oheň, a zkázu. Jestli tu bestii vzbudíte, tak nás všechny zničí." Zadíval se na Thorina. ,,Ten chlápek umí dramatický příchody." poznamenala směrem ke Kilimu, ale toho momentálně víc zajímala údajná urážka jeho rodu, takže se neobtěžoval Lyn odpovědět. ,,Můžete mu věřit, ale slibuji, že pokud uspějeme, na bohatství hory budeme mít podíl všichni." Ještě se tu porvěte. ,,Budete mít dost zlata na obnovu města a desetkrát víc!" lidé se začali radovat. ,,Ai tar ilyë fírëlmë." (Pokud tam všichni neumřeme) Poznamenala už nahlas. Tady se nemusela bát, že jí někdo bude rozumět. Trpaslíci upřeli pohledy na ni. ,,Jen že to je super nápad." Zazubila se a opět si natáhla kapuci. Cítila se líp, když věděla, že ne všichni teď zírají na její uši. ,,Proč bychom vám měli věřit? Může se za vás někdo zaručit?" Slizoun nechutnej. Nepřihlásil se nikdo jiný, než Bilbo. Bard naposledy zaprotestoval, než ho přerušil starosta. ,,Nezapomínejme, že to byl Girion, váš předek, kdo střílel a pokaždé minul!" Lyneu stálo hodně práce, aby se po Bardovi překvapeně nepodívala. ,,Nemáte právo vejít do Hory." zasyčel Thorinovy do obličeje. ,,Já jediný to právo mám." zněla odpověď. Lyn musela zatnout pěsti, aby na sobě nedala znát, jak nepříjemná jí byla napnutá situace. Jenže zapomněla na své ruce. V žilách se jí opět rozproudil oheň. Tiše sykla a opatrně se na ně podívala. Špičky prstů byly skoro černé. Za chvíli nepoznám, kdy mám rukavice a kdy ne. Snad na Gandalfa narazím co nejdřív. I tak si rukavice nasadila. Zbytečné otázky nepotřebuje. Starosta vydal poslední souhlas a mohlo se slavit.

Ráno se chystali vyrazit. Lyn stála až na konci řady. S sebou nenesla kupu zbraní jako ostatní, ale jen svůj meč, luk, šípy a všechno, co měla různě poschovávané. ,,Ty ne." přímo před ní se řada zarazila. Thorin zastavil Kiliho. ,,Zdržoval bys nás." ,,Cože?! Ne, jsem v pořádku, půjdu s vámi!" snažil se nejmladší trpaslík protestovat, ale marně. Elfka si moc dobře všimla Filiho pohledu. ,,Mou povinností je starat se o raněné, zůstanu s ním." přidal se Oin. ,,Ne!" poslední protesty doznívaly. Ale Fili nevypadal, že by 'ne' bral jako odpověď. ,,Vyrůstali jsme s pověstmi o Hoře. Tys nám je vyprávěl! Nemůžeš ho vyloučit!" ,,Jednou to pochopíš, až budeš král. Nemohu ohrozit výpravu kvůli jednomu trpaslíkovi. I kdž je z mé vlastní rodiny." Filiho ho pozoroval pohledem, který rozhodně neznamenal, že by měl v plánu to někdy pochopit. A hned na to vyskočil z loďky. ,,Patříš k výpravě!" ,,Patřím ke svému bratrovi!" Thorin si jen povzdechl. Došlo mu, že je nepřesvědčí. A hned na to mu to oka padlo Lynea. ,,Když nemohou být u toho okamžiku, kdy se dveře otevřou mí synovci, nebude tam ani elf!" Lyn vyjelo obočí nahoru. Vážně? ,,Já myslela, že přes tuhle nenávistnou linku už dostali. Nebo se snad bojíš, co bych tam mohla najít?" Narážela na mnohé poklady, které trpaslíci ukradli i jejich rodu. Zejména pak náhrdelník paní Galadriel, který byl starší než ona sama. Thorin zlostně přivřel oči. Nelíbilo se mu, na co elfka narážela. ,,Zůstaneš tady." kladl důraz na každé slovo. Lynea odevzdaně zavřela oči a ustoupila dozadu. Však on bude čas najít co hledám. Navíc tady bude větši šance potkat Gandalfa, který by jí mohl pomoci s jejím bolavím problémem. Hned na to se zpustili trubky a trpaslíci s hobitem se vydali na cestu.

Po chvíli se k nim dostal Bofur, který, jak jinak zmeškal loď. Divím se, že na tom nejsem stejně. Ušklíbla se elfka a nevědomky si promnula s vruce brož od svých přátel. V tu chvíli Kili bolestně zaskučel a zhroutil se na Filho. ,,Ére ta lau!" (Jen to ne!) Zaklela si sama pro sebe a rychle podepřela svého o několik hlav menšího přítele.

Když dorazili ke starostově baráku, čekalo je nemilé, ač očekávané, překvapení. ,,Můj bratr je nemocný, pomoz te nám!" zvolal Fili. ,,Nályë mól nausëlyo." (Jsi otrokem své představivosti, jo, neni to to nejlepší, co mohla říct, ale nic jiného mě nenapadlo :) ,,Je to nakažlivé? Držte je dál ode mně!" vykřikl starosta. ,,Idiot!" procedila skrz zatnuté zuby.

Momentálně klepali na jisté dveře. Ano, nenapadlo je nic jiného, než jít za Bardem. Najednou se dveře prudce otevřeli. ,,S trpaslíkama jsem skončil!" už se chystal zavřít. ,,Tsss. Máš mě za trpaslíka?" zasyčela. Chápala, že to není nic vážného, ale začínalo ji to štvát. ,,Kámoš mi tu chcípá, a ty odmítáš pomoci. Vzpamatuj se, člověče!" zvýšila hlas. To, a samozřejmě i prosby trpaslíky přinesly ovoce. Bard kývl.

Ano, ano ano. Já vim, že mi to trvalo sakra dlouho a pravděpodobně za to čekání tahle krátká a nudná kapitola nestála, tak mě prosím neukamenujte. Přes prázdniny jsem se moc nedostala k počítači a když už, tak jsem se soustředila hlavně na grafiku. Moc děkuju @Layla_uchiha , protože nebýt jí, tak by tahle kapitola ještě nějakou dobu nevznikla.

Lexi