Lucius Harryho překvapeně sledoval. Nečekal, že za ním přijde. Že se bude zajímat. Vlastně nečekal ani že ho zachrání.

„Vzhledem k mému přesvědčení, že v tuto chvíli budu na cestě do pekla, kde si Lucifer již jistě připravil svoje vidle, aby mě náležitě uvítal, si dovoluji tvrdit, že jsem v pořádku,“ odpověděl po chvíli přemýšlení a sledoval, jak mladému muži zacukaly koutky úst. Ten pohled ho podivně zahřál u srdce. Už dlouho se na něho nikdo neusmál. „Asi bych vám měl poděkovat. Jen díky vám se moje cesta do pekla ještě odkládá,“ dodal vážně a sklonil hlavu na znamení vděku.