Na druhý den se z Alexova pokoje stal natáčecí plac. 

   Režisér se rozhodl využít jednoho z jejich pokojů, protože přece jen Brandon s Levim po příjezdu do Paříže taky museli v nějakém hotelu být. A jelikož celý tým přijel už hodinu  před začátkem, aby připravil kamery a všechno potřebné, a našli Yohana s Alexem v jedné posteli v Yohanově pokoji, raději se přemístili do Alexova, aby se mohli v klidu nachystat. 

   Alexe opět bolela hlava. Možná by s Yohanem nemuseli alkohol praktikovat tak často.

   Ještě když se stejně o té holce nic nedozvěděl. Ze začátku o tom Yohan nechtěl mluvit, prý že se na to musí více opít, pak už byl zase ale moc unavený. Do tří hodin po tom, co k němu Alex došel, vytuhnul.

   Když se Alex probudil, jeho hlavu hned zaplnily vzpomínky. Byl opilý tak akorát, aby dělal kraviny, ale taky si je všechny pamatoval. A tak si hned vzpomněl na to, jak se uvelebil na spícím Yohanovi.

   Naštěstí se ale probudili na opačných koncích postele.

  Alex se pomalu posadil. Jeho mobil byl mrtvý, Yohan se snažil ještě dospat poslední minuty, co mohl.

   "Asi bych měl jít sklidit své věci kvůli natáčení," promluvil Alex chraplavým hlasem. Místo odpovědi od Yohana se mu dostalo pouze neurčitého zvuku.

   A tak se vydal k sobě do pokoje. Schoval do skříně celý svůj kufr a nějaké maličkosti, co mu tam zůstaly, poschovával do šuplíků. Pak se vrátil do Yohanova pokoje, kde už se začali roztahovat další lidé - stylisti a vizážisti.

   Yohan seděl na jedné z židlí a už mu upravovali vlasy.

   Alex se mlčky posadil na vedlejší židli. Panovalo mezi nimi ticho, vzhledem k tomu, co je celý den čekalo za natáčení. Co se taky dalo čekat od romantické dovolené v Paříži, že ano?

   Na natáčení měli tři dny, pak měli naplánované dva dny volna. Dnes měli natáčet nějaké hotelové scény a především, až se setmí, tu, které se Alex už od počátku tak obával.

   Snažil se na to ale nemyslet, aby v ostatních scénách vydal ze sebe to nejlepší. Když se blížila čtvrtá hodina odpoledne, přišel za nimi choreograf. V Alexově pokoji jim popisoval, kde budou kamery, jak se mohou otáčet a jak ne, aby je kamery braly z dobrých úhlů, probral s nimi celou tu scénu. Ve výsledku v ní ale měli docela dost volnosti.

   To ticho, které mezi nimi zavládlo, bylo snad ještě horši než to, když se vyloženě nebavili. Teď bylo jasné, že jsou oba nervózní ze scény, která je čekala za několik desítek minut.

   Před samotným natáčením měli ještě pauzu. V sedm hodin se šlo do akce.

   Tentokrát k samotné líbací scéně nic nevedlo, jelikož měla navázat na přechod z jejich polibku u Eiffelovy věže. Režisér byl z toho přechodu nadšený, Alex zas tolik ne.

   "Na místa!" zvolal režisér a Alex si skousl ret. Ucítí Yohan, jak mu bije srdce? Jak nervózní je?

   Alex se postavil na své místo u postele. Yohan se vmístil mezi něj a okraj postele. Zatímco čekali, až natáčení začne, Yohan se na něj usmál. "Nebude to mezi námi po tomto divný, že ne?" zeptal se.

   Alex nasucho polkl. "Samozřejmě, že ne. Je to jen film. My jsme herci. Děláme svou práci."

   Yohanův úsměv se ještě rozšířil a nastavil ruku s malíčkem. "Slibuješ?"

   "Slibuju," odpověděl pohotově Alex a zahákl se malíčkem o ten Yohanův. Už si ani neuvědomoval, jak blízko mu byl, jako by to už po tolika přetáčení první líbací scény bylo normální. 

   A pak natáčení začalo. Alex si vzpomněl na choreografova slova, jak musí Yohana políbit téměř agresivně, kvůli onomu přechodu. Hned na to měli spolu spadnout na postel, Alex nad Yohanem.

   Jen to přetáčeli tak pětkrát, dokud je režisér nenechal jít dál. Yohan dopadl zády na postel, Alex se zapřel rukama kolem jeho hlavy. Když viděl, jak se na něj Yohan dívá, málem mu vyskočilo srdce z hrudi. V hlavě si neustále musel opakovat, že jen hraje, že se jen vžil do své role.

   Pomalu se k Yohanovi sklonil a políbil ho. Bylo to poprvé, co se líbali od té doby, kdy si Alex uvědomil, že Yohana možná už má rád. A šílel.

   Yohan si nejprve přitáhl Alexe blíže k sobě, pak jeho ruce sjely po Alexově těle až k lemu trička. Alex se snažil nevnímat tu husí kůži, kterou mu Yohanův dotek způsobil, a soustředil se pouze na Yohanovy rty. Sotva Yohan začal Alexovi sundávat triko, režisér zakřičel: "Stop!"

   Alex se od Yohana odtrhl, ale jinak zůstával ve své pozici nad ním. Nemohl se pohnout, dokud by mu někdo vyloženě neřekl, protože mohli se v natáčení vrátit třeba jen o pět sekund dozadu a Alex musel být ve stejné pozici. Shlédl na Yohana, který se na něj opět povzbudivě usmál.

   "Zpátky k tomu, jak se Brandon pomalu skloní k Levimu. Nelíbí se mi úhly kamer," oznámil jim a řekl kameramanům, co mají zlepšit. 

   Pak natáčení začalo znovu. Alex se pomalu sklonil k Yohanovi a znovu spojil jejich rty. Přišlo mu, že tentokrát to mezi nimi mnohem přirozenější.

   Yohanovy ruce opět zabloudily pod Alexovo triko a tentokrát mu ho bez přerušení opravdu sundal a odhodil ho stranou. Alex se chtě nechtě zachvěl nad náhlou nahotou, ale nevšímal si toho. Vrátil se k Yohanovi a začal mu dávat lehké polibky na krk.

   To ve scénáři nebylo. Nevypadalo to ovšem, že by si někdo stěžoval.

   Yohan po chvíli zničehonic popadl Alexe za pas a otočil je tak, že tentokrát byl on nad ním. Sundal si triko (Alex měl co dělat, aby jen tupě na nezíral na jeho tělo), hodil ho stranou a než se opět k Alexovi sklonil, usmál se, chytil jeho tvář ho jedné dlaně a palcem mu přejel po rtu.

   Alex téměř zapomněl, jak se dýchá, protože tohle ve scénáři určitě taky nebylo. Ani to, když se pak Yohan sklonil k Alexovu krku a nasál jeho kůži.

   Alex ještě nikdy cucflek neměl. A nikdy by ho nenapadlo, že první dostane zrovna od Yohana.

   Alexovi přišlo, že už ani nehrál. Zapomněl na všechny ty lidi okolo, na kamery a umělá světla, prostě si užíval Yohanovy přítomnosti, i když to bylo falešné. Každý polibek opravdu prožíval, z každého momentu překvapení byl opravdu překvapen. Kéž by se to dalo říct i o Yohanovi.

   Yohan se skvěle staral o to, aby Alexovy rty nepřestaly pracovat. A v moment, kdy Yohanova ruka začala sjíždět pod Alexovy džíny, Alexe z jeho malé, dokonalé bubliny plné Yohana probudil režisérův hlas.

   Scéna byla u konce. Yohan se svalil vedle Alexe a hlasitě oddechoval. 

   Alex byl lehce v šoku. Režisér mlčky sledoval celou scénu z několika úhlů na velkém monitoru a spokojeně pokyvoval hlavou.

   Yohan otočil hlavu k Alexovi. "Uhm, promiň za to..." ukázal si na krk. "Přišlo mi, že by se to hodilo."

   Alex se nevědomky dotkl prsty místa, které mu už začínalo modrat. "V pohodě," zamumlal v odpověď. Bál se toho, jak jejich konverzace bude pokračovat, ale naštěstí je režisér vysvobodil.

   "Já nestačím zírat," začal. "Vidíte? Stačilo, abyste se přestali hádat a jak nám to jde. Ty improvizované prvky jsou super, fakt jo."

   K Alexově štěstí tu scénu už přetáčet nemuseli. Nebyl si totiž jistý, jestli by to zvládl. Dohánělo ho k šílenství, když tohle všechno s Yohanem dělal, ale zároveň na to neměl ani trochu právo. To měla nejspíš jen ta holka, se kterou se schází a nechce mu to ani vysvětlit.

   Když pak tu noc usínal sám v pokoji, do očí se mu nahrnulo několik slz. Přál by si, aby to bylo alespoň jednou reálné.

Ɣ

skoro nestíhám psát, nestíhám odpovídat na komentáře, já jsem strašná. ale streak držím. a dneska fakt na komenty odpovím.

tak jak se vám yohan s alexem líbí? :') hahha, alex trochu trpí