Bilbo se zasekl kousek nad ní. Pavouk ho rychlostí blesku zabalil do sítě, víc bohužel elfka neviděla. Ty stvůry se zběhly ze všech stran a ona bohužel nezůstala bez povšimnutí. Tak teď už to ví i elfové. Protočila oči a seslala jedno tělo dolů ze stromu. Nebo spíš jen to, že je tu ještě někdo. Doplnila samu sebe v myšlenkách a bojovala dál. Jenže se ozvala rána, která se sice zlepšila, ale bolela pořád. Pavouci se k ní dostávali čím dál blíž. Vložila do boje všechnu sílu. Netrvalo dlouho a porazila nepřátele. Jenže, když se otočila, tak tam hobit nebyl.

Sakra, sakra, sakra. Alasaila Perino (Hloupí hobit). Nadávala. Vrátila se zpět k tělům trpaslíků. Už teď tam bylo mraky pavouků a další se blížili. Najednou něco prasklo kousek dál. To nebyl zvuk, jako když někdo něco přelomí. Prolítlo jí hlavou. Někdo tam něco hodil. Pravděpodobně to byl Bilbo. Takže je v pohodě. Oddychla si. Najednou se do jednoho zabodla neviditelné ostří. Hned po tom se objevil pulčík. Idiot. Použil prsten, ten zmetek. Tak teď už je to jisté.

Hobit se dal do odřezávání těl. ,,To bylo dobré." poznamenala a tiše přistála vedle něj, s kapucí a bez šátku, ten někde stratila. ,,A taky hloupé." dodala. Bilbo se na ni překvapeně otočil. ,,Kde jsi...?" Lyn mu skočila do řeči. ,,Ne všichni pavouci se soustředili na tebe." elfové je určitě sledovali. Nestála o to, aby řekl něco, co by neměl. Lupič pochopil a byl zticha. Á, tady je. Ušklíbla se Lynea a zvedla šátek ze země. Byl skoro celý obalen pavučinami. ,,Éééé." zaksichtila se a vymotala ho, hned po té ho nasadila. Hlavně nemysli na to, že to měl v hubě možná ten pavouk. Opakovala si. Trpaslíci dopadli na zem a začali se vymotávat. A elfka zase zmizela v lese. Dívka je následovala opět na stromech. Nelíbilo se jí, jak moc blízko byli ke království Thranduila. Na utíkající trpaslíky se opět zbíhali ty potvory. Snažili se bojovat, ale upřímně? Neměli šanci. Lyn jednomu propíchla hlavu skrz na skrz. Ale musela se držet dál. A měla k tomu důvod.

Trpaslíci byli obklíčeni. Lynea byla schovaná a netrvalo ji dlouho, než si všimla elfů vysoko na stromech. A slyšela až moc známí hlas. Doufala, že toho zmetka potká trochu později. Seděla v podřepu a tiše to sledovala. Instinktivně si stáhla kapucu víc do obličeje a šátek schovala do kapsy.

Trpaslíci byli pořád v obklíčení, ale teď už elfů. Až na Kiliho. Ten bojoval s pavoukem kousek za nimi. Jedno elfka se k němu rozběhla, ale Lyn mu dřív zabodla šíp do srdce. Na elfčině tváři se zračil nechápavý pohled, ale ten rychle zmizel. Teď se Lyn necházela jen kousek od nich. ,,Prohledejte je!" začal ten blonďatej idiot vydávat rozkazy. ,,Ještě je tu někde jeden, přiveďte ho." Rozhlédl se. V tu chvíli se Lynea rozhodla. Tiše seskočila na zem těsně před skupinku elfů. ,,Nejsem idiot, nemusejí pro mě hodit poskoci nějakého blonďatého skřeta." prkla a byla ráda, že jí kapuca zůstala na hlavně. Všechny pohledy se momentálně upírali na ni. ,,Jak se to opovažuješ mluvit s Thranduilovím synem!" vyštěkla ta elfka, co měla zachránit Kiliho a napřáhla svůj meč. ,,Tak jak si to zaslouží!" oplatila jí to stejným tónem a jedním pohybem si stáhla kapuci. Z princova obličeje se vytratila všechna barva. Rudovlasá elfka se na něj jen nechápavě podívala. ,,Dej nám své zbraně." přiblížila se k ní. To neměla dělat. Lyn rychlostí blesku vytáhla Laimë a přiložila jí hrot na krk. ,,Mích zbraní se ani nedotkneš." sykla. ,,L- Lyneo?" špitl Legolas. Odpovědí mu byl jen vražedný pohled. ,,Počkat!" ozvalo se od jednoho elfa. Přesněji elfky. Lyn poznala Dairu. To byla ta elfka, co jí zachránila život. ,,Co děláš?" zamračila se rudovlasá. Lyn stáhla meč. ,,Ráda tě vidím." usmála se blonďatá, vlastně na elfí poměry docela mladá žena. ,,Elen síla lúmenn' omentielvo (Hvězda svítí na hodinu našeho dalšího setkání.)" objala ji Daira. ,,Kdo jsi?" zaptala se rudovlasá. ,,Do toho ti nic není." sykla nenávistně. Podívala se na Legolase. ,,Nějak jste stratil slova, ó princi Temného hvozdu, synu Thranduilův." ušklíbla se a ironicky se poklonila. Pak se otočila k Daiře. ,,Jestli to dáš z do ruky, někomu jinému, tak si tě najdu." vyhrožovala jí a dala jí meč, luk, toulec, pár dýk. To však nic nemění na tom, že si jich ještě pár nechala u sebe. ,,No jasně." zasmála se blonďatá elfka. Lyn se po jejím boku vydala směr Thranduilovo království.

Fajn, další kapitola je tady, a omlouvám se za chyby i za to, že je fakt krátká. Zároveň chci vysvětlit, proč teď nebyly kapitoly. Jednoduše jsem měla problémy jak s Wattpadem, tak s mailem a celkově to prostě bylo divný :D. Tak se omlouvám a jinak doufám, že se kapitola líbila.

Alex