"Hele. Další článek o vás," promluvil Oscar do ticha, které mezi nimi panovalo. "Alex a Yohan - jak moc se sblížili před natáčením filmu?"

   "Nijak," zamumlal si Alex pro sebe. Oscar pokračoval ve čtení článku z jeho telefonu.

   "Hvězdný pár, Alex Wyatt a Yohan Christensen, si je možná blíž, než si všichni myslíme. Dvojice má spolu hrát hlavní role ve filmu, který se zanedlouho začne natáčet v Hollywoodských studiích. Celý svět o této skutečnosti mluví, kdo by taky mlčel, když se Alex s Yohanem nenávidí. Je to ale pravda? Jak to, že měl Yohan na charitativním večeru oblečenou Alexovu košili?"

   "Drž už klapačku," zakňučel Alex. Poslední dva dny nečetl na internetu o ničem jiném. Neměl tušení, že v zákulisí před celou tou akcí vyfotili Alexova stylistu, jak nese onu košili k němu do šatny.

   A když v ní pak přišel Yohan na galavečer, nebylo těžké si spojit dvě a dvě dohromady. To celé trochu nedomysleli.

   "A ty komentáře!" vyprskl smíchy Oscar. Hned začal napodobovat vysoký dívčí hlas: "Jsem si jistá, že spolu něco mají. Vždyť je to jasný! Trénují na film, haha."

   Alex odhodil scénář onoho filmu, jehož název odmítal vůbec vyslovit, a sebral Oscarovi z ruky jeho telefon. Oscar mu věnoval ublížený pohled, začal se po telefonu natahovat, ale Alex ho odhodil na svou postel. Znal Oscara a věděl, že bude líný se zvednout a ujít ty tři metry od sedačky k posteli.

   "Hej! Já se náramně bavil!" ohradil se.

   "Ale já ne," odsekl Alex, opět se pohodlně usadil a do klína si vzal scénář. Ten ho ale také zrovna nebavil. Byl právě u části, kdy se jeho postava až moc sbližovala s tou Yohanovou. Moc ve smyslu narušování osobního prostoru. Ten si Alex hlídal jako čert.

   Oscar se na něj mračil z druhého konce sedačky. Alexe chvíli napadlo, jak může vypadat tak dobře, i když se mračí. Oscar měl výrazné rysy, pronikavé tmavé oči a kudrnaté vlasy, kvůli kterým mu denně na Instagram chodily stovky zpráv od holek, které si je chtěly prohrábnout. A od pár kluků taky. Opravdu byl model se vším všudy.

   "Tak mi alespoň předčítej ten scénář, jinak se s tebou asi unudím," zabručel.

   Alex u věnoval další z jeho široké škály pohledů. Tentokrát otrávený. "Chceš snad slyšet o tom, jak se Brandon a Levi muchlují? Nechceš."

   Oscar, který si mezitím na sedačce lehl, zvedl hlavu. "A víš, že chci?" řekl s naprosto vážnou tváří a pak se rozesmál. "Já se tak nemůžu dočkat, až ten film bude hotový. Jestli vůbec bude, protože je tady samozřejmě stále možnost, že se s Yohanem zabijete."

   Alex neodpovídal. Snažil se soustředit na scénář v jeho rukách. Snažil se si představit, jak bude svůdně mluvit na Yohana. A málem se pozvracel.

   Oscar mezitím pokračoval v samomluvě: "Víš, že o vás lidi píšou fanfikce? Pár jsem jich četl, je to docela sranda, hlavně-"

   Alex pomalu zvedl pohled. "Cože píšou?"

   "Fanfikce," zopakoval Oscar. "To jsou příběhy, které si fanoušci o vás smýšlejí-"

   "Já vím, co jsou to fanfikce," odsekl Alex.

   "Tak proč se ptáš?"

   "Myslím tím, proč by to sakra dělali? Vždyť se s Yohanem nenávidíme."

   Oscar se ušklíbl. "Od nepřátelů k milencům. Snad jedno z nejoblíbenějších témat ve světě fanfikcí.  Dávate jim docela slušnej základ, to ti povídám."

   Alex začal přemýšlet, kolik let by si musel odsedět za vraždu. Protože Oscar ho štval snad více a více. "A tys to četl proč?" zeptal se s předstíraným klidem.

   "Byl jsem zvědavej," pokrčil rameny. "Říkám ti ale, některé byly fakt dobré, úplně na vydání. Ten styl psaní? Wow. Je to docela zábava, když nemůžu usnout. Pokud teda nedojde na sex, to raději většinou přeskakuju, protože představovat si tebe při sexu? když tě znám? Přišel bych si jak psychopat."

   "I tak jsi psychopat," zamračil se Alex.

   Oscar na jeho poznámku nijak nereagoval. Usmál se na něj. "Nezajímá tě, kdo byl nahoře? Co si myslí fanoušci?"

   Alex po něm hodil polštář. Měl možnost ještě velké svíčky na stolku před ním, ale ještě by způsobil, že by se Oscar nemohl zúčastnit dalších módních přehlídek. Ránu polštářem také nečekal, takže svůj účel to splnilo.

   Oscar vyletěl do sedu. "Hej!" vykřikl. "Kde je ten starej Alex? Proč si dneska tak mrzutej?"

   "Příští týden, začínám s Yohanem natáčet, co myslíš?" usmál se falešně.

   Oscar si stoupl, došel si pro telefon na Alexovu postel a strčil si ho do kapsy od kalhot. Nejspíš byl na odchodu. Ještě předtím se ale zastavil před Alexem. "Byl jsi dole. A to vím proto, že i když jsem samotnou sexuální scénu přeskočil, na druhý den si nemohl chodit z toho, jak tě Yohan zničil."

   Alex popadl svíčku a napřáhl se. Oscar se ihned skrčil a Alex se rozesmál. Odložil svíčku opět na stůl a trpělivě ze sebe vydechl všechen vzduch. "Kravina," promluvil. "Já bych zničil jeho."

   Oscar viditelně polkl. "Uhh, ty perverzáku."

   Tak moc by si přál, aby měl u sebe něco, co by Oscara praštilo, ale zase nezranilo. Tak moc. "Tys začal tuhle nesmyslnou konverzaci!" ohradil se.

   "A tebe nakonec nějak moc zaujala," mrkl na něj Oscar a dal se k odchodu. Alex už ho bez další poznámky nechal odejít na svůj hotelový pokoj.

   Když už ho Oscar neviděl, protočil očima. Popadl tentokrát svůj telefon a vytočil svou mámu. Přece jen jí slíbil, že jí během večera zavolá, a tak doufal, že hovor s mámou ho trochu uklidní. Jinak by se asi vydal Oscara zavraždit.

   "Ahoj, zlatíčko, copak děláš?" Bylo první, co jeho máma řekla. Alex se pro sebe usmál. Jeho máma vždy měla extrémně uklidňující hlas.

   "Ahoj," pozdravil ji zpět. "Teď tu byl Oscar. Odešel, jelikož pracuju na scénáři."

   "Jo? Dáš mi nějaké spoilery k filmu? CO tam právě teď máš?" zeptala se.

   Alex stáhl rty do úzké linky. "Uhm, nic zajímavého. Jen moje postava v kavárně."

   Nejraději by se praštil. Žádná jeho solo scéna v kavárně není v celém filmu a samozřejmě, že ten film jeho mám uvidí. Toho se bál už teď. Jak jeho máma bude reagovat, až například uvidí scénu, kde se s Yohanem mají políbit?

   Otřásl se při té myšlence. Ne při té, že to máma uvidí, ale že bude muset políbit Yohana.

   "Aha. No nevadí. Už jsem ti chtěla volat, než jsi mi zavolal. Četla jsem článek o tobě!" zasmála se. "Pořád si nemůžu zvyknout, že jsi slavný a píše se o tobě, a to už to je tolik let."

   Alex se pousmál. "Co jsi četla?"

   "Ale, jak si půjčil Yohanovi košili. To bylo od tebe milé, drahoušku."

   Alexův úsměv povadl. "Aha. Jo, vylil na tu svou kafe a neměl náhradní," zalhal. "Jeho manažerka nás poprosila, jestli nemáme aspoň my." Bylo mu jasné, že jeho máma četla nějaký nesmyslný článek s nadpisem, který spekuloval, jestli mezi nimi něco není. Na jiné články o tomto košilovém incidentu ani nenarazil, ale jeho máma nepatřila mezi ty lidi, kteří by o tom mluvili. Pochválila ho, že se správně zachoval místo toho, aby se zeptala, jestli mezi nimi opravdu něco je.

   "Kdy přijedeš domů?" zeptala se jeho máma po chvíli.

   "Zítra. Ale další týden hned zase odjíždím, začíná natáčení," řekl tiše. Nastala dlouhá odmlka. Za ty roky si také jeho máma nezvykla, že Alex bývá tak často mimo domov.

   Ale lepší mámu si přát nemohl. Podporovala ho v každém projektu, na kterém pracoval.

   Chvíli si ještě povídali, než Alex hlasitě zívl, což bylo pro jeho mámu něco alarmujícího a okamžitě ho poslala jít spát se slovy, že bude pozdravovat tátu.

   Když Alex hovor ukončil, zatoužil po tom jít spát. Ale měl práci. Naučit se tu pitomou pasáž, kterou bude muset s Yohanem už zanedlouho natočit. Jak on se netěšil.

Ɣ

zajímalo by mě, chtěli byste, abych to psala i z pohledu yohana nebo jen z pohledu alexe, takže byl yohan takový tajemný, když bychom mu neviděli do hlavy? já sama se nemůžu rozhodnout, docela mě láká jen alexův pohled, i když jsem zvyklá psát z několika pohledů :D