7.
Probudila jsem se s obrovskou bolestí hlavy.
Moc jsem si nepamatovala, jak jsem se vlastně dostala do postele.
Když jsem se pomalu posadil sykla jsem bolestí. Bylo to jako by mi hlava měla každou vteřinou vybuchnout.
,,Dobré ráno, alkoholiku."ozvalo se přede mnou.
,,Co tady chceš ty magore?"vyprskla jsem na Kapitána Ameriku, který stál přede mnou.
Okamžitě jsem přes sebe hodila peřinu, jelikož jsem na sobě měla jen triko a kalhotky.
,,Místo poděkování zas dostávám bídu?"zeptal se a nadzvedl obočí
,,Poděkování za co?"nechápala jsem
,,Za to, že jsem tě odnesl až do postele a přitom jsem zařídil, aby Tony nevěděl, že jsi se tak moc zpráskala."
,,Ty že jsi pro mě udělal dobrej skutek?"zasmála jsem se a on místo odpovědi jenom přikývnul.
,,Tak teda díky a vypadni už, chci spát"řekla jsem s trochou smíchu v hlase a hodila jsem po něm polštář. On se usmál a odešel.
Trochu jsem se zkulturnila a šla jsem si dát něco k jídlu.
,,A hele koukejme kdo vstal."mrknul na mě Clint.
,,Dobré ráno Clair." Přišel táta, kousnul si do svého muffinu a ještě s plnou pusou povídal: ,,Fury nás všechny potřebuje na nějakou jednodušší misi, pojedeme zítra a budeme tam až do dalšího dne."
,,Skvělý! Jdu se sbalit."řekla jsem ale v tom mě Tony zastavil.
,,Ty nikam nejedeš, i když jste si mysleli,že přede mnou všichni ututláte, že jsi se včera ožrala jako dobytek, tak bohužel. Dneska vypadáš přesně jako já při kocovině."pokáral mě. Chtěla jsem něco namítnout ale věděla jsem, že je to marný.
,,Hmm tak alespoň budu chvíli sama a budu mít klid."odpověděla jsem ale můj otec mi zkazil i tohle.
,,A že bys tady popíjela a poflakovala se? To ani náhodou slečinko. Někdo tu s tebou zůstane aby tě ohlídal."
,,Můžeš se mnou přestat zacházet jako s děckem?"naštvala jsem se.
,,Po tom včerejšku jsi tak akorát dokázala, že děcko ještě jsi. A aby to byl pořádnej trest, zůstane tady s tebou starouš..alespoň se třeba udobříte."řekl rozhodně a podíval se směrem ke mně s k Rogersovi.
,,To si děláš srandu? Sama s ním tu nebudu!"začala jsem jako vždy odporovat
,,Já tu s Claire klidně zůstanu."vložil se do konverzace Bucky ale táta ho hned přerušil.
,,Aby jsi na moji dceru mohl zkoušet nějaký prasárničky? Ani omylem."zabručel táta
Jakmile se Tony pro něco rozhodl, bylo vymalováno. A to jsem bohužel zdědila po něm.
Dnes mě k mému neštěstí čekal ještě trénink s mým oblíbencem. Naštvaná z toho, že se mi táta snaží ze života udělat peklo jsem se šla převlíknout a běžela jsem na trénink. Abych byla upřímná, na dnešní trénink jsem se těšila. Potřebuju ze sebe vybít ten vztek z toho, že se ke mně chová otec pořád jako k malému dítěti.
Vešla jsem do tělocvičny, kde samozřejmě už čekal Rogers.
,,Zase pozdě, Starková." Řekl ale já opravdu nebyla v náladě na jeho přiblblý vtípečky.
,,To si byl ty,žejo? To ty jsi vykecal tátovi, že jsem se opila!"řekla jsem a přitom jsem začala mlátit do boxovacího pytle. Steve přišel blíž ke mně a chytnul pytel.
,,Já mu nic neřekl, přísahám."řekl a celou dobu mi zíral do očí.
,,Chová se ke mně jako k dítěti."zamručela jsem.
,,Ale ty jsi ještě dítě."rýpnul si do mě a já ho bouchla.
,,To, že tobě je 150 neznamená, že jsem děcko!"odpověděla jsem.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro