„Zas tak moc jsem neudělal,“ zamumlal Harry a sklopil pohled. Bylo mu jasné, že se červená, ale pod tím upřeným pohledem si nedokázal pomoci.

„Ne? Bil jste se za mě jako lev. To jsem opravdu nečekal,“ přiznal Lucius klidně.

„A co jste čekal? Že se na to vykašlu? Že je nechám odsoudit vás za něco, co jste neudělal?“ vyhrkl Harry a snažil se potlačit ublížený tón.

„Ne,“ popřel to Lucius okamžitě a zatvářil se vážně, když dodával: „Na to bych si nikdy nedovolil pomyslet. Jen jsem čekal spíš lvíče než dospělého lva, který ministra roztrhá na kusy.“

Harry se rozesmál.