Jestli si myslel, že se po jejich společném obědě něco zlepší, byl pěkně na omylu.

Pořád byli odtažití, pořád spolu nemluvili, když zrovna nemuseli a pořád byl režisér frustrovaný kvůli jejich neexistující chemii, jak to sám nazýval. Alex si myslel, že jsou přece jen herci, nikdo nepozná, že se v reálu nenávidí, jenže režisér s nimi nebyl furt spokojený.

Alex by vsadil všechny prsty na to, že režisér lituje svého rozhodnutí vybrat do hlavních rolí právě je dva.

Pak ale nejspíš přišel z řešením.

Jednoho dne Alex s Yohanem dojeli na set (v autě bylo opět mrtvolné ticho). Připravené scény byly úplně jiné, než předpokládal, protože dnes měli natáčet v parku a na univerzitě.

Místo toho byly nachystané scény Leviho pokoje a nemocnice.

Alex se zarazil.

"Změna plánu, hlásí režisér," přišel k nim asistent režiséra. "Scénář, scéna sto dvacet čtyři, strana sto padesát šest," oznámil jim.

Alex nejprve doufal, že se přeslechl, ale zároveň si byl jistý, že slyšel dobře. Bohužel. Okamžitě zamrzl na místě. Moc dobře věděl, co to bylo za scénu. Schválně si zapamatoval číslo té scény, aby se na ni mohl psychicky připravit, jelikož vždy minimálně den dopředu věděli, co se bude točit.

Dneska došlo ke změně přímo na místě. Bylo osm hodin ráno a Alex měl přibližně hodinu na to, aby se psychicky připravil, že dnes bude líbat Yohana.

Scéna číslo sto dvacet čtyři byla ta osudná - alias první polibek Brandona a Leviho.

Yohan začal listovat scénářem, ten si asi neuvědomoval, jaká scéna přijde. Alex tak využil situace a zmizel v maskérně. Nechtěl být u Yohanovy reakce, jelikož by mezi nimi určitě vznikla tak napjatá situace, že by nevěděl, jak se z ní vyvléct.

Obsadil volné místo v jedné z maskéren, kde už seděla Holy, herečka, co hrála Brandonovu mámu. Tak měl jistotu, že Yohan bude muset do maskérny druhé.

Potkali se až na samotném setu. Nervózně postávali na okraji Leviho pokoje, tři metry od sebe, a čekali na režiséra. Ten se rozhodl přijít až o několik minut později.

"To je nám překvapení pro dnešek, že?" usmál se škodolibě. "Říkal jsem si, že by vás to mohlo sblížit, přece jen si blíž už skoro být nemůžete než v této scéně. Předpokládám příšerné výsledky? Ano. Stojí mi to za to? Jo. Třeba si uvědomíte, jak je chemie mezi vámi špatná a budete s tím něco dělat."

Alex se poprvé na Yohana podíval. Ten se jeho pohledu vyhýbal.

"Tak, na místa!" zvolal režisér.

Alex se bez váhání otočil a posadil se na Leviho židli. Yohan neochotně došel k Leviho posteli a také se posadil.

Byli na svých místech, natáčení mohlo začít.

Brandon a Levi byli u Leviho doma. Brandon se do Leviho snažil natlouct matematiku, protože Leviho mozek málem nezvládal ani jedna plus jedna. Seděl na posteli a Brandon ho ze židle u stolu nutil, ať pokračují. V minulých scénách, které ještě ani natočené nebyli, už proběhlo nemalé sbližování a flirtování, proto bylo přirozené, aby se jejich situace přeměnila v romantickou chvilku.

A taky to bylo pěkné klišé, pomyslel si Alex.

Tři minuty scény spějící k polibku točili dvě hodiny. Pak se už nebezpečně blížili k dnešnímu cíli.

"Jdeme na to," pobídl Alex v roli Brandona Leviho. "Jinak propadneš."

Yohan se okamžitě vžil do role, to Alex viděl už od začátku jejich scény. Otevřel pusu, že odpoví, když v tom režisér zakřičel. "Stop!"

Oba se na něj podívali. Režisér mávnul rukou k Alexovi. "Alexi, natoč se nepatrně k nám, nevypadá to dobře."

Alex si povzdechl, ale poslechl. Natáčení začalo od znovu. Alex si spočítal, že jim chybí natočit tak třicet sekund do onoho polibku.

"Jdeme na to," zopakoval Alex. "Jinak propadneš."

Yohan se drze uchechtl. Nebo by měl říct Levi? "Není to jedno?" prohodil. "Stejně pravděpodobně ani nedostuduju. To dřívě umřu."

O Leviho nemoci s Brandonem věděli. Když jednou Levi zkolaboval v kampusu školy, Brandon byl ten, kdo zavolal záchranku.

Alex se na Yohana nevěřícně podíval. Pak se jeho pohled změnil v naštvaný. "Nemluv tak," zasyčel. "Neumíráš."

"Že ne?" zaeragoval Yohan okamžitě a rázně, až se Alex lekl. Režisérovi se nejspíše jeho nenaplánovaná reakce líbila a tak je nezastavoval. Nebo si řekl, že stejně to oba pokazí jejich líbáním, a tak to nemělo cenu zastavovat.

"Ne," vyjel na něj Alex zpátky. "Tak přestaň takhle mluvit, protože o tom nechci slyšet."

"Stejně nikomu nebudu chybět," zamumlal Yohan, až si Alex v hlavě položil otázku, jestli to vůbec mikrofony chytily.

Alex se rázně postavil a praštil s učebnicí matematiky na zem. "Do hajzlu! Mně teda jo!" křikl na něj. "Ani nevíš, jak moc bys mi chyběl, tak toho hned nechej, nechci tady poslouchat, jak se shazuješ."

To, že je režisér ani jednou nezastavil, už začínalo být podezřelé. A nebo jim hádající scény šly, což by se ani nedivil. Hádali se v jednom kuse.

Yohan k němu vzhlédl s tím nejnevinnějším pohledem, co kdy viděl. "Určitě to říkáš jen proto, že-"

"Říkám to proto, že se mi líbíš, sakra!" přerušil ho Alex. "Říkám to proto, že tě mám až moc rád, a nenávidím se za to. Teď trpím s tebou každý den, kdy je ti špatně. A cítím se na dně z toho, že ti nemůžu pomoc."

Alexova hlava jela na plné obrátky. Zapomněl polovinu textu a tak začal improvizovat. Jediné, co si pamatoval, byla Leviho odpověď, tak alespoň mluvil tak, aby k té odpovědi opět dospěli.

Yohan na se na něj díval přesně tím pohedem, který by od Leviho v té situaci očekával. Pomalu se postavil a udělal krok k Alexovi.

"To není možný-" začal, ale Alex ho přerušil znovu. Jenže tentokrát ne verbálně. Tentokrát překonal poslední vzdálenost mezi nimi, chytil Yohanovu tvář do dlaní spojil jejich rty.

Alex si v tu chvíli vzpomněl na režisérova slova. Třeba si uvědomíte, jak je chemie mezi vámi špatná a budete s tím něco dělat. Byl rozhodnutý mu ukázat, jak skvělý herec je. Jak dokáže zahrát city k Levimu, i když ho představoval právě Yohan.

Brandon líbá Leviho, ne ty Yohana, opakoval si v hlavě. Je to v pořádku.

Yohan začal okamžitě spolupracovat. A v tu chvíli je režisér utnul.

"Počkat, počkat, počkat!" zakřičel.

Alex Yohana téměř odstrčil. Otřel si rty a otočil se k němu bokem. Cítil se, jako by právě udělal něco nelegálního. A Yohan na tom nejspíše nebyl o moc lépe.

"Yohane, Levi je tím polibkem zaskočený, překvapený. Nemůžeš se na Alexe tak vrhnout," upozornil ho režisér. "Chvíli musíš být jak přimražený, až Brandon začne svoje skutky zpochybňovat. Znovu od Leviho slov, že to není možné!"

Alex s Yohanem se postavili zpátky do pozic. Napětí mezi nimi by se dalo krájet. Přemýšlel, kolik pokusů jim zabere, než se s Yohanem správně políbí? Má v plánu to režisér vůbec natočit ještě dnes? Nebo je opravdu jen zkouší?

Vyhýbali se vzájemnému očnímu kontaktu jako čert kříži. Dokud se neozval signál, aby opět začali, ani se na sebe nepodívali.

"To není možný-" zopakoval Yohan. Alex opět vymazal jakýkoliv prostor mezi nimi, do jeho dlaní opět zapadla Yohanova tvář jako skládačka a opět spojil jejich rty.

Tentokrát Yohan zůstal překvapeně stát. Trvalo mu pár sekund než se vzpamatoval a začal spolupracovat. Přesně jak by to Levi měl udělat.

Za chvíli ho Yohan objal. Alexovy ruce se zapletly do Yohanových vlasů.

A někde z hloubi Alexova mozku se vydrala myšlenka, že Yohan líbal sakra dobře.

Proto v tu chvíli zpanikařil a od Yohana se odtrhl. Režisér vyčerpaně zastavil natáčení a Alex si znovu otřel rty. Tentokrát se s Yohanem dívali navzájem do očí a sledovali jeden druhého, jak popadá dech.

Tu scénu přetočili pak ještě třikrát. A ti dva spolu kromě společných scén nepromluvili tři dny.

Alex spíš uvažoval nad tím, jestli si režisér svým geniálním plánem, jak zlepšit jejich chemii, spíše nepřihoršil.

Ɣ

muhahhaa, tohle si moc užívám

každopádně pro vysvětlení, proč tolik kurzívy - kurzívou budu označovat přímé řeči, které mluví Alex a Yohan v roli jejich postav, hehe