Alex měl přítele. Kluka, kterého ještě před dvěma měsíci nenáviděl. Kluka, se kterým najednou trávil veškeré volné chvíle a po té kdysi existující nenávisti nebyly ani stopy. Samotnému mu to hlava ještě úplně nebrala.

   Nikdo to nevěděl, ani Bella s Oscarem, i když to bylo už týden. Nebylo to tak, že by to před nimi chtěl také tajit, jen si prostě nenašel čas jim zavolat a oznámit jim to. Uplynulý týden věnoval tomu, aby poznal Yohana co nejvíce.

   Třeba se dozvěděl, že má Yohan nevlastního bratra, který je o pět let mladší jak on, ale svět o něm prostě neví, protože ho jeho otec měl s jinou ženou, když byl ještě ženatý s Yohanovou mámou. Prý se s ním skoro nestýká a že existuje zjistil teprve před čtyřmi lety, když mu byo sedmnáct a jeho bratrovi Michaelovi dvanáct.

   "Otec ho před námi celou dobu tajil a jen na něj posílal peníze," vysvětlil mu Yohan. "Nemalé peníze. Od té doby, co o něm vím, jsem ho viděl tak pětkrát. Žije docela daleko od nás se svou matkou."

   Alex si odfrkl. "Tvůj otec je tedy dobrej vůl."

   Věděl, že to před Yohanem mohl takhle říct. Protože další věc, kterou se o něm dozvěděl, byla celá ta záležitost s jeho otcem.

   Když bylo Yohanovi sedmnáct a na scéně se objevil jeho nevlastní bratr, jeho rodiče se rozvedli. Jeho táta byl odjakživa prachatý a tak mu neudělalo problém přebrat si Yohana do své výchovy. Už tehdy měl Yohan tu a tam nějaké malé role nebo focení pro malé značky a Yohanův otec se nebál udělat cokoliv pro to, aby svého syna ve světě prosadil. Když se ho Alex zeptal, jestli je teda jeho manažerem Helen nebo jeho otec, odpověděl jednoduše - jeho manažerem byl teoreticky jeho otec, Helen byla jen taková chůva, co vše zařizovala a byla Yohanovi neustále po boku.

   "Je ti už dvacet jedna," namítl Alex. "Jsi slavný, peněz máš dost, proč se prostě od něj neodřízneš?"

   "Téměř všechny mé peníze jdou otcovi. Když jsem se to jednou pokoušel soudně řešit, měl své prostředky, jak mě potopit. Nemám proti němu šanci, jsem jako jeho loutka," odpověděl Yohan. Tentokrát byli u Alexe na pokoji, byla jedna hodina ráno a Alex se naštval takovým způsobem, že mu bylo jasné, že jen tak neusne.

   Alex začal vykřikovat, jak to tak nemůže jít dál, snažil se na místě najít řešení, i když mu bylo jasné, že jestli Yohan nenašel žádné řešení už od svých osmnácti let, on ho teď z minuty na minutu nevymyslí. 

   Když ho Yohan uklidnil, že to není tak strašné, jak se zdá, Alex sebou vyčerpaně praštil na postel. 

   "Jen..." začal Yohan, ale nakonec větu nedokončil.

   Alex zvedl hlavu. "Jen?"

   Yohan si hrál se svými prsty a upřeně je sledoval. "Vím, že náš vztah musíme tajit než přijdeme na to, co a jak. Pak to řekneme našim manažerům, dozví se to náš blízký okruh lidí, to je mi jasný. Jen nevím, jestli chci, aby se to kdy dozvěděl táta," řekl tiše.

   Alex se posadil. "Jak s tím jednou půjdeme na veřejnost, dozví se to i tvůj táta. Jsme slavní, mu se to nevyhne," řekl jemně.

   Yohan si povzdechl. "Já vím. Jen doufám, že to do té doby s ním nějak vyřeším. Je ti asi jasné, že na tenhle film kývl jen kvůli penězům, jinak by mě nikdy nenechal hrát někde, kde se líbám s klukem, že?"

   Alex přelezl po posteli k Yohanovi a zezadu ho objal. Hlavu mu položil na rameno. "Nějak to zvládneme. Zatím to neřešme, zatím o nás nikdo neví a chvíli to tak necháme. Až na to přijde čas, něco vymyslíme."

   A poslední velkou věci, kterou zjistil, bylo to, že Yohan byl doopravdy úplně jiný, než za koho ho Alex měl. Nemělo by ho to překvapovat, když se tak dlouhou dobu nemohli ani vystát, bylo jasné, že Alex Yohana nepozná v tom pravém světle. Jenže teď to bylo úplně jiné, Yohan s ním byl naprosto sám sebou a Alex to miloval.

   Třeba by nečekal, že hned na druhý den od toho, co se vrátili z Paříže, napíše Yohan bez varování na sociální sítě, že se s Laurou rozešli. Čelil tak záplavě telefonátu a zpráv jak od Laury, tak od své manažerky nebo i otce. Všechny je ignoroval, vypnul si telefon, objal Alexe a rozkoukali spolu film. 

   Alexovi to přišlo jako to nejhezčí romantické gesto, které kdy zažil. Že se někdo kvůli němu rozešel se svou falešnou přítelkyní.

- - -

Yohan se do polibku usmál a Alex v tu chvíli cítil neuvěřitelné štěstí. I když je obklopovaly kamery a několik lidí sledovalo každý jejich pohyb.

   "Á střih!" zakřičel režisér a Alex se od Yohana odtrhl stejným způsobem, jakým by to udělal ještě před dvěma týdny. Režisér pokyvoval hlavou a sledoval právě natáčenou scénu. "Že vy jste trénovali? Bych vám fakt teď uvěřil, že jste spolu v dlouholetém vztahu," prohodil nakonec.

   Alex sklonil hlavu a snažil se nerozesmát se. Yohan nejspíše to samé, jelikož se otočil k režisérovi zády. 

   Tak natočili předposlední líbací scénu na první pokus. Protože ano, trénovali, trénovali až moc, ale to nikdo nemusel zatím vědět.

   Měsíc a půl natáčení (i s pauzou kvůli Yohanově operaci) byl za nimi a do konce zbývaly maximálně dva měsíce. Řekl by, že půlku filmu už mají za sebou, ale od příštího týdne měli začít už nějaké ty rozhovory a promo akce k jejich filmu, a tak bylo jasné, že se natáčecí dny trochu rozhází. Premiéra filmu byla pak naplánována přesně za pět měsíců.

   Jakmile režisér vyhlásil pauzu, Yohan si odskočil na toalety a Alex se posadil na jednu z volných židlí vedle maskérny. Do pár sekund u něj byl John a posadil se vedle něj. "Dneska se vám to opravdu povedlo. Fakt jakoby jste trénovali," prohodil, ale při tom se na Akexe ani nepodíval. Díval se před sebe.

   "Uhm, díky?" řekl nejistě. John až v tu chvíli otočil hlavou k Alexovi.

   "Teď už mi řekneš, kde jsi vzal tu Burberry bundu, ve které si dnes přišel?" zeptal se zničehonic.

   Alex mírně znejistěl. Ta bunda samozřejmě byla Yohanova, jelikož on byl ambasadorem Burberry, ale ráno nestíhali a jelikož byli u Yohana v pokoji, prostě mu ji půjčil.

   "Koupil jsem si ji," odpověděl Alex s ledovým klidem.

   John se uchechtl. "Vím, že si nepotrpíš na oblečení a už vůbec ne na tak značkovým. Na to tě znám až moc dlouho a navíc, pokud vím, jsi ambasadorem Versace a Yohan Burberry."

   Alex si odfrkl. "Tak mi ji půjčil Yohan, no co."

   "Tak proč jsi mi teď lhal?"

   John to věděl. Možná ho John znal tak dlouho, aby věděl, že si nepotrpí na značkovém oblečení, Alex ale zas Johna dostatečně dlouho na to, aby právě teď vycítil, že o nich ví.

   Alex po něm vrhl zlý pohled. John se krátce zasmál. "Příště si zkontroluj, jestli si opravdu ukončil hovor, než začnete spolu něco dělat."

   Alex vytřeštil oči. Hned mu došlo o čem John mluví. Včera mu volal kvůli jedné záležitosti, když byl zrovna s Yohanem, a hned po ukončení hovoru začali mluvit s Yohanem o tom, kdy o jejich vztahu řeknou jejich manažerům.

   "Co je? Zapomněl jsem ti říct, že příští týden máš naplánované focení, a tak jsem hned nezavěšoval. Jakmile jsem vás ale uslyšel, raději jsem to ukončil a řekl si, že ti o tom řeknu dneska," vysvětlil John.

   Alex zůstal mlčet. Čekal nějaké kázání nebo něco podobného, ale v tu chvíli se v dáli od toalet vynořil Yohan. John se postavil, poplácal Alexe po zádech a prohodil: "Jen mi slib, že budete opatrní. Ať i zbytečně nepřidáváš práci řešením tvých románků. Pak si o tom ještě promluvíme, jo?"

   S těmito slovy odešel. Na jeho místo se posadil Yohan. "Děje se něco?" zeptal se, když uviděl Alexův překvapený výraz.

   "John o nás ví," řekl Alex krátce.

   Pak už se tvářil překvapeně i Yohan.

Ɣ

jak moc byste mě zabili, kdybych začala vydávat kapitoly každá druhý den? já potřebuju psát i mé další příběhy :'D