32.
,,Vstáváme."probudil mě ráno Steve a dal mi pusu.
,,Ještě nee."zabručela jsem.
,,Dneska je den D."řekl s úsměvem a já se vymrštila.
,,Dneska to všem řekneme-bože já nechci, co když to dopadne hrozně."začala jsem stresovat.
,,Neboj se. Dopadne to dobře."snažil se mě uklidnit Steve.
Já se zhluboka nadechla a přitulila jsem se k němu.
,,Ať to dopadne jakkoliv nezmění to to, co k tobě cítím."usmál se a já se začervenala.
Oplatila jsem mu úsměv a dala jsem mu velkou pusu.
Pak jsme se oba oblékli, chytli jsme se za ruku a vešli jsme do kuchyně. Čekala jsem překvapené pohledy všech ale k našemu překvapení tam nikdo nebyl.
,,Friday, kde jsou ostatní?"zeptala jsem se.
,,Jeli na snídani, nechtěli vás slečno budit a o panu Rogersovi nevěděli, kde byl."ozvalo se.
Já se otočila a povzdechla jsem si.
,,Bude to dobré, zvládneme to."pohladil mě po tváři.
,,Já vím."
Stáli jsme v kuchyni, oba dva s přitroublými úsměvy, a hleděli jsme si do očí.
Steve po chvilce přitiskl jeho rty k těm mým a začali jsme se líbat. On si mě vysadil na kuchyňskou linku a sundal mi triko stejně jako já sundala to jeho.
Najednou se rozrazily dveře a v nich stáli všichni Avengers .
,,Co to doprdele je?"zařval Bucky přes celou místnost.
Všichni kromě Natashy nechápavě zírali.
,,Rogersi já tě zabiju."zařval Tony a nenávistně se na něj díval.
,,Nechte si to vysvětlit prosím."zakňučela jsem a slzy mi tekly proudem po tvářích.
,,Tony, Bucky uklidněte se. Nejdřív to bylo že jsme spolu s Claire jenom spali ale pak jsme se do sebe zamilovali, zkuste to pochopit prosím."řekl Steve a já ho kopla.
On najednou pochopil, že říkat že jsme spolu nejdřív jenom spali není ta nejlepší volba.
,,Co že jsi dělal s moji dcerou?!"zařval celý rudý Tony a vyběhl na Steva. Začal do něj mlátit jak Tony tak i Bucky. Steve byl silný dost takže to nebylo o tom, že by se neubránil.
,,Dost."řvala jsem na ně se slzami v očích ale nikdo mě neposlouchal. Dál se všichni tři rvali a já měla pocit, že zešílím. Cítila jsem jak mi rušnou oči.
,,Dost!"zařvala jsem a všechny v místnosti to odhodila ke zdi. Najednou bylo ticho. Všichni se zvedli a koukali na mě.
,,Bucky..omlouvám se ti, nikdy jsem ti nechtěla ublížit ale nikdo z nás si nevybírá do koho se zamiluje."přišla jsem k němu ale on o krok odstoupil. Měl slzy v očích, nikdy jsem neviděla Buckyho brečet.
,,..A ty tati, místo toho abys dělal scény bys měl být rád, že jsem konečně šťastná. Vím, že s tím nesouhlasíš ale miluju ho."řekla jsem směrem k Tonymu a proudy slz se valily z mých očí.
Bucky se sebral a odešel a Tony jen zakroutil znechuceně hlavou.
,,Seš pro mě mrtvej Rogersi, myslel jsem že jsme kamarádi."zaznělo z dálky ještě od Buckyho.
,,Lidi prosímvás-"chtěl něco říct Steve ale Tony ho přerušil
,,Už nic neříkej, zklamal jsi mě, ty hrdino."zaznělo ještě z tátových úst a poté stejně jako Bucky opustil místnost. Já se sesypala v slzách na zem.
Přiběhl ke mně Steve s Natashou. Steve mě objal a Natasha mi utřela slzy.
,,Oni se oba dva srovnají a přijmou to."řekla.
,,Uvidíš že to bude dobré."dodal Thor, který stál před námi.
,,Nemůžu o ně ani o Steva přijít."zavzlykala jsem a položila jsem si obličej do dlaní.
,,O nikoho z nich nepřijdeš."řekla Nat a snažila se mě uklidnit.
,,Spolu to zvládnem."dodal Steve a dal mi pusu.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro